Krajský rozpočet 2019: jsou oblasti, kde by měl kraj více přebírat iniciativu

Na prosincovém zastupitelstvu bude krajským zastupitelům předložen rozpočet kraje pro rok 2019. Jaké k němu náš klub zaujal stanovisko? Budeme hlasovat pro? O stanovisku klubu k rozpočtu píše Jirka Hlavenka.

Při studiu krajského rozpočtu můžeme říct, že se jedná, tak jako v minulých letech, o “mírný pokrok v mezích zákona”. Došlo k jeho navýšení vlivem vyšších daňových výnosů, takže rozpočet mohl reflektovat růst nákladů (především kvůli zvýšení mezd) v segmentech, o které se stará. Dochází tak ke zdůvodnitelnému růstu výdajů v hlavních oblastech, jako je školství, zdravotnictví a sociální oblast, podobně jako i v dalších, menších kapitolách rozpočtu.

Rozpočet je koncipován jako mírně schodkový (schodek ve výši cca 2 % rozpočtu), přičemž ale schodek nejde na provoz, ale na investice. To je dle našeho názoru rozumné, protože kraj potřebuje více investovat – zejména do infrastruktury (silnice II. a III. třídy), ale právě tak i do budov zařízení, které kraj spravuje: těchto organizací jsou bezmála dvě stovky a většina z nich je dlouhodobě podinvestovaná. To není žádné tajemství – kdo někdy zavítal do krajem zřízených škol, nemocnic nebo sociálních zařízení, vidí to na první pohled.

Významnou technickou změnou je “sesypání” rezerv všech resortů do jedné centrální rezervy ve výši přes 600 milionů korun. To je velká částka, která bude trochu svádět k utrácení (předtím byly rezervy pro každý resort zvlášť): bude potřeba bedlivě sledovat, jak je s touto rezervou během roku zacházeno. To bude to jeden z našich důležitých úkolů.

Kraj musí být aktivnější

Velkým tématem Jihomoravského kraje jsou opatření proti důsledkům klimatické změny, ale též nevhodnému způsobu zemědělství a vodního hospodářství. Ze všech regionů České republiky je náš kraj nejvíce postižen – je nejvíce na ráně a měl by tak aktivně přicházet s vhodnými nástroji, jak problém řešit. Hrozby jsou přitom akutní a dobře známé – bez aktivního “boje” proti suchu skutečně hrozí, že oblast, která byla dříve jednou ze zemědělsky nejhodnotnějších přestane být schopná dávat úrodu.

Domníváme se, že kraj by v této oblasti měl být daleko aktivnější a že by hlavně měl převzít vlastní iniciativu. Vypadá to, že kraj spíše vypíše dotační nástroj a čeká, až se objeví zájemci. Jenomže (zejména) obce na to připraveny nejsou a možná ani věci nepřikládají dostatečnou důležitost. Starostové a zastupitelstva nemají dostatečnou odbornou přípravu – nevědí co by mohli dělat a proč – a což je možná ještě důležitější, nevnímají to pro oblast, kterou spravují, tedy “katastr obce” jako důležité. Malá krajinářská díla totiž vždy slouží širšímu kraji, zatímco obzor obecních zastupitelstev často začíná a končí s cedulí obce.

Domníváme se proto, že kraj by měl být aktivním hráčem a měl by začít aktivní opatření na svém území realizovat sám. Je nám jasné, že momentálně k tomu ani kraj nemá dostatečnou odbornou a lidskou kapacitu, nicméně situace zvláště v některých okresech a oblastech už je opravdu kritická a každý rok nečinnosti znamenu přiblížení se k bodu, ze kterého už není návratu.

I přes tyto námitky nakonec rozpočet podpoříme. Příští rok ale budeme tlačit hejtmanství k tomu, aby se kraj stal aktivním iniciátorem politiky pro boj proti suchu. Efektivní politika totiž nekončí u vypsání dotačních titulů.

Půlka mandátu je za námi. Co jsme stihli prosadit?

Trojice našich zastupitelů v klubu Zelených a Pirátů má za sebou v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje polovinu svého mandátu. Co se nám podařilo? Co se nepovedlo? A na co se chceme soustředit v dalších dvou letech? Ve svém textu to shrnuje Jirka Hlavenka:

Na úvod chci připomenout, že v zastupitelstvu jsme v opozici, což znamená, že nemáme žádný “nárok” na prosazování našeho programu. Přesto jsme však svojí aktivitou a dobrou komunikací s vládnoucí koalici dokázali přesvědčit vedení kraje, že alespoň některé z našich návrhů byly přijaty a realizovány.

