Vilém Jurek: Každý na svém štěrkopísečku

Nad Slováckem stále visí Damoklův meč v podobě těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu. V prostoru okolo Bzence, Moravského Písku, Strážnice a dalších obcí hrozí snížení kvality podzemních vod a vůbec ohrožení kvality životního prostředí. Přes deset let se snaží získat těžební společnost povolení k těžbě na ploše přes 50 ha. Místní samosprávy, spolky a v neposlední řadě Jihomoravský kraj a Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. vyšli do boje.

Ačkoliv se záměr nachází na území Zlínského kraje, dopad těžby má přesah do okresu Hodonín, který už leží v Jihomoravském kraji. Okolí Uherského Ostrohu je známé odedávna těžbou štěrku. Současně je lokalita známá velkými zásobami podzemních vod v rámci ochranného pásma vodního zdroje Bzenec komplex. Voda je zadržována v kvarterních sedimentech, kde je zakonzervovaná a nabývá hodnot pro pitné účely. Podzemní systém je zajímavý a tajuplný. Tvoří se tu pomyslné řeky, kudy proudí čistá voda. Hydrogeologové často hovoří o podzemních jezerech.

Pokud dojde k narušení vrstev sedimentů, hrozí kontaminace zdroje pitné vody. To snad nemůže chtít nikdo? Zvláště pak v době, kdy zápasíme se suchem, a do několika let bude mít voda cenu zlata. Vypadá to však, že skupině lidí to vůbec nevadí a ještě záměr podporují svým souhlasným stanoviskem.

Celý problém se netýká jen vody, sucha nebo zvýšené nákladní dopravy. Pozoruhodný je zejména přístup úřadů, které rozhodují v neprospěch obyvatel regionu. Pro zahájení těžby je potřeba povolení báňského úřadu (BÚ). Hlavními podklady pro povolení těžby štěrku je hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), vyjádření vodoprávního úřadu a stanovisko krajské hygienické stanice, protože těžbou bude dotčena chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a ochranné pásmo vodního zdroje Bzenec komplex.

Kdo si přeje těžbu?

V informačním systému EIA najdeme k těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu tři posudky (2007, 2012, 2015). Těžební firma se od roku 2007 snaží děj se co děj prosadit svůj záměr. Dvakrát to nevyšlo. Až v březnu 2015 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) řeklo ano a vydalo závazný souhlas. Pikantní na tomto stanovisku je, že obsahuje 58 podmínek, za kterých je možné těžbu realizovat. Je to nevídaný kompromis a v běžném řízení EIA by posouzení dopadlo pro těžaře špatně.

V případě stanoviska k zásahu do chráněné lokality vodního zdroje vydala jihomoravská hygiena zamítavé stanovisko. V říjnu 2016 vydal BÚ v Brně koncept rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení těžby na základě negativního rozhodnutí hygieniků. Tím mohl příběh skončit. Avšak v listopadu 2016 podal těžař podnět k přezkoumaní negativního stanoviska na Ministerstvo zdravotnictví. Na začátku roku 2017 Ministerstvo rozhodlo, že ruší stanovisko jihomoravské hygieny a platí souhlasné stanovisko zlínské hygieny.

Pokud dojde k narušení vrstev sedimentů, hrozí kontaminace zdroje pitné vody. To snad nemůže chtít nikdo. Zvlášt v době, kdy zápasíme se suchem.

