Navýšení počtu nemocničních lůžek je nezbytné, říká David Oplatek

Prudkou reakci veřejnosti vyvolalo březnové uzavření příjmu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Šlo skutečně o mimořádnou situaci, protože na území Jihomoravského kraje nebyly jiné volné kapacity. Pacienty ve vozech záchranné zdravotní služby přijaly až nemocnice ve Zlínském kraji a na Vysočině. Na skutečnost, že v kraji chybí lůžka akutní péče, však dlouhodobě upozorňují nemocnice i záchranáři.

Počátek problému lze hledat v roce 2011, kdy vedení kraje vyšlo vstříc požadavku zdravotních pojišťoven a souhlasilo se zrušením několika set nemocničních lůžek. Tehdejší jihomoravský hejtman Hašek ujišťoval veřejnost, že změna se veřejnosti nijak nedotkne. Nebyla to pravda a brzy se to začalo ukazovat.

Teprve nyní, když je problém viditelný i na veřejnosti, se začínají hledat řešení. Kraj přitom vedle nedostatku lůžek akutní péče trápí i další problém. Tím je stárnutí obyvatel a s ním i rostoucí potřeba zdravotní péče. Přesněji řečeno – zdravotní a sociální péče, neboť podstatnou část péče o seniory přebírají v době doléčování či chronických problémů právě sociální služby – zejména pečovatelské, asistenční a odlehčovací.

Řešení problému neleží jen v jednom opatření. Z krátkodobého hlediska se ukazuje, že nezbytná je koordinace mezi záchrankou a jednotlivými nemocnicemi. Mezi nimi má specifické a neopominutelné postavení Fakultní nemocnice Brno. Právě její vedení opakovaně upozorňuje na vytíženost lůžek akutní péče a právě po uzavření jejího příjmu situace vyeskalovala. FN Brno je přitom zdaleka největší nemocnicí v Jihomoravském kraji a bez dohody s ní není efektivní zajištění akutní péče.

Je nezbytné navýšit počet nemocničních lůžek, a to zejména lůžek následné péče, aby pacienti mohli co nejdříve uvolňovat lůžka akutní péče, která nyní v kraji chybí především. Těžko však očekávat, že navyšovat počet lůžek lze neomezeně. Zdravotní pojišťovny se mu budou bránit.

Částečně může pomoci zavádění tzv. sociálních lůžek určených pro pacienty, kteří více než zdravotní péči potřebují zejména řádnou pečovatelskou službu, protože se již v důsledku špatného zdravotního stavu nemohou sami obsloužit. Avšak i na takovou službu bude nutno najít další finance. Tentokrát už ne z rozpočtu resortu zdravotnictví, ale z resortu sociálních služeb. Ať tak nebo tak, v obou případech se jedná o peníze, o nichž nerozhoduje samospráva, ale Praha. Možnosti zástupců Kraje jsou tak v této věci velmi omezené.

Určité řešení do budoucna se nabízí díky posunu lékařské vědy a technologií. Ty nám umožňují řadu pacientů ponechat v domácí péči a s pomocí prostředků telemedicíny monitorovat jejich zdravotní stav. Složku péče pak mohou dodat pečovatelské služby. To bude ovšem možné jen za předpokladu, že tyto služby budou dostupné sedm dní v týdnu. Zároveň je potřeba pracovat na podpoře neformální péče z řad blízkých osob a rodiny tak, aby pečující osoby měly možnost kloubit tuto péči se svými dalšími povinnostmi.

Před vedením kraje tak stojí v oblasti zdravotní a sociální péče nemalé úkoly. Řešení jsou. Nyní je potřeba hledat cestu k jejich prosazení.

David Oplatek, člen krajské sociálně-zdravotní komise

Jiří Hlavenka: Zavládne v jihomoravské záchrance konečně klid?

Informace o napjaté, nervózní atmosféře v jihomoravské záchranné službě plní více než rok stránky lokálního tisku. Vzhledem k tomu, že jsem byl členem týmu, který za Jihomoravský kraj intenzívně pracoval na zlepšení situace, mohu podat z první ruky zprávu – první, ale doufám, že i závěrečnou.