Prioritou byla transparentnost

Již v začátku působení se nám podařilo dosáhnout zvýšení transparentnosti kraje v oblasti informování občanů z dění v zastupitelstvu. Zde byla situace za hejtmana Haška skutečně ostudná – občané neměli dálkový přístup k dění v zastupitelstvu, dostávali pozdě a často vůbec zápisy z jednání zastupitelstva, kraj nezveřejňoval či odkládal zveřejňování informací, které ze zákona mají být veřejné.

Zavedli jsme přímé videopřenosy ze zasedání zastupitelstva, a pro ty, kteří nemají možnost sledovat zasedání online, jsou zpřístupněny záznamy (audio a video). Zrychlili jsme pak zveřejňování povinných informací ze zasedání zastupitelstva a dosáhli jsme změnu ve zveřejňování hlasování ve výborech a komisích – pokud není jednání jednomyslné, zveřejňuje se jmenovitě, jak kdo hlasoval.

V oblasti transparentnosti pokračujeme dále: podařilo se nám dosáhnout povinnosti poskytovat zastupitelům mimořádné materiály na zastupitelstvo ne později než tři dny před konáním zastupitelstva, a bylo shora omezeno množství těchto materiálů. V předchozích zastupitelstvech totiž občas docházelo k praxi, kdy některé materiály byly poskytnuty v den konání zastupitelstva, což je nepřijatelné – zastupitelé nemají dostatek času je prostudovat a následně kompetentně hlasovat.

Pokrok u středních škol

Za vůbec nejvýznamnější činnost v krajské agendě považujeme vzdělávání. Kraj zřizuje více než 100 středních (a řadu speciálních) škol a jako zřizovatel vůči nim má řadu pravomocí, ale též zodpovědnosti. Iniciovali jsme proces modernizace středního školství v Jihomoravském kraje. První významnou iniciativou byl vznik tzv. Ředitelské akademie, která připravovala adepty i školila existující ředitele z problematiky moderního řízení školy. Prošlo jí několik desítek zájemců. Zájem překročil očekávání i kapacitní možnosti, a akademie bude proto pokračovat i v dalších letech.

Dalším podstatným krokem bylo provedení rekonkurzů na ředitelská místa v jihomoravských středních školách u ředitelů a ředitelek, kterým končilo funkční období. Podařilo se vykomunikovat odborné veřejnosti a zájemcům, že tato výběrová řízení budou opravdu otevřená – tedy že bude rozhodovat pouze kvalita a připravenost uchazečů. Na rozdíl od minulých řízení, kdy byl v podstatě předem známý vítěz, se to okamžitě projevilo ve vysoké účasti – na některá z vypsaných míst se ucházelo 4-5 uchazečů, což je dle “pamětníků” nebývale vysoký počet. Bylo tedy z čeho vybírat a jsme rádi, že jsme na významné střední školy v Brna i jinde v kraji mohli vybrat opravdu kvalitní uchazeče. Školu dělá ředitel, a má-li se školské vzdělávání začít zlepšovat, pak bez ředitele, který je s cíli ztotožněn, který má dostatek vůle a sil změny realizovat, toto dělat nelze.

Modernizace školství pokračuje – jsme teprve na začátku. Nyní školy, které jsou na to připravené – zejména co se týká pedagogů – začínají do vzdělávání zavádět moderní prvky, známé například ze severských zemí. Zjednodušeně řečeno jde o vedení žáků a studentů k osobní iniciativě a zodpovědnosti, k zlepšování jejich tzv. měkkých dovedností, k ústupu od frontální výuky směrem k projektům, spolupráci a tvůrčí činnosti žáků a studentů. Jsme rádi, že se řada středních škol do těchto inovací pustila. Kraj je bude i nadále podporovat – metodicky i finančně. A samozřejmě i v dalších dvou letech budou probíhat rekonkursy a hledání kvalitních ředitelů a ředitelek námi zřízených škol.

Posouváme kraj do 21. století

Další podstatnou činností je digitalizace krajského úřadu. Přes to, že jižní Morava je dnes technologickým jádrem republiky, vězí řízení kraje pevně v minulém století. Po kraji neobíhají elektronické dokumenty, ale lidé s papíry v ruce. Množství papírů, které se tisknou a archivují, je neuvěřitelné a neodpovídá to době a možnostem technologii: vždyť kraj vydá jen za tonery ročně skoro pět miliónů korun!

