Krajský rozpočet 2019: jsou oblasti, kde by měl kraj více přebírat iniciativu

Na prosincovém zastupitelstvu bude krajským zastupitelům předložen rozpočet kraje pro rok 2019. Jaké k němu náš klub zaujal stanovisko? Budeme hlasovat pro? O stanovisku klubu k rozpočtu píše Jirka Hlavenka.

Při studiu krajského rozpočtu můžeme říct, že se jedná, tak jako v minulých letech, o “mírný pokrok v mezích zákona”. Došlo k jeho navýšení vlivem vyšších daňových výnosů, takže rozpočet mohl reflektovat růst nákladů (především kvůli zvýšení mezd) v segmentech, o které se stará. Dochází tak ke zdůvodnitelnému růstu výdajů v hlavních oblastech, jako je školství, zdravotnictví a sociální oblast, podobně jako i v dalších, menších kapitolách rozpočtu.

Rozpočet je koncipován jako mírně schodkový (schodek ve výši cca 2 % rozpočtu), přičemž ale schodek nejde na provoz, ale na investice. To je dle našeho názoru rozumné, protože kraj potřebuje více investovat – zejména do infrastruktury (silnice II. a III. třídy), ale právě tak i do budov zařízení, které kraj spravuje: těchto organizací jsou bezmála dvě stovky a většina z nich je dlouhodobě podinvestovaná. To není žádné tajemství – kdo někdy zavítal do krajem zřízených škol, nemocnic nebo sociálních zařízení, vidí to na první pohled.

Významnou technickou změnou je “sesypání” rezerv všech resortů do jedné centrální rezervy ve výši přes 600 milionů korun. To je velká částka, která bude trochu svádět k utrácení (předtím byly rezervy pro každý resort zvlášť): bude potřeba bedlivě sledovat, jak je s touto rezervou během roku zacházeno. To bude to jeden z našich důležitých úkolů.

Kraj musí být aktivnější

Velkým tématem Jihomoravského kraje jsou opatření proti důsledkům klimatické změny, ale též nevhodnému způsobu zemědělství a vodního hospodářství. Ze všech regionů České republiky je náš kraj nejvíce postižen – je nejvíce na ráně a měl by tak aktivně přicházet s vhodnými nástroji, jak problém řešit. Hrozby jsou přitom akutní a dobře známé – bez aktivního “boje” proti suchu skutečně hrozí, že oblast, která byla dříve jednou ze zemědělsky nejhodnotnějších přestane být schopná dávat úrodu.

Domníváme se, že kraj by v této oblasti měl být daleko aktivnější a že by hlavně měl převzít vlastní iniciativu. Vypadá to, že kraj spíše vypíše dotační nástroj a čeká, až se objeví zájemci. Jenomže (zejména) obce na to připraveny nejsou a možná ani věci nepřikládají dostatečnou důležitost. Starostové a zastupitelstva nemají dostatečnou odbornou přípravu – nevědí co by mohli dělat a proč – a což je možná ještě důležitější, nevnímají to pro oblast, kterou spravují, tedy “katastr obce” jako důležité. Malá krajinářská díla totiž vždy slouží širšímu kraji, zatímco obzor obecních zastupitelstev často začíná a končí s cedulí obce.

Domníváme se proto, že kraj by měl být aktivním hráčem a měl by začít aktivní opatření na svém území realizovat sám. Je nám jasné, že momentálně k tomu ani kraj nemá dostatečnou odbornou a lidskou kapacitu, nicméně situace zvláště v některých okresech a oblastech už je opravdu kritická a každý rok nečinnosti znamenu přiblížení se k bodu, ze kterého už není návratu.

I přes tyto námitky nakonec rozpočet podpoříme. Příští rok ale budeme tlačit hejtmanství k tomu, aby se kraj stal aktivním iniciátorem politiky pro boj proti suchu. Efektivní politika totiž nekončí u vypsání dotačních titulů.