Vodoprávním úřadem pro oblast Uherského Ostrohu je městský úřad Uherské Hradiště. Ten už vydal dvě nesouhlasná stanoviska (podobně na tom je i vodoprávní úřad ve Veselí nad Moravou, které je obcí s rozšířenou působností na území Jihomoravského kraje). Důvodem pro zamítavé stanovisko bylo, že těžebna je v záplavové oblasti a vyskytly se nové skutečnosti na základě nových hydrogeologických posudků, které posudek EIA nezohlednil. Posudky dvou renomovaných laboratoří například upozornily na závažnou chybu v samotné metodice, kdy se použil nevhodný matematický model pro výpočet pohybu vody v celém území. Bohužel Krajský úřad Zlínského kraje přezkumné řízení zrušil rozhodnutí z Uherského Hradiště a sám rozhodl od vydání souhlasu k těžbě. Důvod? Těžebna není stavba a pro ni záplavová oblast neplatí, nové hydrogeologické závěry nejsou závazné a nelze s nimi dále pracovat. V létě 2018 vyšlo ke všemu najevo, že Česká geologická služba se již na podzim 2017 vyjádřila, že těžba je riziková. MŽP expertizu neakceptovalo a usoudilo, že posudek je nedostatečný. Máme tak tři zamítavé posudky, které přebíjí posudek, o které řada odborníků prohlásilo, že obsahuje vážná pochybení.

V květnu 2018 obdržela Oblastní báňská správa v Brně (BÚ) konečně od MŽP souhlasné stanovisko. Začátkem nového roku BÚ zahájil tolik obávané řízení o stanovení „dobýváku“. Nyní mají možnost dotčené orgány podat odvolání. Ohlásily se již místní samosprávy, odvolávat se bude i krajský úřad Jihomoravského kraje. Lze doufat, že to nebude jen na těchto subjektech a vyjádří se i další organizace. Ofenzivně by se měli zachovat ústavní činitelé, čili poslanci a senátoři, kteří nás reprezentují v Parlamentu ČR. Perličkou celého hnutí odporu je, že pozadu nezůstal bývalý hejtman Hašek, který brojí proti těžbě a plánuje založit spolek na ochranu vody.

A co bude dál?

V relativním pohledu na věc nejde mluvit zatím o prohře nebo výhře obou stran. Aby mohla reálně začít těžba štěrku, musí být vydáno povolení hornické činnosti a schválení plánu přípravy, otvírky a dobývaní atd. Část pozemků, kde se má těžit navíc vlastní město Uherský Ostroh, takže i zde je možnost.

Co si o celém příběhu máme myslet? Na jedné straně je těžař, který přijde a bude šestnáct let těžit, a pak zas odejde. Na druhé straně je zástup místních občanů, kteří těžbu opravdu nechtějí. Ať z důvodu možné kontaminace podzemních vod nebo zvýšení provozu na silnicích (odhaduje se, že při roční těžbě 200 000 tun projede tamními obcemi až 60 nákladních automobilů denně). Těžbu si přeje pouze těžař a patrně po ní touží i úředníci, kteří vydávají souhlasná stanoviska jak na dopravníkovém pásu. Nikdo další těžbu nechce, přesto se činné orgány obrátily lidem zády. „Nepomůžeme, musíme postupovat v souladu s platnou legislativou,“ slyšíme od úředníků. Jenže za jakou cenu? Za cenu zničení pátého největšího zdroje pitné vody, který napájí 140 000 obyvatel okresu Hodonín? Ministerstvu životního prostředí a Krajskému úřadu Zlínského kraje je názor lidí lhostejný. Inu, každý si hrabe na svém štěrkopísečku.

Vilém Jurek, krajinný ekolog
(autor spolupracuje s klubem Zelených a Pirátů v otázkách ochrany životního prostředí)

Pomozte nám tvořit smysluplnou politiku

Klub Zelených a Pirátů v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje hledá nového koordinátora/tajemníka či koordinátorku/tajemnici. Pomozte našim zastupitelům a členům krajských komisí tvořit smysluplnou krajskou politiku!

Jedná se o práci na zhruba čtvrtinový úvazek (cca 40 hodin měsíčně) s volnou pracovní dobou. Podmínkou je možnost fakturovat si vykonanou práci. Náplní práce je pozice ideální pro student(k)y politologie/žurnalistiky, ale nebráníme se nikomu se zápalem pro věc.