Digitalizace kraje nepřinese jen úspory peněz a hlavně času lidí, ale zkvalitní i činnosti samotné. Například portál pro komunikaci s příspěvkovými organizacemi nesmírně zjednoduší a zprůhlední rozsáhlé komunikační toky, které kraj se svými organizacemi vede tím, že se komunikace soustředí do jednoho rozhraní (namísto zahlcení desítkami tisíc e-mailů).

Digitalizace je mířena nejen na krajský úřad samotný, ale hlavně k celému prostředí Jihomoravského kraje. Typickým příkladem je pořízení nástroje zvaný Utility report (v současnosti je to ve schvalovacím řízení). Jedná se o službu, která výrazně zjednoduší a zrychlí stavební řízení u obcí či jiných subjektů, neboť obsahuje aktualizovanou databází všech inženýrských sítí, takže je možné “na jedno tlačítko” získat u navrhované stavby veškeré informace o sítích, které se jej dotýkají. (Dosud toto probíhalo množství individuálních žádostí s typicky dlouhými lhůtami pro vyřízení). Následně pak aplikace u většiny provozovatelů sítí opět automaticky vygeneruje žádosti o svolení, a v některých případech dokonce zrealizuje i jejich automatické vyřízení, bez zásahu lidské ruky a bez zdržení. Byť jde “jen” o tuto jednotlivost, dokáže zkrátit řízení o týdny a ušetří desítky tisíc hodin pracného ručního vyřizování. Podobných příkladů, kterými chceme z Jihomoravského kraje učinit technologicky pokročilý region – tak jak to odpovídá jeho reputaci – lze uvést mnoho.

Je toho mnohem víc

Naše aktivity se neomezují jen na tyto oblasti, byť je považujeme – i z hlediska toho, čeho jsme vůbec v opozici schopní dosáhnout – za stěžejní, s klíčovou důležitostí. Z dalších věcí lze uvést například následující:

  • Usilujeme o kvalitní mapování pracovní síly v Jihomoravském kraji právě s ohledem na náročné, specializované a high-tech joby. Existující metodiky, které získávají údaje buď z Úřadů práce (pro tyto obory zcela nepoužitelný a nerelevantní zdroj) případně z dotazníků firmám z strany Hospodářské komory (málo relevantní, high-tech firmy většinou nejsou členy komory či dochází ke zcela formálnímu a odbytému vyplnění dotazníku) nepostačují. Hodláme proto tuto oblast zejména z pohledu volných míst – a následného hledání způsobů, jak je doplnit, například cílenými “dovozy” specialistů ze zahraničí – zmapovat důkladně a profesionálně.
  • Digitalizace jihomoravských památek. Dříve rozběhnutému a “umrtvenému” projektu dáváme nový impuls: cílem je zdigitalizovat jihomoravské památky, typicky písemnosti, včetně regionálních. Dnes archivované písemnosti převedeme do digitální podoby, zabezpečíme jejich uložení na datové (ideálně cloudové) úložiště s případným zpřístupněním laické i odborné veřejnosti.
  • Účastníme se pracovní skupiny pro definování koncepce podpory jihomoravského sportu pro příští období. Usilujeme o zvýšení podpory mládežnického a rekreačního sportu v regionech, s důrazem na školení i finanční odměnu trenérům mládeže – dnes nadšencům, kteří to dělají ve svém volném čase a za své peníze. Našim cílem je zejména podpora toho “nejchudšího” sportu, který nemá šanci získat jiné peníze: sport dětí a mládeže, sportovní aktivity v regionech kraje.

A co bude dál?

Na co se chystáme v příštích dvou letech? Pokračování práce ve vzdělávání a digitalizace jsou z podstaty věci – neustále probíhajícího vývoje a pokroku – nekončící. Tak jak jde vývoj se musí vyvíjet i přístup kraje. Chceme, aby kraj “nebyl pozadu”, v ideálním případě aby se dostal do čela inovací. V těchto dvou oblastech tak hodláme vyvinout největší úsilí a strávit maximum času. Rádi bychom se však více angažovali v tolik aktuální a důležité oblasti ochrany půdy a vody. Jihomoravský kraj je “první na ráně”, globální oteplování, pokles spodních vod, ztráta schopnosti půdy vodu zadržovat, degradace půd atd. na něj dopadají s větší intenzitou než na kraje jiné. I zde by měl být kraj “pionýrem” v opatřeních, která alespoň částečně tyto klimatické vlivy zmírní.