Jiří Hlavenka: Thermal Pasohlávky nakonec zřejmě neskončí průšvihem, velký úspěch to také není

Dlouho se vlekoucí záležitost se nakonec zřejmě dočká závěru: čínský lázeňský developer se dle informací z tisku rozhodl zakoupit pozemky v Pasohlávkách a zaplatit za ně přes 390 miliónů korun. Pokud se toto podaří (zbývá dořešit ještě řadu technikálií, ale na nich by se to už zadrhnout nemělo, spíše je otázka, zda investor opět neuteče, tak jako dříve), neskončí tato záležitost průšvihem.

Výhra to ale taky není. Do oblasti byly nainvestovány nízké stovky miliónů korun, z peněz krajských i evropských, provozovatel – krajem a obcí Pasohlávky zřízená společnost – je dnes zadlužená u kraje i u ČSOB. Vzhledem k časovému zhodnocení peněz a k dosud neznámým parametrům budoucí smlouvy (např. jak bude řešen tento dluh, obvyklé je snížení kupní ceny právě o dluh) je otázka, zda je tato anabáze vůbec finančně úspěšná. Ale vzhledem k tomu, že hrozil daleko divočejší scénář – úvěry byly splatné a nebylo je z čeho splácet, společnost nemá žádné příjmy – lze říci „díky aspoň za to“.

Kraj se však přímým prodejem pozemků zcela vzdává možnosti dění v této oblasti ovlivňovat. Myšlenky na lázeňsko-léčebný ústav (v kraji něco takového docela citelně chybí, naši občané musí jezdit obvykle do hodně vzdálených lázní, minerálně-termální prameny jsou přitom výjímečně vhodné pro léčbu a rehabilitaci zejména u kloubních problémů) už jsou zřejmě passé. Čínský investor tam postaví to co bude chtít – bohužel se do tendru přihlásil jako jediný. To je škoda, neboť investor z této země dostane do svého pachtu naprosto jedinečný přírodní zdroj. Ač je tedy nutno ocenit snahu kraje zděděný problém řešit, a nakonec i, jak doufáme, zdárně vyřešit, přece jen mohl postupovat už od začátku podstatně razantněji, neboť nyní už bylo jeho rozhodování zčásti vynucené pod tlakem nutnosti splácet dluh společnosti.

 

Jiří Hlavenka, předseda krajského zastupitelského klubu Zelených a Pirátů

Jiří Hlavenka: Jak pokračujeme v modernizaci jihomoravského školství

Daří se nám plnit náš plán modernizace jihomoravského, zejména středoškolského vzdělávacího systému? Na začátek připomeňme, o co usilujeme.

Po příchodu do jihomoravského krajského zastupitelstva jsme iniciovali v českých podmínkách pionýrskou aktivitu, směřující k modernizaci vzdělávacího systému, a to hlavně v oblasti středních škol, kde je kraj zřizovatelem. Nechtěli jsme čekat, kdy se změnou přijde ministerstvo školství, protože to by mohlo být čekání věčné. I za stávajících pravidel totiž je možné ve vzdělávání udělat velmi mnoho.

Naším cílem bylo především otevřít školství moderním vzdělávacím postupům, které, ač jsou již v západní Evropě i jinde na světě běžné a standardní, mají u nás stále nálepku “alternativy”: vzdělávání s cílením na měkké dovednosti, na schopnost komunikovat, tvořit, pracovat iniciativně samostatně i v malém týmu, postupně redukovat tlak na frontální výuku zaměřenou na memorování faktů a naopak ze zaměřit na pochopení, porozumění tématům, vytváření vlastních závěrů. Na méně drilu a více tvořivosti, na méně poslušnosti a více samostatnosti.

Zatím proběhly první dvě etapy tohoto dlouhodobého –  vlastně nikdy nekončícího – procesu, obě velice důležité.

První bylo spuštění a úspěšný průběh tzv. ředitelské akademie, intenzivního kurzu určeného nejen stávajícím ředitelům škol, ale i uchazečům o místa ředitelů či jejich zástupců. Přestože i dříve probíhala různá školení ředitelů a uchazečů, podstatný rozdíl mezi jimi a námi organizovanou akademií dobře shrnul jeden z uchazečů: “Na předchozích školeních do mě lili předpisy a účetnictví – nyní se konečně dozvídám něco o moderní pedagogice.” Toto ilustruje velmi dobře situaci: zatímco dnes jsou ředitelé z větší části úředníci, kteří “vyplňují papíry” (což je přitom ale práce pro provozního manažera školy, nikoli pro ředitele), cílem a samozřejmě i mezinárodním standardem ředitele je plné soustředění na hlavní činnost školy – vzdělávání. Nikoliv starost, zda má škola v pořádku všechny papíry. Ředitelské akademie se účastnilo několik desítek lidí, zájem byl větší než bylo možné v této fázi naplnit. Počítáme s jejím trvalým opakováním, rok co rok.