Situace v jihomoravské záchrance se vyhrotila za vlády předchozího hejtmana Haška. Zdravotnické odbory v této poměrně velké organizaci (bezmála 800 zaměstnanců, nejčastějšími profesemi jsou řidiči sanitek, paramedici a pak lékaři) upozorňovaly na – dle jejich názoru – chyby vedení záchranky a vzhledem k tomu, že s nimi nebylo téměř jednáno, vyhlásili stávkovou pohotovost. V personálně vyhroceném stavu mezi ředitelem záchranky a odboráři padalo i několik žalob.

Konfliktní stav v organizaci, která zachraňuje životy, je samozřejmě špatný: v záchrance dochází ke dramatům každý den a pokud je v organizaci ještě “deka” ze špatných pracovních vztahů, jistě to ublíží kvalitě práce. V prostředí, ve kterém na sebe zaměstnanci navzájem podávají žaloby, se příliš v klidu pracovat nedá.

Nové vedení kraje se rozhodlo do situace aktivně vstoupit (kraj je zřizovatelem záchranné služby). V loňském roce proběhlo několik kol “mediací”, kdy jsme se za účasti hlavních znesvářených stran snažili dobrat podstaty problému a hledat cestu k nápravě. Mediátor pak aktivně v prostředí záchranky působil, a na jeho i naše doporučení pak byla najata společnost, která prozkoumala záchranku ještě do většího detailu.

Závěry pak poněkud nepřekvapivě konstatovaly, že část viny či chyb je na obou stranách. Odborářští šéfové – reprezentující ovšem jen menší část zaměstnanců záchranky – vystupovali dosti militantně a nesmiřitelně, a jejich jediným, neustále opakovaným požadavkem bylo odvolání ředitele. To ovšem není věcný přístup: jakkoli chápeme, že osobní vztah mezi předáky odborů a ředitelem byl a zřejmě bude až nesmiřitelně nepřátelský, identifikovat a řešit se má věcný problém. Ten ale nebyl přesvědčivě zdůvodněn.

Na druhé straně – u vedení záchranky – jsme ale identifikovali hlavní potíž v personalistice. Takto velká organizace, kde je práce už z podstaty věci složená z “malých dramat”, záchran zdraví a životů občanů, neměla specializovaného personalistu, personálního ředitele či ředitelku, jen standardní “náboráře” pracovních sil. Není pak divu, že personální problémy se zde občas kupily a neřešením se stávaly, medicínsky řečeno, “chronickými”

Po několika dalších vyjednávacích kolech záležitosti kolem záchranky uzavřel – pokud budeme trochu optimisty – poslední “kulatý stůl”, konaný letos v lednu. Kraj v něm ve spolupráci s vedením záchranky oznámil, že se do organizace najme personální manažer, jehož zásadní zodpovědností budou právě mezilidské vztahy v podniku. Současně pak budou zřízena místa několika personálních koordinátorů, z nichž každý bude mít na starosti několik zdravotnických základen – koordinátoři převezmou též část organizačních úkolů v základnách, které dnes zůstávají poněkud nepatřičně na bedrech lékařů. Odboráři tento postup přijali, nicméně se rozhodli zatím neustoupit ze stávkové pohotovosti. Tu však vnímám jako formální stav (trvá již asi dva roky a v praxi se nijak neprojevuje). Celkově se však jeví, že atmosféra, která byla před naším vstupem do problematiky záchranky doslova “vražedná”, se z větší části uklidnila – došlo například k bezproblémovému uzavření nové kolektivní smlouvy, což potvrzuje, že se všichni zúčastnění jsou schopni dohodnout.