Navigace pro hendikepované: brzy i na jižní Moravě!

Zelení a Piráti chtějí do Jihomoravského kraje rozšířit projekt navigace pro hendikepované, který se právě připravuje na Vysočině. Navigace významně usnadní pohyb po městech lidem na vozíčku, se zrakovým či jiným postižením, nebo třeba i rodičům s kočárkem. Na realizaci projektu se bude podílet krajský odbor informatiky.

Klub Zelených a Pirátů v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje se ujal projektu ROUTE4ALL, který se snaží zpřístupnit město lidem s postižením nebo horší pohyblivostí. Projekt mapuje například přístupnost přechodů pro chodce, zastávek MHD nebo dokonce i bezbariérový přístup do některých budov či k bankomatům, a byl tak návodem pro osoby s různou úrovní postižení, jak se mohou bez překážky dostat k cílovému bodu. „Potenciální přínos projektu pro život lidí je obrovský – lidé s různými postiženími se budou moci po Brně i dalších městech snáze a bezpečněji pohybovat,“ vysvětluje předseda klubu Zelených a Pirátů Jiří Hlavenka.

ROUTE4ALL je společným projektem společnosti Central European Data Agency, a.s., sociálního podniku Naviterier, s.r.o. a Českého vysokého učení technického. Projekt mapuje bariéry, kterých si běžný člověk třeba ani nevšimne, ale lidi s postižením nebo s horší mobilitou významně limitují při jejich pohybu po městě. „Navigace vždy najde vhodnou cestu pro konkrétního člověka. Ať už je zrakově postižený, na vozíčku, nebo jde s kočárkem po cizím městě,“ popisuje Hlavenka.

Projekt chytré navigace se právě rozjíždí v kraji Vysočina. Klub Zelených a Pirátů chtěl po hejtmanství, aby se v podobném duchu zrealizoval i v jihomoravských městech. „Navigaci ROUTE4ALL jsme představili vedení kraje. Dostali jsme zelenou pro to, abychom spolu s firmami, které na navigaci pracují, začali připravovat projekt i pro Jihomoravský kraj,“ vysvětluje Hlavenka.

Pro klub Zelených a Pirátů představuje rozšíření projektu do Jihomoravského kraje jasnou prioritu. „Budeme usilovat o to, aby projekt obdržel dostatečnou finanční, metodickou a technologickou podporu od vedení kraje a úspěšně se tady rozjel,“ uzavírá Hlavenka.

Bojujeme za zefektivnění krajských dotací

Jednou z nejdůležitějších součástí krajské politiky je rozdělování dotací. Je potřeba, aby rozdělování peněz skrze krajské dotace bylo co nejefektivnější a kraj nedával peníze na nekvalitní projekty, které život obyvatel Jihomoravského kraje nijak nezlepší. Připomínkování dotačních programů je jednou z oblastí, kde můžeme krajskou politiku ovlivnit i z opozice – skrze naší práci v komisích.

Luboš Sedlák (Piráti) se proto spolu s Helenou Továrkovou (Zelení) zaměřil na změnu podmínek v trojici dotačních programů: Podpora rozvoje venkova, Podpora včelařství a Podpora vinařství, ovocnářství a zelinářství na rok 2019. Většina změn, které jsme navrhli, bohužel schválena nebyla.

U trojice dotačních programů chybí vymezení cílů, kterých chce kraj skrze rozdělení financí dosáhnout. „Kraji by nemělo jít jen o to, rozdat co nejvíce peněz. Právě tyto dotační tituly by měly cílit na co největší zmírnění následků sucha, se kterými se na jižní Moravě potýkáme,“ říká Luboš Sedlák.

Jelikož je jedním z nejpalčivějších problémů u nás nedostatek vody, navrhli jsme zohlednit při žádosti o dotaci na výstavbu, obnovu a údržbu vesnické zástavby a občanské vybavenosti i to, zda stavba dokáže zadržet dešťovou vodu a hospodařit s šedou vodou. „Jde třeba o zelené střechy, zasakování vody v průlezích a podobně. Nedává smysl, aby kraj na jedné straně podporoval výstavbu, která nezohlední zodpovědné hospodaření s vodou, a na druhé straně dával dotace na zmírnění následků sucha,“ vysvětluje Helena Továrková. Tento návrh bohužel neprošel. Komise to zdůvodnila tím, že existují dotační programy, které sucho přímo řeší – například dotacemi na výstavbu rybníků.