Druhou fází byly konkurzy, respektive rekonkurzy na místa ředitelů středních škol. Zásadním krokem bylo “dání na vědomí” v širší odborné komunitě, že rekonkurzovaná místa jsou opravdu otevřená všem uchazečům, že není žádný předem známý vítěz. Na rozdíl od minulosti, kdy byly konkurzy často formální záležitostí a účastnil se jich jen jeden uchazeč, jsme s radostí kvitovali zvýšený zájem, často i pěti či šesti uchazečů. Je vidět, že zájem o to řídit školu zde je, že se účastní i mladší pedagogové s moderním myšlením a vysokou osobnostní i profesní kvalitou. Podařilo se provést rekonkursy na asi dvaceti středních školách v kraji s tím, že v příštích letech očekáváme okolo deseti rekonkursů ročně.

Funkce dobrého ředitele je pro modernizaci vzdělávání dané školy samozřejmě klíčová – ředitel dělá školu. Pokud bude ředitel sdílet vizi postupné proměny vzdělávacího systému, bude ji schopen realizovat, pokud ne, žádné pokyny shora nepomohou.

Nyní vstupujeme do nového školního roku. Můžeme se již těšit na změny? Rychlá odpověď je ano: několik středních škol spouští docela významné změny a inovace vzdělávání, u řady dalších půjde o postupný náběh. Změny vyžadují pečlivou přípravu, zejména jde o schopnost pedagogů je v praxi realizovat. Našim úkolem bude nejen v tomto, ale i v dalších školních rocích školám, jak ředitelům, tak učitelům pomáhat metodicky a školitelsky. Významná a pozitivní je ale jedna věc: je vidět, že školy samotné už o změnách uvažovaly a důležitým impulsem byl přístup zřizovatele, tedy Jihomoravského kraje. Již to, že jsme dali najevo, že změny vítáme a že nebude, tak jako je bohužel často standardem, “každá aktivita po zásluze potrestána”.

S dalšími podrobnostmi, zejména s přiblížením konrétních změn v jednotlivých školách a ve vzdělávacích procesech se brzy ohlásíme.

Jiří Hlavenka: Jihomoravský kraj rychle zapomíná na sliby o transparentnosti

Pamatujete na volební kampaň před krajskými volbami na podzim 2016? Všichni se předháněli v tom, že učiní Jihomoravský kraj “transparentnějším”. Tolik se toho dá udělat: veřejná zasedání komisí a výborů, zveřejňování všech materiálů projednávaných politickým vedením kraje, veřejná obhajování rozhodnutí s velkým významem. Transparentnost znamená jednoduché: sděluji veřejnosti co hodlám udělat, vysvětluji proč a přijímám od ní zpětnou vazbu. Transparentnost ale také znamená zpřístupnění světa krajské správy občanům, například odstraněním nesmyslně šikanujících turniketů u vchodu do úřadu (kraj to zdůvodňuje bezpečností úředníků a politiků; proč ale například na Vysočině tento problém nemají a vchod do úřadu je pro veřejnost zcela bez šikany a povinného předkládání osobních dokladů?).

Jen díky naší aktivitě se podařilo prosadit několik sice drobných, ale důležitých kroků k transparentnosti kraje: prosadili jsme obrazové i zvukové záznamy z jednání zastupitelstva včetně archivního uložení, zkracujeme lhůty k zveřejnění zápisů z jednání orgánů kraje, prosadili jsme zveřejnění jmenovitého hlasování ve výborech a komisích.