Na vzniku vypjaté situace v záchrance má dle našeho názoru nemalý podíl předchozí vedení kraje, které ji aktivně neřešilo, které vstřícně nejednalo s oběma stranami a nehledalo podstatu problému. Není to první případ, kdy jsme po “nejlepším hejtmanovi” Haškovi nalezli dlouhodobě neřešený špatný stav. Kraj je zřizovatelem a musí být aktivní, musí se o jemu podřízené organizace řádně starat a vstupovat aktivně do dění, když je potřeba.

I s uklidněním situace však v záchrance přetrvávají problematické oblasti, které však jsou dány “vyšší mocí”, situací na trhu práce. Všeobecný nedostatek pracovních sil se samozřejmě promítá i do zdravotnictví. Chybí jak lékaři, tak (a zejména) pomocný zdravotnický personál. A zatímco chybějící zaměstnanci ve výrobním podniku způsobí omezení výroby, chybějící lidé ve zdravotnictví pak hrozí omezením péče, její dostupnosti a rychlosti, což může být z podstaty věci až tragické. Situace se průběžně nelepší, spíše zhoršuje – řešit tento problém ale je skutečně mimo pravomoc kraje, resp. krajů.

Jiří Hlavenka, krajský zastupitel a předseda klubu

Markéta Gregorová: Jak je aktivní Zastoupení JMK při EU a proč mě to těší

V Komisi pro meziregionální vztahy jsem na pozici člena již rok. Nenastupovala jsem do ní naivně s představou, že odhalím nějakou korupční kauzu či nekalé praktiky, ale dávala jsem si pozor, zdali vše funguje v souladu s pravidly – i mým svědomím.

Po roce této zkušenosti mohu konstatovat nejen to, že komise funguje poctivě, ale také že mě příjemně překvapilo množství činností, které se v rámci meziregionální spolupráce vyvíjí. Kromě mnoha vzájemných návštěv, podpory vzdělávání a vědy, výměnných pobytů i veletrhů, které by samy vydaly na mnoho článků, bych ráda zvýraznila činnost Kanceláře Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci, pod níž patří i Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii (ZJMK).

Na posledním zasedání Komise nám byla předložena pravidelná zpráva o činnosti ZJMK za poslední čtvrtletí. Jejich záběr je neuvěřitelně široký a daří se jim budovat skvělý obraz Jihomoravského kraje v zahraničí s minimálními prostředky; lidskými i finančními.

Od listopadu se kupříkladu podíleli na organizaci konference „Společné názory na férové daně a udržitelný daňový systém“, týkající se změny daňového systému a řešení přetrvávající nerovnosti v příjmech a příležitostech mezi generacemi, pohlavími i regiony. Dále stojí za zmínku účast na akcích, jako je Science meets regions, která přibližuje regiony a vědeckou komunitu a může pomoci s návrhy strategií pro tvorbu „chytrých“ (smart) měst; či Digitální proměna Evropy, která se zabývala UI, internetem věcí a 5G a jak využít tento pokrok tak, aby z toho společnost benefitovala, nikoli tratila.

Ráda bych pak ještě zmínila i množství příprav na akce k Evropskému roku kulturního dědictví 2018, kterou podporuje zatím dvanáct evropských regionů a má název „Cesta od válek k míru, demokracii a evropské integraci“. Aktivity ZJMK se většinou týkají především přítomných výzev a budoucích možností; důležité však je i připomínání minulosti a poučení se z ní. Jsem ráda, že ZJMK neopomíjí ani jednu oblast.

Jako členka Komise mám vhled do mnoha aktivit, které kraj směrem k ostatním regionům vyvíjí, a ráda bych dále předala svůj dojem, že jsou to aktivity užitečné a dobře připravené (a to nejen ze strany Kanceláře JMK pro meziregionální spolupráci a ZJMK). Častokrát se obyvatelé kraje dozvídají pouze o tom negativním, co se stalo; a je rozhodně správné, že se na problémy upozorňuje. Na chválu by se nicméně nemělo zapomínat a lidé, kteří se podílí na vztazích Jihomoravského kraje s kraji u nás i v zahraničí, si ji rozhodně zaslouží.