Chtěli jsme také prosadit, aby kraj skrze své dotační programy podporoval i budování širší škály míst, na kterých se budou lidé setkávat, a která by podpořila komunitní styl života ve vesnicích a na malých obcích. Ani to bohužel komisí neprošlo. Kraj bude nadále udělovat prioritu sportovištím nad parky a návsemi.

Komise schválila pouze jeden z návrhů Zelených a Pirátů – upřesnění dotačního programu na podporu včelařství. V rámci programu je podporována výsadba medonosných druhů dřevin. „Navrhovali jsme stanovit, že nepůvodní druhy – třeba akát – by se měly sázet pouze v zastavěných územích. Do volné krajiny podpoříme výsadbu pouze našich původních druhů,” doplňuje Továrková.

*  *  *

Jaké změny jsme v dotačních titulech navrhovali?

  • Kraj by neměl bodově zohledňovat to, zda se obec účastní soutěže vesnice roku.
  • Kraj by měl podporovat, aby u budov a dalších staveb (třeba parkovišť) financovaných z krajských peněz bylo bodově ohodnoceno řešení zadržování dešťové vody nebo využití šedé vody v rámci budovy.
  • Kraj by měl podporovat nejen výstavbu sportovišť, ale i parků a dalších míst, která slouží k setkávání lidí.
  • Kraj by měl podporovat v rámci výsadby medonosných druhů ve volné krajině pouze původní druhy.
  • Kraj by měl u vinařů dotacemi maximálně podporovat, aby se vinaři dále vzdělávali v oboru, inspirovali se v zahraničí a učili se zmírňovat dopady sucha na úrodu (například skrze výsadbu rezistentních odrůd).

Chceme změnit způsob, jakým vedení kraje předkládá materiály na zastupitelstva

Všem krajským zastupitelům chodí před zasedáními zastupitelstva materiály k jednotlivým bodům programu. Na základě těchto podkladů se zastupitelé rozhodují, jak budou hlasovat. Ideální je, když jim tyto materiály přijdou zhruba týden před hlasováním, aby měli čas si je důkladně prostudovat. Stává se ale, že materiály k bodům programu dostávají zastupitelé třeba i několik minut před hlasováním.

Těsně před začátkem samotného jednání dostali krajští zastupitelé materiály například k miliardovému projektu na stavbu čínských lázní v Pasohlávkách. „To už není žádný demokratický proces, to si můžeme na zastupitelstvu klidně pustit film,“ říká náš zastupitel Jiří Hlavenka.

Usilujeme o změnu směrnice pro předkládání materiálů na zastupitelstvo. Chceme, aby zastupitelé měli minimálně tři dny na to, seznámit se s mimořádnými body zastupitelstva. Co bude předloženo později, o tom se hlasovat prostě nebude.

Podstatou demokratického procesu je, že hlasovat lze jen o tom, s čím jsme se měli možnost seznámit a věnovat studiu dané věci takový čas, jaký si zaslouží. Tedy o čem nevíme, o tom nemůžeme hlasovat,“ vysvětluje Hlavenka.

O nešvaru, proti kterému v krajském zastupitelstvu bojujeme, napsala článek brněnská MFDnes.

Jak předkládání materiálů na zastupitelstva dnes vypadá?
– Standardně jsou materiály pro rozhodování zastupitelstva doručovány sedm a více dní před zastupitelstvem, což je dostatečná doba pro jejich studium a případné další konzultace. Takto je obvykle dodáváno cca 80-90 % všech podkladů.
– Dále pak přibývá dávka mimořádných materiálů, které k rukám zastupitelů doputují cca tři dny před zastupitelstvem. Pokud nejde o materiály zásadního rázu – například s velkým finančním dopadem – a pokud jich není mnoho, je i toto akceptovatelné.
– Za nepřijatelné však považujeme dodávání materiálů úplně na poslední chvíli, buď večer před zastupitelstvem nebo dokonce ráno v den konání zastupitelstva.

Jiří Hlavenka: Jihomoravský kraj rychle zapomíná na sliby o transparentnosti

Pamatujete na volební kampaň před krajskými volbami na podzim 2016? Všichni se předháněli v tom, že učiní Jihomoravský kraj “transparentnějším”. Tolik se toho dá udělat: veřejná zasedání komisí a výborů, zveřejňování všech materiálů projednávaných politickým vedením kraje, veřejná obhajování rozhodnutí s velkým významem. Transparentnost znamená jednoduché: sděluji veřejnosti co hodlám udělat, vysvětluji proč a přijímám od ní zpětnou vazbu. Transparentnost ale také znamená zpřístupnění světa krajské správy občanům, například odstraněním nesmyslně šikanujících turniketů u vchodu do úřadu (kraj to zdůvodňuje bezpečností úředníků a politiků; proč ale například na Vysočině tento problém nemají a vchod do úřadu je pro veřejnost zcela bez šikany a povinného předkládání osobních dokladů?).