Po těchto úspěšných krocích ale kraj přistoupil k opačnému kroku, kterým nejen transparentnost, ale především přístup občanů k úřadu kraje zhoršuje. Na základě jakési “tiskové zprávy” vydané Úřadem pro ochranu osobních údajů (tj. nikoli na základě směrnice nebo jiného pokynu “shora”) nařídil Kraj vypnout technickou pomůcku, která zobrazovala přítomnost či nepřítomnost konkrétního úředníka na pracovišti. Tato pomůcka je velmi užitečná, neboť umožňuje, aby občan – nebo pracovník jiných institucí jednajících se státem, např. zastupitelstev obcí – si jednoduše mohl zjistit, zda nejde na úřad nadarmo. Je to jedna z drobných a užitečných věcí, které usnadňují styk občana se státem.

Kraj se tak okamžitě rozhodl zprávou z Úřadu pro ochranu osobních údajů – která naprosto falešně a záměrně účelově zneužívá evropské nařízení GDPR – řídit, aniž musel. Zřejmě již od voleb uplynula dostatečně dlouhá doba, aby voliči zapomněli na to, co jim bylo slibováno…

My však na volební sliby nezapomínáme; jsou pro nás závazkem, který jsme dali. V úsilí o nejen transparentnost, ale především otevřenost a vstřícnost fungování veřejné správy budeme pokračovat a tuto otázku otevřeme nejen na vedení kraje, ale v případě nutnosti budeme postupovat i právní cestou, neboť dle shodného názoru oslovených právníků byl zmíněný výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů špatný a mylný. O tom, jaké výsledky naše snaha v tomto směru přináší, budeme pravidelně informovat.

Jiří Hlavenka: Vrátíme Brno na leteckou mapu Evropy

I přesto, že je brněnské letiště kvalitně vybavené, má moderní letištní halou a spádovou oblast přes 2,5 miliónů osob, provozuje ostudně málo letů. Důvody jsou dobře známé: kraj jako vlastník letiště si v předchozích obdobích nechal zcela utéct kontrolu nad tímto svým majetkem, měl naprosto minimální možnost ovlivnit otevírání nových linek a ostatně se o to příliš nesnažil. Smlouva kraje s nájemcem, která mu poskytuje nevypověditelný padesátiletý nájem, byla ostatně jednou z nejvíce propíraných a nejzávažnějších kauz minulých krajských vlád.

V tomto volebním období spolu s vedením kraje usilujeme o to, aby se Brno více otevřelo světu. Pomohl nový nájemce letiště, který je vstřícnější (bohužel na něj nevýhodná smlouva přechází beze změny, což nelze jednostranně změnit) a též výrazná aktivita, na které se podílíme při vyjednávání s leteckými společnostmi, které by připadaly v úvahu pro otevírání nových linek.

První úspěch se dostavuje: irská společnost Ryanair, která je největší evropskou aerolinkou co do počtu přepravených cestujících, otevře od října spojení s Milánem. Konkrétně jde o letiště Bergamo, kde má právě Ryanair největší kontinentální hub a ze kterého provozuje sám dalších 70 linek do 25 zemí převážně Evropy. Spojení Brna s Bergamem tak znamená především možnost levných letů do prakticky všech evropských destinací, byť s přestupem – z Bergama však lítá okolo 600 letů jen Ryanairu týdně, takže spojení jsou velmi hustá a čekání na přestup není dlouhé. Ryanair jako nízkonákladová aerolinka samozřejmě neposkytuje cestujícím žádné benefity, nicméně cenová výhodnost pro stále ještě “chudší” Českou republiku z něj dělá zřejmě ideální aerolinii pro naše kraje.

Linka do Bergama však bude létat pouze dvakrát týdně, a to Brno na leteckou mapu Evropy skutečně neposadí. Jaké jsou další možnosti a na čem na kraji pracujeme? Tuto linku vnímáme skutečně jako příslovečnou první vlaštovku, po které, jak očekáváme, přiletí řada dalších. Pracuje se intenzivně na otevírání dalších linek: za rozumné považujeme, aby se během roku otevřelo zhruba šest dalších linek a během dalších roků opět čtyři až šest. Region by měl “nasytit” 10-15 linek odhadovaným počtem okolo půl miliónu cestujících ročně, mezi destinacemi by pak měla být nejen významná přestupní centra, ale i byznysové lokace pro přímé lety. V létě k tomu pak přibývají charterové (předem nasmlouvané a naplněné) lety do turistických center Evropy – těch je ale již nyní z Brna poměrně hodně, jejich počet je přímo adekvátní zájmu cestovních kanceláří a pro jejich zřizování platí jiná pravidla než pro pravidelné linky.