Markéta Gregorová, členka komise pro meziregionální vztahy

Ivo Vašíček: jak to bylo se sporem u jihomoravské záchranky

Odboráři záchranné služby byli ve stávkové pohotovosti od léta 2016. Říkali, že jsou šikanováni svými nadřízenými,  vedení s nimi nekomunikuje a jejich problémy neřeší. Loni v září se do konfliktu mezi odboráři a vedením zdravotní záchranné služby vložil Jihomoravský kraj a pověřil firmu Mita Thor, aby uklidnila napjaté vztahy a navrhla řešení krize. Do řešení problému jsem se vložil i já se svými kolegy Radkem Holomčíkem a Majkou Vašíčkovou.

Odboráři přišli na začátku listopadu na zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Dal jsem se tam s nimi do řeči a slíbil jsem jim, že s nimi jejich problém budu řešit. Sešli jsme se 23. listopadu, kde mi odboráři – Dagmar Žitníková (celorepubliková předsedkyně), Lubomír Francl (celorepublikový místopředseda), Bohuslav Zrza (předseda ZO ZZS JMK) a Jiří Škárek (místopředseda ZO ZZS JMK) – prezentovali důvody ke stávkové pohotovosti:

  1. Přijímání lékařů na leteckou záchranou službu neprobíhalo dle pravidel (zvyklostí) a přednost dostali „cizí“ lékaři.
  2. Vedení ZZS s odboráři nekomunikuje a neprojednalo vnitřní předpis.
  3. Vedení ZZS podává zbytečné žaloby na náhradu škody na řidiče, kteří nic nezavinili.
  4. Místa lékařů Letecké záchranné služby obsazena „cizími“ a „místní“ neměli možnost.

Na začátku prosince jsem se pak sešel s ředitelem jihomoravské zdravotnické záchranné služby Milanem Klusákem. Ten mi prezentoval svůj pohled na věc a dostal jsem k dispozici dokumenty, které z části námitky odborářů vyvracely. Došel jsem tedy k tomuto:

  1. Cizí lékaři přednost nedostali, na pozice lékařů byla vypisována řádná výběrová řízení.
  2. K pochybení v jednom případě došlo, ale ředitel se omluvil a následně jednání vedl. Konzultace s odbory probíhají každou středu od 13 do 14.00. Ředitel chce s odbory dle zákonných požadavků jednat a jedná. Viděl jsem záznamy z více než 20 jednání.
  3. Zbytečné žaloby podávány nebyly. Ve skutečnost musel ředitel ze své pozice řešit „povinnosti řádného hospodáře“ a osoby označené policií za částečného viníka o náhradu škody žádat.
  4.  Bylo vypsáno řádné výběrové řízení.

Můj celkový názor je, že se ředitel příliš osobně angažoval. Mnohem vhodnější by bylo delegovat řešení problémů na personalistu, který problémy (které jsou zejména v komunikaci) vyřeší lépe. Dále pak dbát na systémové vedení zápisů z jednání (včetně přehledu účastníků, podpisů atp.). Konečně i firma Mita Thor, kterou kraj vyslal k urovnání problémů mezi odboráři a vedením ZZS, došla k podobnému závěru. Doufám, že se vedení i odboráři z konfliktu dostatečně poučili a v budoucnu budou o problémech více mluvit a vzájemně si naslouchat.

Ivo Vašíček, krajský zastupitel

Jiří Hlavenka: Jak vzdělávat Jihomoravský kraj

Nůžky mezi “produkcí” českého vzdělávacího systému a potřebami doby se rozevírají. Zatímco vzdělávací systém stojí na místě, doba se mění a na vědomosti zaměřená výuka se přestává potkávat s možnostmi uplatnění. Na zarezlou a jednotvárnou nabídku reagují moderní rodiče tak, že dávají své děti do soukromých, placených škol. To je ale špatný stav: veřejné školství má poskytovat nabídku v celé požadované šíři.