Jen díky naší aktivitě se podařilo prosadit několik sice drobných, ale důležitých kroků k transparentnosti kraje: prosadili jsme obrazové i zvukové záznamy z jednání zastupitelstva včetně archivního uložení, zkracujeme lhůty k zveřejnění zápisů z jednání orgánů kraje, prosadili jsme zveřejnění jmenovitého hlasování ve výborech a komisích.

Po těchto úspěšných krocích ale kraj přistoupil k opačnému kroku, kterým nejen transparentnost, ale především přístup občanů k úřadu kraje zhoršuje. Na základě jakési “tiskové zprávy” vydané Úřadem pro ochranu osobních údajů (tj. nikoli na základě směrnice nebo jiného pokynu “shora”) nařídil Kraj vypnout technickou pomůcku, která zobrazovala přítomnost či nepřítomnost konkrétního úředníka na pracovišti. Tato pomůcka je velmi užitečná, neboť umožňuje, aby občan – nebo pracovník jiných institucí jednajících se státem, např. zastupitelstev obcí – si jednoduše mohl zjistit, zda nejde na úřad nadarmo. Je to jedna z drobných a užitečných věcí, které usnadňují styk občana se státem.

Kraj se tak okamžitě rozhodl zprávou z Úřadu pro ochranu osobních údajů – která naprosto falešně a záměrně účelově zneužívá evropské nařízení GDPR – řídit, aniž musel. Zřejmě již od voleb uplynula dostatečně dlouhá doba, aby voliči zapomněli na to, co jim bylo slibováno…

My však na volební sliby nezapomínáme; jsou pro nás závazkem, který jsme dali. V úsilí o nejen transparentnost, ale především otevřenost a vstřícnost fungování veřejné správy budeme pokračovat a tuto otázku otevřeme nejen na vedení kraje, ale v případě nutnosti budeme postupovat i právní cestou, neboť dle shodného názoru oslovených právníků byl zmíněný výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů špatný a mylný. O tom, jaké výsledky naše snaha v tomto směru přináší, budeme pravidelně informovat.

Jiří Hlavenka: Vrátíme Brno na leteckou mapu Evropy

I přesto, že je brněnské letiště kvalitně vybavené, má moderní letištní halou a spádovou oblast přes 2,5 miliónů osob, provozuje ostudně málo letů. Důvody jsou dobře známé: kraj jako vlastník letiště si v předchozích obdobích nechal zcela utéct kontrolu nad tímto svým majetkem, měl naprosto minimální možnost ovlivnit otevírání nových linek a ostatně se o to příliš nesnažil. Smlouva kraje s nájemcem, která mu poskytuje nevypověditelný padesátiletý nájem, byla ostatně jednou z nejvíce propíraných a nejzávažnějších kauz minulých krajských vlád.

V tomto volebním období spolu s vedením kraje usilujeme o to, aby se Brno více otevřelo světu. Pomohl nový nájemce letiště, který je vstřícnější (bohužel na něj nevýhodná smlouva přechází beze změny, což nelze jednostranně změnit) a též výrazná aktivita, na které se podílíme při vyjednávání s leteckými společnostmi, které by připadaly v úvahu pro otevírání nových linek.

První úspěch se dostavuje: irská společnost Ryanair, která je největší evropskou aerolinkou co do počtu přepravených cestujících, otevře od října spojení s Milánem. Konkrétně jde o letiště Bergamo, kde má právě Ryanair největší kontinentální hub a ze kterého provozuje sám dalších 70 linek do 25 zemí převážně Evropy. Spojení Brna s Bergamem tak znamená především možnost levných letů do prakticky všech evropských destinací, byť s přestupem – z Bergama však lítá okolo 600 letů jen Ryanairu týdně, takže spojení jsou velmi hustá a čekání na přestup není dlouhé. Ryanair jako nízkonákladová aerolinka samozřejmě neposkytuje cestujícím žádné benefity, nicméně cenová výhodnost pro stále ještě “chudší” Českou republiku z něj dělá zřejmě ideální aerolinii pro naše kraje.