Velkou otázkou je, zda se podaří otevírat linky bez veřejné podpory, tedy bez jejich částečného financování z veřejných zdrojů, z peněz jak města, tak kraje. Domníváme se, že to v současné době možné není: podobný zájem jako Brno má dnes okolo osmdesáti menších letišť po Evropě a aerolinky v době ekonomického boomu mají vůbec problém nasadit linky i tam, kde je naplněnost letů evidentní. Chybí letadla, piloti i palubní personál. Brno navíc přece jen nemá pověst místa, ze kterého by byl obrovský zájem létat – ono také vždy trvá několik let, než se lidé “naučí” létat z určité destinace, než si zvyknou – a příspěvek alespoň na první roky je obvyklý a bohužel nezbytný.

Jiří Hlavenka, předseda klubu

Politici nesmí určovat, která kultura je správná a která špatná

Stanovisko zastupitelského klubu Zelení a Piráti k dotaci Jihomoravského kraje pro festival Divadelní svět Brno.

Rada Jihomoravského kraje dle dostupných informací navrhne na červnovém krajské zastupitelstvu změnu podmínek pro udělení dotace ve výši 1 milion korun na festival Divadelní svět Brno. Hodlá určit, že tyto prostředky nesmí být použity na dvě konkrétní hry.

Hodnotíme kladně, že celková výše dotace zůstane nezměněna. Nesouhlasíme ale s omezením, které určí, na jakou hru smějí či nesmějí být peníze použity. Politici nesmí určovat, která kultura je správná a která špatná. Nemohou touto formou sdělovat, které divadelní představení se má a nemá hrát, co má a co nemá být na scéně. Argument, že nejde o cenzuru, jen o odejmutí dotace, zastírá podstatu věci: jedná se o nátlak a ten samotný je nepřijatelný.

Na krajském zastupitelstvu 21. června 2018 se proto vyslovíme pro zachování podpory pro divadelní festival bez jakýchkoli dalších podmínek.

Jiří Hlavenka: S činností krajské společnosti CEJIZA nejsme spokojeni

Jedním z bodů dubnového zasedání krajského zastupitelstva bylo předložení zprávy o činnosti společnosti CEJIZA; náš zastupitelský klub se spolu s lidovci v tomto bodě zdržel. Co nás k tomuto stanovisku vedlo?

CEJIZA je společnost zřízená jihomoravským krajem pro hromadné soutěžení zakázek pro kraj i krajem zřízené organizace, typicky v oblasti telekomunikací, výpočetní techniky, dodávek plynu, elektřiny či tepla.

CEJIZA funguje již řadu let a obecně hromadné soutěžení zakázek dává smysl – od zjednodušení práce (jedna centrální zakázka namísto množství jednotlivých) až po očekávané dosažení nižších cen. Přesto se však dnes objevují pochybnosti, které nás nutí být k činnosti společnosti poněkud kritičtější.

Je evidentní, že dodavatelé zejména v oblastech, kde existuje pouze několik málo soutěžitelů – což platí typicky pro telekomunikační služby, plyn či elektřinu – si již na tento způsob hromadného soutěžení “zvykli” a jelikož jejich snahou je dosáhnout maximálních tržeb a marže, ve skutečně konkurenčních nabídkách, jaké odpovídají tomu, co se objevuje u soutěžení soukromých společností, se příliš nepředhánějí. Hovořit přímo o kartelu – tedy o předem smluvených vztazích, kdy například v situaci, kdy na trhu existují jen dva relevantní dodavatelé, přičemž “jeden si vezme kraj, druhý město…” – možné není, neboť nelze obviňovat bez důkazů. Rozdíl v soutěžených cenách je však oproti soukromým společnostem velký, někdy i propastný: například v oblasti telekomunikací, kde podobné dělení trhu možné není a kde dodavatelé opravdu soutěží o zákazníka “na krev”, lze u podobně velkých subjektů dosahovat až třetinových (!) cen. Toto není situace, se kterou by bylo možné se smířit jen s tím, že “takhle to ve státní správě chodí”.