Kde jinde než v Jihomoravském kraji začít s proměnou vzdělávacího systému? Kraj je se svými 30 000 zaměstnanci v technologických oborech, ve kterých je měnící se doba vidět úplně nejsilněji, nejen ideální laboratoří pro změnu, ale i místem nabízejícím širokou škálu seberealizace. Nechceme čekat, až se s reformou probudí ministerstvo školství. Naše a vaše děti nepočkají, je potřeba začít tady a teď.

Kraj je zřizovatelem více než stovky středních škol a i v rámci platné školní legislativy může dělat překvapivě mnoho. Náš plán je dospět k tomu, aby vybrané střední školy začaly otevírat třídy, které  nabídnou širší, pestřejší možnosti výuky, typicky zaměřené více na dovednostní oblasti, tak požadované a tak chybějící později v praxi. Cílem není bourat stávající systém, ale odpovědět pestrostí nabídky na pestrost poptávky.

Současně platí, že jaký ředitel, taková škola. Je na místě nastavit systém, který představitelům školy poskytne prostor pro hledání možností, jak proměnit a zpestřit samotnou výuku. V Jihomoravském kraji příští rok dobíhají u většiny středních škol pětileté ředitelské smlouvy; kraj má tedy možnost ověřit, zda na ředitelská místa nejsou k dispozici noví, modernější, kvalitnější, lepší adepti. Stejně jako v každém náročném povolání je potřeba, aby i stávající ředitel uměl prokázat, že je schopen školu nadále dobře řídit a především rozvíjet.

Mladý člověk, který dostane – díky pestrosti nabídky ve vzdělávání – možnost rozvinout svůj jedinečný talent, se neztratí. Najde kvalitní uplatnění, najde dobrou a dobře placenou práci. Pomůže nejen sobě, ale i společnosti a tedy nám všem k vyšší prosperitě.

Jiří Hlavenka, zastupitel Jihomoravského kraje za Zelené a Piráty a člen Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

Jiří Hlavenka: Stanovisko koalice Zelení a Piráti k situaci v Thermal Pasohlávky

Lázeňské centrum Pasohlávky patří mezi největší investice Jihomoravského kraje v posledních letech. Jedná se o záměr nejen významný, ale současně velmi kontroverzní. Situaci vzhledem k závažnosti pečlivě sledujeme a naši zástupci se účastní řady jednání týkající se tohoto projektu. Jsme si vědomi toho, že situace okolo projektu je velmi spletitá a proto k objasnění problematiky publikujeme následující dokument.

Lázně pod Pálavou – dávají vůbec smysl?

Poblíž obce Pasohlávky se nalézají dva zdroje podzemní mineralizované termální vody s prokázanými léčebnými účinky, zejména pro pohybové ústrojí. Takovýchto zdrojů se u nás nalézá velmi málo, oba pasohlávecké zdroje jsou navíc dostatečně vydatné i pro trvalé zásobování velkého lázeňského komplexu. Region jižní Moravy a blízkého okolí, se spádovou oblastí okolo 2 milionů osob je bez takovéhoto typu lázní – v případě potřeby tak je nutné jezdit do vzdálenějších léčebných ústavů. Pasohlávky se navíc nalézají v návštěvnicky atraktivní oblasti. Realizace léčebného a lázeňského centra v této oblasti tak dává smysl.

Angažmá kraje a obce Pasohlávky

Přístup kraje k tomuto projektu však považujeme od začátku za chybný. Vznikl „na papíře“ poměrně megalomanský projekt zastavění celé plochy léčebným ústavem, wellness centry, nákupní ulicí či rezidenčním bydlením, ale bez reflektování reality – tedy zda vůbec existuje dostatečný zájem soukromých investorů něco takového zrealizovat. Za účelem naplnění tohoto zcela od reality odtrženého záměru byla zřízena společnost Thermal Pasohlávky, vlastněná většinově krajem a menšinově obcí Pasohlávky, financovaná však z těchto dvou partnerů pouze Jihomoravským krajem, která měla území pro tuto hypotetickou stavbu připravit. (Další zdroje financování jsou dotace EU a úvěry).