Linka do Bergama však bude létat pouze dvakrát týdně, a to Brno na leteckou mapu Evropy skutečně neposadí. Jaké jsou další možnosti a na čem na kraji pracujeme? Tuto linku vnímáme skutečně jako příslovečnou první vlaštovku, po které, jak očekáváme, přiletí řada dalších. Pracuje se intenzivně na otevírání dalších linek: za rozumné považujeme, aby se během roku otevřelo zhruba šest dalších linek a během dalších roků opět čtyři až šest. Region by měl “nasytit” 10-15 linek odhadovaným počtem okolo půl miliónu cestujících ročně, mezi destinacemi by pak měla být nejen významná přestupní centra, ale i byznysové lokace pro přímé lety. V létě k tomu pak přibývají charterové (předem nasmlouvané a naplněné) lety do turistických center Evropy – těch je ale již nyní z Brna poměrně hodně, jejich počet je přímo adekvátní zájmu cestovních kanceláří a pro jejich zřizování platí jiná pravidla než pro pravidelné linky.

Velkou otázkou je, zda se podaří otevírat linky bez veřejné podpory, tedy bez jejich částečného financování z veřejných zdrojů, z peněz jak města, tak kraje. Domníváme se, že to v současné době možné není: podobný zájem jako Brno má dnes okolo osmdesáti menších letišť po Evropě a aerolinky v době ekonomického boomu mají vůbec problém nasadit linky i tam, kde je naplněnost letů evidentní. Chybí letadla, piloti i palubní personál. Brno navíc přece jen nemá pověst místa, ze kterého by byl obrovský zájem létat – ono také vždy trvá několik let, než se lidé “naučí” létat z určité destinace, než si zvyknou – a příspěvek alespoň na první roky je obvyklý a bohužel nezbytný.

Jiří Hlavenka, předseda klubu

Jiří Vedral: Jak vyzrát na turismus v kraji?

V našem kraji je spousta turisticky zajímavých míst. Veškerá pozornost však dopadá na místa, jako je Lednice nebo Pálava. Zbytek kraje pak jakoby pro turisty neexistoval. Část problému je způsobená tím, že se turista, který jih Moravy tak úplně nezná, nedostane k informacím, a ne moc snadno dokáže najít tip na výlet.

Dokonce i já – jsem z Brna, rád si vyjedu v sobotu na půl dne na výlet se psem a rodinou na oběd, na pohodový výšlap. Nemám ale šanci se dozvědět, že v blízkosti Čebína je super rozhledna. A rozhledny teď na jižní Moravě rostou jako houby po dešti (například zde). Jak se ale o nových rozhlednách či zajímavých památkách má člověk jednoduše dozvědět?

Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje musí tvořit a prezentovat promyšlené produkty, investovat do uchvacujících fotek a poskytovat kvalitní a na jeden klik dostupné informace.

Samotná propagace jedné atrakce ale nemá žádný význam. Krajská centrála cestovního ruchu by měla aktivně tvořit „ready to go“ trasy a okruhy pro turisty a návštěvníky kraje. Tématické okruhy a trasy by měly mít různé délky, zahrnovat různé památky a zajímavosti. Tak, aby si v nich každý našel něco svého. Okruhy by měly být jednoduše přístupné. Doby, kdy stačilo postavit k cestě plechovou informační tabuli, jsou už dávno pryč. Dnes je třeba, aby lidé, kteří na jih Moravy přijedou třeba na kolech, mohli jednoduše otevřít aplikaci v mobilu nebo mrknout na web, rozkliknout si jednotlivé trasy a rozhodnout se, kudy se můžou vydat.

Požadavky a podněty ohledně jednotlivých turistických cílů musí jít zespodu – od obcí, přes příslušný destinační management až po centrálu cestovního ruchu. Obec kraji musí dát vědět, že postavila novou rozhlednu, zrekonstruovala nějakou zajímavou památku nebo vytyčila nějakou novou poznávací stezku. Kraj na to pak musí reagovat, centrála cestovního ruchu musí poslat své lidi, aby zajímavé cíle nafotila, zasadila do kontextu celého regionu a dokázala je tak dál propagovat.