Je dle našeho názoru potřeba, aby CEJIZA zejména v těchto exponovaných oborech změnila způsob tendrování – nabízí se možnosti přímého vyjednávání, oslovení virtuálních operátorů, anonymní tendry a podobně, v úvahu pak připadá i návrat k individuálním výběrovým řízením, čímž by se mohl případný zavedený kartel rozbít – a vynaložila větší úsilí o dosažení takových cen, které jsou na trhu běžné. V případě, že by přetrvávaly enormně vysoké operátorské nabídky pro oblasti veřejné správy, až několikanásobně větší než pro soukromé subjekty, je nutné se obrátit na regulátora trhu s podnětem; regulátor trhu je zde mimo jiné proto, aby na trzích s velmi málo soutěžiteli zabezpečil fungování řádné hospodářské soutěže.

Jsme si vědomi toho, že v společnosti CEJIZA došlo před krátkou dobou k výměně na ředitelském postu a očekáváme, že nové vedení se těchto úkolů aktivně chopí. Pro příští zastupitelstvo bychom pak uvítali situační zprávu nové ředitelky organizace o pokroku a dalších záměrech v popisovaných segmentech.

Jiří Hlavenka, krajský zastupitel a předseda klubu

Jiří Hlavenka: Zavládne v jihomoravské záchrance konečně klid?

Informace o napjaté, nervózní atmosféře v jihomoravské záchranné službě plní více než rok stránky lokálního tisku. Vzhledem k tomu, že jsem byl členem týmu, který za Jihomoravský kraj intenzívně pracoval na zlepšení situace, mohu podat z první ruky zprávu – první, ale doufám, že i závěrečnou.

Situace v jihomoravské záchrance se vyhrotila za vlády předchozího hejtmana Haška. Zdravotnické odbory v této poměrně velké organizaci (bezmála 800 zaměstnanců, nejčastějšími profesemi jsou řidiči sanitek, paramedici a pak lékaři) upozorňovaly na – dle jejich názoru – chyby vedení záchranky a vzhledem k tomu, že s nimi nebylo téměř jednáno, vyhlásili stávkovou pohotovost. V personálně vyhroceném stavu mezi ředitelem záchranky a odboráři padalo i několik žalob.

Konfliktní stav v organizaci, která zachraňuje životy, je samozřejmě špatný: v záchrance dochází ke dramatům každý den a pokud je v organizaci ještě “deka” ze špatných pracovních vztahů, jistě to ublíží kvalitě práce. V prostředí, ve kterém na sebe zaměstnanci navzájem podávají žaloby, se příliš v klidu pracovat nedá.

Nové vedení kraje se rozhodlo do situace aktivně vstoupit (kraj je zřizovatelem záchranné služby). V loňském roce proběhlo několik kol “mediací”, kdy jsme se za účasti hlavních znesvářených stran snažili dobrat podstaty problému a hledat cestu k nápravě. Mediátor pak aktivně v prostředí záchranky působil, a na jeho i naše doporučení pak byla najata společnost, která prozkoumala záchranku ještě do většího detailu.

Závěry pak poněkud nepřekvapivě konstatovaly, že část viny či chyb je na obou stranách. Odborářští šéfové – reprezentující ovšem jen menší část zaměstnanců záchranky – vystupovali dosti militantně a nesmiřitelně, a jejich jediným, neustále opakovaným požadavkem bylo odvolání ředitele. To ovšem není věcný přístup: jakkoli chápeme, že osobní vztah mezi předáky odborů a ředitelem byl a zřejmě bude až nesmiřitelně nepřátelský, identifikovat a řešit se má věcný problém. Ten ale nebyl přesvědčivě zdůvodněn.