Co budete dělat:

  • tvořit rešerše pro zastupitele
  • spravovat náš web (WordPress) a sociální sítě
  • pravidelný monitoring médií
  • komunikovat s novináři a vytvářet tiskové zprávy
  • pomáhat s administrativou spojenou s fungováním klubu

Co musíte umět/zvládat:

  • správu sociálních sítí (Facebook, Twitter)
  • alespoň základy práce ve WordPressu
  • komunikovat bez problému s lidmi – členy klubu, úředníky, novináři i veřejností
  • ideální je zkušenost z jihomoravských médií nebo alespoň dobrá znalost místní mediální scény

Nabízíme:

  • možnost využívat kancelář v budově krajského úřadu v centru Brna
  • práci s inspirativními lidmi z prostředí jihomoravské politiky
  • jedinečnou možnost získat reálné zkušenosti z krajské politiky
  • flexibilní pracovní dobu

Pošlete nám svůj životopis a něco o své motivaci k práci pro klub Zelených a Pirátů v ZJMK na e-mail cambora.jan@kr-jihomoravsky.cz do 15. ledna. Připojte zároveň požadovanou hodinovou sazbu za svou práci.

Při hodnocení kandidátů budeme přihlížet jak ke zkušenostem a motivaci kandidáta, tak i k požadované hodinové sazbě.

Pohovory proběhnou v druhé půlce ledna, nástup ideálně již od února.

Starostové žádají o dotace na rybníky. Jaký to má smysl?

Jihomoravští starostové žádají od roku 2016 Ministerstvo zemědělství o dotace na obnovu a výstavbu rybníků. Letos se ale na všechny nedostalo. Ministerstvo ukončilo sběr žádostí dřív než obvykle. Podle informací brněnského deníku Rovnost přijali úředníci ministerstva jen z jižní Moravy žádosti v objemu 48 milionů korun.

Velká poptávka po dotacích je podle nezávislého experta a krajinného ekologa Viléma Jurka z organizace Rezekvítek způsobena nabídkou projekčních kanceláří, které objíždí starosty a nabízí jim zpracování projektu i žádosti. “Bohužel se revitalizují, obnovují a budují často rybníky, které nejsou třeba. Je to podobné, jako když byla v minulém období Operačního programu Životního Prostředí poptávka po tzv. varovných protipovodňových systémech (VPS). Tam to dopadlo tak, že pokud chtěl starosta nový rozhlas, zarafičil ho jako varovný protipovodňový systém, který mu pak projektanti nakreslili,” vysvětluje Jurek.

Nabízí se tedy otázka, proč se teď staví tolik rybníků. Je to skutečně proto, aby obce bojovaly proti suchu? “Je samozřejmě šlechetné, že se staví nové rybníky. Ovšem výsledek je takový, že do pěti let jsou rybníky přerybněny, a nic jiného krom kaprů tam nežije. Například za Koběřicemi vznikl před pár lety nový rybník jménem Urbanec. Místo je to hezké, rybník tam právem patří. Když jsem ale rybník viděl v létě, připomínalo mi to spíše zahnívající brčál. Bohužel je to realita. Do jakékoliv louže v krajině se musí honem honem nasadit nějaká ryba,” poukazuje Jurek.

Co s tím?

Pokud se Jihomoravský kraj rozhodne více podporovat obnovu nebo budování nových rybníků, musí být v podmínkách udělení dotace jasně uvedeno, že v rámci udržitelnosti nebude rybník zarybněn a nebude součástí rybářského revíru. “Pokud tomu tak nebude, budou peníze na takové rybníky vynaložené úplně zbytečně. Je potřeba si uvědomit, jaký problém nás skutečně ohrožuje – je to sucho a ne nedostatek ryb – a podle toho se začít chovat,” uvádí Helena Továrková, členka komise regionálního rozvoje za klub Zelených a Pirátů.

Pokud chtějí starostové skutečně využívat rybník k boji proti suchu, mohou využít dotace z Operačního programu Životní prostředí. “Starostové mohou žádat o dotace v podporované oblasti 1.3 nebo 4.3 Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv. Obce mohou žádat o dotaci ve výši 60 % nákladů. Pokud se rybník nachází celou plochou ve zvláště chráněném území, v lokalitách soustavy Natura 2000, v biocentru ÚSES nebo realizace opatření vyplývá z plánů dílčích povodí, je výše podpory 90 procent,” uzavírá Jurek.