Jakkoli zřízení specializované společnosti už kvůli společnému vlastnictví obce a kraje je celkem v pořádku, měla svou činnost omezit pouze na zabezpečení pozemků a obou zdrojů léčivé vody (doposud tam přetrvávají problémy a napjaté vlastnické vztahy) a neprovádět žádnou nákladnou investiční činnost v situaci, kdy vůbec není jasné, kdo tam lázeňské centrum bude stavět a financovat. Namísto toho Thermal Pasohlávky utratil několik set miliónů korun (z rozpočtu kraje, z peněz Evropské unie a nejnověji i z úvěrů od kraje a komerčního bankovního ústavu) na inženýrské práce, jakými jsou silnice, vodovody, osvětlení či kanalizace.

Ač je argumentováno, že těmito investicemi se pozemky „vysoce zhodnotily! (uvádějí se částky okolo 2000 Kč za m2, což je ale zjevně nadsazená a netržní hodnota), skutečnost je taková, že o „zhodnocení“ bude možné hovořit až v okamžiku, kdy areál skutečně někdo koupí a peníze se ocitnou zpět na účtu kraje. Do té doby jde pouze o hypotetické zhodnocení.

Vyjadřujeme tedy stanovisko, že kraj pod vedením bývalého hejtmana Haška v této době postupoval nejen nehospodárně, ale především nesmyslně, kdy draze budoval infrastrukturu pro neexistujícího investora a pro projekt odtržený od reality, existující pouze v hezkých vizualizacích na papíře. Konečně též vyjadřujeme svoje pochybnosti nad utracenými částkami (několik set mil. Kč), kde výsledkem je pouze základní infrastruktura. Domníváme se, že by zde bylo vhodné prověřit, zda byly tyto peníze investovány hospodárně a dle běžných stavebních standardů.

Čínský investor?

Veřejnost byla bývalým vedením kraje neustále konejšena, že vše je připraveno pro movitého čínského investora, který na místě postaví obří areál, který bude zaměstnávat mnoho set lidí, a že jsou k tomu již podepsány smlouvy.

Tyto informace ale byly spíše nepravdivé. Nikdy nebyla podepsána žádná závazná smlouva s povinností pro investora. Stále jen probíhala jednání, zakončená podpisem „memorand“, což jsou spíše obecná stanoviska vyjadřující ochotu dále o věci jednat. Nejsou v žádném případě pro investora závazná – vlastně jde jen o ochotě pokračovat v jednání a zkoumání. Čínská společnost může klidně takovýchto jednání vést paralelně deset v různých zemích a rozhodnout se pak o investici v jednom případě.

I zde považujeme postup předchozího vedení kraje za zcela chybný. V případě, že má municipalita zájem o získání investora do takovéhoto projektu, měla by nejdříve před zahájením vlastního investování transparentně oslovit širší okruh potenciálních zájemců (např. přední evropské lázeňské domy a finanční investory), zjistit, zda širší trh skutečně má o takovouto aktivitu zájem, a poté pokračovat například otevřeným výběrovým řízením končícím závaznými nabídkami (nikoli zcela nezávaznými memorandy). A až na základě závazných před-smluv pak případně začít investovat nemalé veřejné peníze. A pokud by se dostatečný zájem investorů neprojevil, pak jednoduše do projektu nejít, případně s ním vyčkat na příznivější dobu.

Tím, že kraj otevřel jednání pouze s jedním zájemcem poté, co nainvestoval stovky milionů korun, se dostává do extrémně nevýhodné a nekomfortní situace. Zájemce, kterým je navíc čínská společnost, si samozřejmě snadno zjistí, že je jediným zájemcem, v situaci, kdy kraj nutně potřebuje zainvestovaný a hlavně zadlužený projekt rychle zhodnotit, a v takovém okamžiku má enormní vydírací potenciál, „tahá za delší konec provazu“. Pak není divu, že se objevují jeho požadavky na výstavbu kasina (!!) či jakýchsi uliček s čínskou architekturou, že chce snížit valuaci pozemků a podobně. Kraj si zde svým amatérským přístupem, který byl možná jen veden nějakou politickou snahou „zalíbit se“ bezdůvodně preferované Číně, vskutku zadělal na nemalé problémy, jejichž důsledkem je dnešní situace.