Na druhé straně – u vedení záchranky – jsme ale identifikovali hlavní potíž v personalistice. Takto velká organizace, kde je práce už z podstaty věci složená z “malých dramat”, záchran zdraví a životů občanů, neměla specializovaného personalistu, personálního ředitele či ředitelku, jen standardní “náboráře” pracovních sil. Není pak divu, že personální problémy se zde občas kupily a neřešením se stávaly, medicínsky řečeno, “chronickými”

Po několika dalších vyjednávacích kolech záležitosti kolem záchranky uzavřel – pokud budeme trochu optimisty – poslední “kulatý stůl”, konaný letos v lednu. Kraj v něm ve spolupráci s vedením záchranky oznámil, že se do organizace najme personální manažer, jehož zásadní zodpovědností budou právě mezilidské vztahy v podniku. Současně pak budou zřízena místa několika personálních koordinátorů, z nichž každý bude mít na starosti několik zdravotnických základen – koordinátoři převezmou též část organizačních úkolů v základnách, které dnes zůstávají poněkud nepatřičně na bedrech lékařů. Odboráři tento postup přijali, nicméně se rozhodli zatím neustoupit ze stávkové pohotovosti. Tu však vnímám jako formální stav (trvá již asi dva roky a v praxi se nijak neprojevuje). Celkově se však jeví, že atmosféra, která byla před naším vstupem do problematiky záchranky doslova “vražedná”, se z větší části uklidnila – došlo například k bezproblémovému uzavření nové kolektivní smlouvy, což potvrzuje, že se všichni zúčastnění jsou schopni dohodnout.

Na vzniku vypjaté situace v záchrance má dle našeho názoru nemalý podíl předchozí vedení kraje, které ji aktivně neřešilo, které vstřícně nejednalo s oběma stranami a nehledalo podstatu problému. Není to první případ, kdy jsme po “nejlepším hejtmanovi” Haškovi nalezli dlouhodobě neřešený špatný stav. Kraj je zřizovatelem a musí být aktivní, musí se o jemu podřízené organizace řádně starat a vstupovat aktivně do dění, když je potřeba.

I s uklidněním situace však v záchrance přetrvávají problematické oblasti, které však jsou dány “vyšší mocí”, situací na trhu práce. Všeobecný nedostatek pracovních sil se samozřejmě promítá i do zdravotnictví. Chybí jak lékaři, tak (a zejména) pomocný zdravotnický personál. A zatímco chybějící zaměstnanci ve výrobním podniku způsobí omezení výroby, chybějící lidé ve zdravotnictví pak hrozí omezením péče, její dostupnosti a rychlosti, což může být z podstaty věci až tragické. Situace se průběžně nelepší, spíše zhoršuje – řešit tento problém ale je skutečně mimo pravomoc kraje, resp. krajů.

Jiří Hlavenka, krajský zastupitel a předseda klubu

Zobrazit příspěvek
Jak dál s informační otevřeností Jihomoravského kraje?

Jak dál s informační otevřeností Jihomoravského kraje?

Jedním z hlavních volebních cílů a slibů koalice Zelených a Pirátů v Jihomoravském kraji byla transparentnost, informační otevřenost krajského úřadu a jemu podřízených organizací. Je několik měsíců po volbách a je dobré se zeptat, co se nám v tomto směru podařilo a jakou práci máme před sebou.  Celý článek →

Zobrazit příspěvek
První splněný slib: Prosadili jsme zveřejnění záznamů ze zastupitelstva

První splněný slib: Prosadili jsme zveřejnění záznamů ze zastupitelstva

Dnešní jednání krajského zastupitelstva je historicky prvním jednáním, které si lidé pustí ze záznamu na webu Jihomoravského kraje. Na krajský web pak budou umísťovány zvukové záznamy ze všech následujících jednání zastupitelstva. Prosazení zveřejňování zvukových záznamů z krajského zastupitelstva je prvním úspěchem zastupitelského klubu Zelení a Piráti. Zvýšení transparentnosti a otevřenosti veřejné správy přitom bylo jedním z hlavních volebních cílů koalice Zelení a Piráti v podzimních krajských volbách.

Předseda klubu Zelení a Piráti, podnikatel Jiří Hlavenka, k tomu dodává: „Jako první plníme jeden ze svých volebních slibů. Beru to ale jen jako první krok a věřím, že po něm budou záhy následovat další. Transparentnost veřejné správy začíná právě zveřejňováním dokumentů. Podstatné je ale taky jasně vysvětlovat svou činnost, plány a provedené kroky, srozumitelně skládat účty z toho, co na kraji děláme”.