Půlka mandátu je za námi. Co jsme stihli prosadit?

Trojice našich zastupitelů v klubu Zelených a Pirátů má za sebou v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje polovinu svého mandátu. Co se nám podařilo? Co se nepovedlo? A na co se chceme soustředit v dalších dvou letech? Ve svém textu to shrnuje Jirka Hlavenka:

Na úvod chci připomenout, že v zastupitelstvu jsme v opozici, což znamená, že nemáme žádný “nárok” na prosazování našeho programu. Přesto jsme však svojí aktivitou a dobrou komunikací s vládnoucí koalici dokázali přesvědčit vedení kraje, že alespoň některé z našich návrhů byly přijaty a realizovány.

Prioritou byla transparentnost

Již v začátku působení se nám podařilo dosáhnout zvýšení transparentnosti kraje v oblasti informování občanů z dění v zastupitelstvu. Zde byla situace za hejtmana Haška skutečně ostudná – občané neměli dálkový přístup k dění v zastupitelstvu, dostávali pozdě a často vůbec zápisy z jednání zastupitelstva, kraj nezveřejňoval či odkládal zveřejňování informací, které ze zákona mají být veřejné.

Zavedli jsme přímé videopřenosy ze zasedání zastupitelstva, a pro ty, kteří nemají možnost sledovat zasedání online, jsou zpřístupněny záznamy (audio a video). Zrychlili jsme pak zveřejňování povinných informací ze zasedání zastupitelstva a dosáhli jsme změnu ve zveřejňování hlasování ve výborech a komisích – pokud není jednání jednomyslné, zveřejňuje se jmenovitě, jak kdo hlasoval.

V oblasti transparentnosti pokračujeme dále: podařilo se nám dosáhnout povinnosti poskytovat zastupitelům mimořádné materiály na zastupitelstvo ne později než tři dny před konáním zastupitelstva, a bylo shora omezeno množství těchto materiálů. V předchozích zastupitelstvech totiž občas docházelo k praxi, kdy některé materiály byly poskytnuty v den konání zastupitelstva, což je nepřijatelné – zastupitelé nemají dostatek času je prostudovat a následně kompetentně hlasovat.

Pokrok u středních škol

Za vůbec nejvýznamnější činnost v krajské agendě považujeme vzdělávání. Kraj zřizuje více než 100 středních (a řadu speciálních) škol a jako zřizovatel vůči nim má řadu pravomocí, ale též zodpovědnosti. Iniciovali jsme proces modernizace středního školství v Jihomoravském kraje. První významnou iniciativou byl vznik tzv. Ředitelské akademie, která připravovala adepty i školila existující ředitele z problematiky moderního řízení školy. Prošlo jí několik desítek zájemců. Zájem překročil očekávání i kapacitní možnosti, a akademie bude proto pokračovat i v dalších letech.

Dalším podstatným krokem bylo provedení rekonkurzů na ředitelská místa v jihomoravských středních školách u ředitelů a ředitelek, kterým končilo funkční období. Podařilo se vykomunikovat odborné veřejnosti a zájemcům, že tato výběrová řízení budou opravdu otevřená – tedy že bude rozhodovat pouze kvalita a připravenost uchazečů. Na rozdíl od minulých řízení, kdy byl v podstatě předem známý vítěz, se to okamžitě projevilo ve vysoké účasti – na některá z vypsaných míst se ucházelo 4-5 uchazečů, což je dle “pamětníků” nebývale vysoký počet. Bylo tedy z čeho vybírat a jsme rádi, že jsme na významné střední školy v Brna i jinde v kraji mohli vybrat opravdu kvalitní uchazeče. Školu dělá ředitel, a má-li se školské vzdělávání začít zlepšovat, pak bez ředitele, který je s cíli ztotožněn, který má dostatek vůle a sil změny realizovat, toto dělat nelze.