Odvolání představenstva Thermal Pasohlávky

Prázdninové mimořádné zastupitelstvo Jihomoravského kraje rozhodlo o odvolání současného představenstva společnosti Thermal Pasohlávky. Jakkoli jsme názoru, že odvolaný předseda představenstva pan Škrla je zkušeným manažerem a jakkoli bereme v potaz, že jeho úloha byla extrémně obtížná, domníváme se, že většinový vlastník má plné právo vyměnit ředitele své zřízené (majoritně vlastněné) firmy. Z dostupných informací se navíc jeví, že roční náklady na provoz společnosti (především personální náklady a další s nimi spojené) jsou velmi vysoké a neodpovídají běžným nákladům ve firmě, která je v podstatě v útlumu a prakticky aktivně nepodniká.

Situace byla navíc nedobrá v tom smyslu, že Thermal Pasohlávky je společnost s nulovými příjmy, avšak s nemalým úvěrem od kraje a od banky, přičemž tento úvěr jde průběžně na mzdy a další náklady společnosti a je „projídán“, aniž je vytvářena hodnota.

Nedostatek transparentnosti

Za zásadní problém, který se týká celé historie „případu Pasohlávky“, tedy i té současné, považujeme nedostatečnou transparentnost a takřka nulové informování veřejnosti. Jedná se o velkou investici z veřejných peněz a o projekt s dopadem zasahující i přesahující Jihomoravský kraj a v takovém případě je veřejná správa povinna informovat občany o situaci, je povinna „skládat účty“ z činnosti společnosti Thermal Pasohlávky a informovat o dalších záměrech ve věci tohoto projektu, zejména pokud se nachází v takto obtížné situaci. Budeme proto požadovat, aby o dalším vývoji kraj v plné míře a pravidelně informoval jak veřejnost, tak krajské zastupitele.

Shrnutí

Případ „Lázně Pasohlávky“ je provázen řadou pochybení veřejné správy. Ukazuje, že se veřejná správa nemá vrhat do komerčních podnikatelských projektů, neboť s tím nese i podnikatelská rizika, která se právě v tomto případě jasně projevila. Soukromý subjekt nese tato rizika ze svých peněz a je to jeho věc; veřejná instituce ale zachází s penězi občanů, a pokud nejde jednoznačně o věc veřejného zájmu (což nepochybně u wellnessu, nákupních zón, rezidenčního bydlení či snad dokonce kasina jistě není), má to plně nechat na soukromém sektoru. Veřejná sféra téměř nikdy nedisponuje takovou hlubokou znalostí trhu a možnostmi jako má soukromý sektor a v důsledku je pak proti soukromému „protihráči“ ve velmi nevýhodném postavení, jak se ukazuje v případě jednání s čínskou stranou. Prakticky jedinou věcí, která by zde mohla být přijatelným investičním projektem ze strany veřejné správy je léčebný ústav (tzv. OLLÚ, Odborný lázeňsko-léčebný ústav), který by sloužil občanům nejen Jihomoravského kraje v léčbě a rehabilitaci. I zde jsou však nemalá rizika, zejména v obrovské obtížnosti zabezpečení dostatečných personálních kapacit, zejména odborných, ale i pomocného zdravotnického personálu.

Kraj by se dle našeho názoru měl těmto rizikům – spojeným s dalšími obřími investicemi z veřejných peněz, jen náklady na vybudování léčebného ústavu se odhadují na cca 400 milionů korun – spíše vyhnout a usilovat především o to, aby vyšel „se ctí“ ze současného projektu v Pasohlávkách. Tedy najít vhodného investorského zájemce z širšího okruhu, nespoléhat se jen na problematického čínského partnera a dosáhnout především garance navrácení své investice i splacení úvěru. Pak lze zvažovat, zda se pustit do dalších investic z veřejných peněz.