Hlavně se musí konečně postupovat koncepčně:
– Tak jako máme dnes docela zmapované top turistické cíle, měli bychom zmapovat cíle a body zájmu pro každou obec, každý mikroregion, každou oblast, kterou bude spravovat příslušný destinační management.
– Destinační management by pak měl přemýšlet, jak body zájmu – rozhledny, zámky, studánky, zříceniny atd., využít jako stavební kameny pro tvorbu konkrétních produktů a zvolit pro ně vhodné cílové skupiny – především vytvářením tras a okruhů.
– Jednotlivé destinační managementy by měly umět zvolit pro každý mikroregion nějaké středisko – obec, hlavní atrakci, která bude provozovat kamenné informační centrum a které zná co nejlépe okolí a umí lidem poradit, kam se jít podívat a řekne jim, co lze v okolí zažít. Z infocenter by měla vzniknout ideálně jednotná rozpoznatelná síť. Kraj by měl tuto síť podporovat jednotným značením, dotací na pracovníky, dodáním marketingových a informačních materiálů, které lákají zároveň i do zbytku kraje.
– Obec musí zajistit ke konkrétním bodům zájmu kvalitní navigaci a informační tabule, turistické značení, musí řešit příjezd, parkování…
– Centrála cestovního ruchu by měla vytvořit kvalitní a moderní online platformu, kde všechny produkty dokáže atraktivně a přehledně prezentovat. Rodina, která se chce projet na kolech, Holanďani v karavanu, banda motorkářů nebo parta čundráků si pak jednoduše vybere, kam pojede, kde stráví jeden den, kde přespí.

Jiří Vedral, člen krajské komise pro cestovní ruch

Jak jsme zastupitele upozornili na podivnou dotaci

Na náš návrh vyjmulo krajské zastupitelstvo ve čtvrtek 21. 6. ze seznamu poskytovaných dotací 200 tisíc korun pro obecně prospěšnou společnost Posílej to dál. Této společnosti založené v roce 2013 poslal kraj v minulých třech letech dotace ve výši 1,5 milionu korun.

Předmětem činnosti společnosti má být třeba:

  • Podpora, výchova, vzdělávání a poradenství zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel včetně možnosti poskytování finanční podpory formou grantů,
  • Mimoškolní výchova a vzdělávání dospělých osob, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
  • Pořádání kulturních produkcí, výstav, veletrhů a obdobných akcí, nebo
  • Ochrana opuštěných, týraných a zatoulaných zvířat, se zajištěním jejich veterinární péče, spolu s odchytem bezprizorních zvířat, navrácení majiteli, popřípadě následná adopce do dobrých rukou.

Když jsme chtěli zjistit, jak bohulibá činnost této společnosti vypadá, nic jsme nenašli. Nemají žádný web ani veřejné telefonní číslo. V poslední zveřejněné výroční zprávě z roku 2015 jsme se jenom dočetli, že plánují projekty na rok 2016.

Pokud se tyto okolnosti neprověří, neměl by kraj v žádném případě dotace této organizaci udělovat.

Naše zastupitelka Jana Drápalová říká: „Činnost obecně prospěšné společnosti Posílej to dál o.p.s se podle projektů má zaměřovat na poradenství, například rodinám s nemocnými dětmi. Ale protože jsme nedohledali ani telefonní číslo, ani webové stránky, přijde nám velmi zvláštní, jak tato činnost probíhá. Navrhnu kontrolnímu výboru kraje, který se kontrolami vyúčtování krajských dotací při své činnosti zabývá, aby prověřil dotace, poskytnuté této organizaci v minulých letech.“

Politici nesmí určovat, která kultura je správná a která špatná

Stanovisko zastupitelského klubu Zelení a Piráti k dotaci Jihomoravského kraje pro festival Divadelní svět Brno.

Rada Jihomoravského kraje dle dostupných informací navrhne na červnovém krajské zastupitelstvu změnu podmínek pro udělení dotace ve výši 1 milion korun na festival Divadelní svět Brno. Hodlá určit, že tyto prostředky nesmí být použity na dvě konkrétní hry.

Hodnotíme kladně, že celková výše dotace zůstane nezměněna. Nesouhlasíme ale s omezením, které určí, na jakou hru smějí či nesmějí být peníze použity. Politici nesmí určovat, která kultura je správná a která špatná. Nemohou touto formou sdělovat, které divadelní představení se má a nemá hrát, co má a co nemá být na scéně. Argument, že nejde o cenzuru, jen o odejmutí dotace, zastírá podstatu věci: jedná se o nátlak a ten samotný je nepřijatelný.

Na krajském zastupitelstvu 21. června 2018 se proto vyslovíme pro zachování podpory pro divadelní festival bez jakýchkoli dalších podmínek.