Modernizace školství pokračuje – jsme teprve na začátku. Nyní školy, které jsou na to připravené – zejména co se týká pedagogů – začínají do vzdělávání zavádět moderní prvky, známé například ze severských zemí. Zjednodušeně řečeno jde o vedení žáků a studentů k osobní iniciativě a zodpovědnosti, k zlepšování jejich tzv. měkkých dovedností, k ústupu od frontální výuky směrem k projektům, spolupráci a tvůrčí činnosti žáků a studentů. Jsme rádi, že se řada středních škol do těchto inovací pustila. Kraj je bude i nadále podporovat – metodicky i finančně. A samozřejmě i v dalších dvou letech budou probíhat rekonkursy a hledání kvalitních ředitelů a ředitelek námi zřízených škol.

Posouváme kraj do 21. století

Další podstatnou činností je digitalizace krajského úřadu. Přes to, že jižní Morava je dnes technologickým jádrem republiky, vězí řízení kraje pevně v minulém století. Po kraji neobíhají elektronické dokumenty, ale lidé s papíry v ruce. Množství papírů, které se tisknou a archivují, je neuvěřitelné a neodpovídá to době a možnostem technologii: vždyť kraj vydá jen za tonery ročně skoro pět miliónů korun!

Digitalizace kraje nepřinese jen úspory peněz a hlavně času lidí, ale zkvalitní i činnosti samotné. Například portál pro komunikaci s příspěvkovými organizacemi nesmírně zjednoduší a zprůhlední rozsáhlé komunikační toky, které kraj se svými organizacemi vede tím, že se komunikace soustředí do jednoho rozhraní (namísto zahlcení desítkami tisíc e-mailů).

Digitalizace je mířena nejen na krajský úřad samotný, ale hlavně k celému prostředí Jihomoravského kraje. Typickým příkladem je pořízení nástroje zvaný Utility report (v současnosti je to ve schvalovacím řízení). Jedná se o službu, která výrazně zjednoduší a zrychlí stavební řízení u obcí či jiných subjektů, neboť obsahuje aktualizovanou databází všech inženýrských sítí, takže je možné “na jedno tlačítko” získat u navrhované stavby veškeré informace o sítích, které se jej dotýkají. (Dosud toto probíhalo množství individuálních žádostí s typicky dlouhými lhůtami pro vyřízení). Následně pak aplikace u většiny provozovatelů sítí opět automaticky vygeneruje žádosti o svolení, a v některých případech dokonce zrealizuje i jejich automatické vyřízení, bez zásahu lidské ruky a bez zdržení. Byť jde “jen” o tuto jednotlivost, dokáže zkrátit řízení o týdny a ušetří desítky tisíc hodin pracného ručního vyřizování. Podobných příkladů, kterými chceme z Jihomoravského kraje učinit technologicky pokročilý region – tak jak to odpovídá jeho reputaci – lze uvést mnoho.

Je toho mnohem víc

Naše aktivity se neomezují jen na tyto oblasti, byť je považujeme – i z hlediska toho, čeho jsme vůbec v opozici schopní dosáhnout – za stěžejní, s klíčovou důležitostí. Z dalších věcí lze uvést například následující:

  • Usilujeme o kvalitní mapování pracovní síly v Jihomoravském kraji právě s ohledem na náročné, specializované a high-tech joby. Existující metodiky, které získávají údaje buď z Úřadů práce (pro tyto obory zcela nepoužitelný a nerelevantní zdroj) případně z dotazníků firmám z strany Hospodářské komory (málo relevantní, high-tech firmy většinou nejsou členy komory či dochází ke zcela formálnímu a odbytému vyplnění dotazníku) nepostačují. Hodláme proto tuto oblast zejména z pohledu volných míst – a následného hledání způsobů, jak je doplnit, například cílenými “dovozy” specialistů ze zahraničí – zmapovat důkladně a profesionálně.
  • Digitalizace jihomoravských památek. Dříve rozběhnutému a “umrtvenému” projektu dáváme nový impuls: cílem je zdigitalizovat jihomoravské památky, typicky písemnosti, včetně regionálních. Dnes archivované písemnosti převedeme do digitální podoby, zabezpečíme jejich uložení na datové (ideálně cloudové) úložiště s případným zpřístupněním laické i odborné veřejnosti.
  • Účastníme se pracovní skupiny pro definování koncepce podpory jihomoravského sportu pro příští období. Usilujeme o zvýšení podpory mládežnického a rekreačního sportu v regionech, s důrazem na školení i finanční odměnu trenérům mládeže – dnes nadšencům, kteří to dělají ve svém volném čase a za své peníze. Našim cílem je zejména podpora toho “nejchudšího” sportu, který nemá šanci získat jiné peníze: sport dětí a mládeže, sportovní aktivity v regionech kraje.

A co bude dál?

Na co se chystáme v příštích dvou letech? Pokračování práce ve vzdělávání a digitalizace jsou z podstaty věci – neustále probíhajícího vývoje a pokroku – nekončící. Tak jak jde vývoj se musí vyvíjet i přístup kraje. Chceme, aby kraj “nebyl pozadu”, v ideálním případě aby se dostal do čela inovací. V těchto dvou oblastech tak hodláme vyvinout největší úsilí a strávit maximum času. Rádi bychom se však více angažovali v tolik aktuální a důležité oblasti ochrany půdy a vody. Jihomoravský kraj je “první na ráně”, globální oteplování, pokles spodních vod, ztráta schopnosti půdy vodu zadržovat, degradace půd atd. na něj dopadají s větší intenzitou než na kraje jiné. I zde by měl být kraj “pionýrem” v opatřeních, která alespoň částečně tyto klimatické vlivy zmírní.

Navigace pro hendikepované: brzy i na jižní Moravě!

Zelení a Piráti chtějí do Jihomoravského kraje rozšířit projekt navigace pro hendikepované, který se právě připravuje na Vysočině. Navigace významně usnadní pohyb po městech lidem na vozíčku, se zrakovým či jiným postižením, nebo třeba i rodičům s kočárkem. Na realizaci projektu se bude podílet krajský odbor informatiky.

Klub Zelených a Pirátů v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje se ujal projektu ROUTE4ALL, který se snaží zpřístupnit město lidem s postižením nebo horší pohyblivostí. Projekt mapuje například přístupnost přechodů pro chodce, zastávek MHD nebo dokonce i bezbariérový přístup do některých budov či k bankomatům, a byl tak návodem pro osoby s různou úrovní postižení, jak se mohou bez překážky dostat k cílovému bodu. „Potenciální přínos projektu pro život lidí je obrovský – lidé s různými postiženími se budou moci po Brně i dalších městech snáze a bezpečněji pohybovat,“ vysvětluje předseda klubu Zelených a Pirátů Jiří Hlavenka.

ROUTE4ALL je společným projektem společnosti Central European Data Agency, a.s., sociálního podniku Naviterier, s.r.o. a Českého vysokého učení technického. Projekt mapuje bariéry, kterých si běžný člověk třeba ani nevšimne, ale lidi s postižením nebo s horší mobilitou významně limitují při jejich pohybu po městě. „Navigace vždy najde vhodnou cestu pro konkrétního člověka. Ať už je zrakově postižený, na vozíčku, nebo jde s kočárkem po cizím městě,“ popisuje Hlavenka.

Projekt chytré navigace se právě rozjíždí v kraji Vysočina. Klub Zelených a Pirátů chtěl po hejtmanství, aby se v podobném duchu zrealizoval i v jihomoravských městech. „Navigaci ROUTE4ALL jsme představili vedení kraje. Dostali jsme zelenou pro to, abychom spolu s firmami, které na navigaci pracují, začali připravovat projekt i pro Jihomoravský kraj,“ vysvětluje Hlavenka.