 

Jiří Hlavenka, předseda klubu Zelení a Piráti v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje

Zobrazit příspěvek
Jak dál s informační otevřeností Jihomoravského kraje?

Jak dál s informační otevřeností Jihomoravského kraje?

Jedním z hlavních volebních cílů a slibů koalice Zelených a Pirátů v Jihomoravském kraji byla transparentnost, informační otevřenost krajského úřadu a jemu podřízených organizací. Je několik měsíců po volbách a je dobré se zeptat, co se nám v tomto směru podařilo a jakou práci máme před sebou.  Celý článek →

Zobrazit příspěvek
Matouš Vencálek k prvnímu jednání Komise pro výchovu, vzdělávání a sport

Matouš Vencálek k prvnímu jednání Komise pro výchovu, vzdělávání a sport

Tak dnes nám proběhlo první zasedání komise pro výchovu, vzdělávání a sport Rady JmK. A hned od začátku si úspěšně buduju pověst troublemakera, protože jsem jako jediný odmítl podpořit schválení smlouvy mezi krajem a jihomoravskou krajskou organizací České unie sportu (ČUS) o zajištění přípravy a účasti výpravy Jihomoravského kraje na Hrách VIII. letní olympiády dětí a mládeže ČR 2017. Ne snad proto, že bych nechtěl podpořit samotné konání olympiády či účast výpravy JmK na ní, ale proto, že smlouva kraj zavazuje krom poskytnutí 826 000 korun ČUS například také zajištěním uhrazení účastnických poplatků na stravu a ubytování, výdajů na stravu a ubytování VIP hostů, výroby reprezentačního oblečení, prezentačních materiálů, účasti významného sportovce z kraje a celou řadou dalších organizačních věcí – zkrátka Jihomoravský kraj zavazuje k dalším výdajům v řádu jednotek milionů korun. To samo o sobě může být zcela v pořádku, ale když mi nikdo k takové smlouvě není schopný předložit plánovaný rozpočet akce a ani nejsou tyto výdaje ve smlouvě nijak specifikovány, jen se zkrátka kraj zavazuje to zaplatit, ať už to bude stát kolik chce, tak to #sorryjako, ale pro to ruku nezvedám.

Zobrazit příspěvek
První splněný slib: Prosadili jsme zveřejnění záznamů ze zastupitelstva

První splněný slib: Prosadili jsme zveřejnění záznamů ze zastupitelstva

Dnešní jednání krajského zastupitelstva je historicky prvním jednáním, které si lidé pustí ze záznamu na webu Jihomoravského kraje. Na krajský web pak budou umísťovány zvukové záznamy ze všech následujících jednání zastupitelstva. Prosazení zveřejňování zvukových záznamů z krajského zastupitelstva je prvním úspěchem zastupitelského klubu Zelení a Piráti. Zvýšení transparentnosti a otevřenosti veřejné správy přitom bylo jedním z hlavních volebních cílů koalice Zelení a Piráti v podzimních krajských volbách.

Předseda klubu Zelení a Piráti, podnikatel Jiří Hlavenka, k tomu dodává: „Jako první plníme jeden ze svých volebních slibů. Beru to ale jen jako první krok a věřím, že po něm budou záhy následovat další. Transparentnost veřejné správy začíná právě zveřejňováním dokumentů. Podstatné je ale taky jasně vysvětlovat svou činnost, plány a provedené kroky, srozumitelně skládat účty z toho, co na kraji děláme”.

Zobrazit příspěvek
Zelení a Piráti vzkazují: plujeme dál!

Zelení a Piráti vzkazují: plujeme dál!

Koalice Zelení a Piráti šla do krajských voleb s cílem otevřít velká, ale opomíjená témata: dlouhodobě neřešený územní rozvoj, transparentnost veřejné správy, péči o půdu a vodu a řadu dalších. Dalším velkým cílem bylo ukončení dlouholetého období neblahé vlády hejtmana Michala Haška.
Celý článek →