Pro klub Zelených a Pirátů představuje rozšíření projektu do Jihomoravského kraje jasnou prioritu. „Budeme usilovat o to, aby projekt obdržel dostatečnou finanční, metodickou a technologickou podporu od vedení kraje a úspěšně se tady rozjel,“ uzavírá Hlavenka.

Bojujeme za zefektivnění krajských dotací

Jednou z nejdůležitějších součástí krajské politiky je rozdělování dotací. Je potřeba, aby rozdělování peněz skrze krajské dotace bylo co nejefektivnější a kraj nedával peníze na nekvalitní projekty, které život obyvatel Jihomoravského kraje nijak nezlepší. Připomínkování dotačních programů je jednou z oblastí, kde můžeme krajskou politiku ovlivnit i z opozice – skrze naší práci v komisích.

Luboš Sedlák (Piráti) se proto spolu s Helenou Továrkovou (Zelení) zaměřil na změnu podmínek v trojici dotačních programů: Podpora rozvoje venkova, Podpora včelařství a Podpora vinařství, ovocnářství a zelinářství na rok 2019. Většina změn, které jsme navrhli, bohužel schválena nebyla.

U trojice dotačních programů chybí vymezení cílů, kterých chce kraj skrze rozdělení financí dosáhnout. „Kraji by nemělo jít jen o to, rozdat co nejvíce peněz. Právě tyto dotační tituly by měly cílit na co největší zmírnění následků sucha, se kterými se na jižní Moravě potýkáme,“ říká Luboš Sedlák.

Jelikož je jedním z nejpalčivějších problémů u nás nedostatek vody, navrhli jsme zohlednit při žádosti o dotaci na výstavbu, obnovu a údržbu vesnické zástavby a občanské vybavenosti i to, zda stavba dokáže zadržet dešťovou vodu a hospodařit s šedou vodou. „Jde třeba o zelené střechy, zasakování vody v průlezích a podobně. Nedává smysl, aby kraj na jedné straně podporoval výstavbu, která nezohlední zodpovědné hospodaření s vodou, a na druhé straně dával dotace na zmírnění následků sucha,“ vysvětluje Helena Továrková. Tento návrh bohužel neprošel. Komise to zdůvodnila tím, že existují dotační programy, které sucho přímo řeší – například dotacemi na výstavbu rybníků.

Chtěli jsme také prosadit, aby kraj skrze své dotační programy podporoval i budování širší škály míst, na kterých se budou lidé setkávat, a která by podpořila komunitní styl života ve vesnicích a na malých obcích. Ani to bohužel komisí neprošlo. Kraj bude nadále udělovat prioritu sportovištím nad parky a návsemi.

Komise schválila pouze jeden z návrhů Zelených a Pirátů – upřesnění dotačního programu na podporu včelařství. V rámci programu je podporována výsadba medonosných druhů dřevin. „Navrhovali jsme stanovit, že nepůvodní druhy – třeba akát – by se měly sázet pouze v zastavěných územích. Do volné krajiny podpoříme výsadbu pouze našich původních druhů,” doplňuje Továrková.

*  *  *

Jaké změny jsme v dotačních titulech navrhovali?

  • Kraj by neměl bodově zohledňovat to, zda se obec účastní soutěže vesnice roku.
  • Kraj by měl podporovat, aby u budov a dalších staveb (třeba parkovišť) financovaných z krajských peněz bylo bodově ohodnoceno řešení zadržování dešťové vody nebo využití šedé vody v rámci budovy.
  • Kraj by měl podporovat nejen výstavbu sportovišť, ale i parků a dalších míst, která slouží k setkávání lidí.
  • Kraj by měl podporovat v rámci výsadby medonosných druhů ve volné krajině pouze původní druhy.
  • Kraj by měl u vinařů dotacemi maximálně podporovat, aby se vinaři dále vzdělávali v oboru, inspirovali se v zahraničí a učili se zmírňovat dopady sucha na úrodu (například skrze výsadbu rezistentních odrůd).

Chceme změnit způsob, jakým vedení kraje předkládá materiály na zastupitelstva

Všem krajským zastupitelům chodí před zasedáními zastupitelstva materiály k jednotlivým bodům programu. Na základě těchto podkladů se zastupitelé rozhodují, jak budou hlasovat. Ideální je, když jim tyto materiály přijdou zhruba týden před hlasováním, aby měli čas si je důkladně prostudovat. Stává se ale, že materiály k bodům programu dostávají zastupitelé třeba i několik minut před hlasováním.

Těsně před začátkem samotného jednání dostali krajští zastupitelé materiály například k miliardovému projektu na stavbu čínských lázní v Pasohlávkách. „To už není žádný demokratický proces, to si můžeme na zastupitelstvu klidně pustit film,“ říká náš zastupitel Jiří Hlavenka.

Usilujeme o změnu směrnice pro předkládání materiálů na zastupitelstvo. Chceme, aby zastupitelé měli minimálně tři dny na to, seznámit se s mimořádnými body zastupitelstva. Co bude předloženo později, o tom se hlasovat prostě nebude.

Podstatou demokratického procesu je, že hlasovat lze jen o tom, s čím jsme se měli možnost seznámit a věnovat studiu dané věci takový čas, jaký si zaslouží. Tedy o čem nevíme, o tom nemůžeme hlasovat,“ vysvětluje Hlavenka.

O nešvaru, proti kterému v krajském zastupitelstvu bojujeme, napsala článek brněnská MFDnes.

Jak předkládání materiálů na zastupitelstva dnes vypadá?
– Standardně jsou materiály pro rozhodování zastupitelstva doručovány sedm a více dní před zastupitelstvem, což je dostatečná doba pro jejich studium a případné další konzultace. Takto je obvykle dodáváno cca 80-90 % všech podkladů.
– Dále pak přibývá dávka mimořádných materiálů, které k rukám zastupitelů doputují cca tři dny před zastupitelstvem. Pokud nejde o materiály zásadního rázu – například s velkým finančním dopadem – a pokud jich není mnoho, je i toto akceptovatelné.
– Za nepřijatelné však považujeme dodávání materiálů úplně na poslední chvíli, buď večer před zastupitelstvem nebo dokonce ráno v den konání zastupitelstva.

Jiří Vedral: Jak vyzrát na turismus v kraji?

V našem kraji je spousta turisticky zajímavých míst. Veškerá pozornost však dopadá na místa, jako je Lednice nebo Pálava. Zbytek kraje pak jakoby pro turisty neexistoval. Část problému je způsobená tím, že se turista, který jih Moravy tak úplně nezná, nedostane k informacím, a ne moc snadno dokáže najít tip na výlet.

Dokonce i já – jsem z Brna, rád si vyjedu v sobotu na půl dne na výlet se psem a rodinou na oběd, na pohodový výšlap. Nemám ale šanci se dozvědět, že v blízkosti Čebína je super rozhledna. A rozhledny teď na jižní Moravě rostou jako houby po dešti (například zde). Jak se ale o nových rozhlednách či zajímavých památkách má člověk jednoduše dozvědět?

Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje musí tvořit a prezentovat promyšlené produkty, investovat do uchvacujících fotek a poskytovat kvalitní a na jeden klik dostupné informace.

Samotná propagace jedné atrakce ale nemá žádný význam. Krajská centrála cestovního ruchu by měla aktivně tvořit „ready to go“ trasy a okruhy pro turisty a návštěvníky kraje. Tématické okruhy a trasy by měly mít různé délky, zahrnovat různé památky a zajímavosti. Tak, aby si v nich každý našel něco svého. Okruhy by měly být jednoduše přístupné. Doby, kdy stačilo postavit k cestě plechovou informační tabuli, jsou už dávno pryč. Dnes je třeba, aby lidé, kteří na jih Moravy přijedou třeba na kolech, mohli jednoduše otevřít aplikaci v mobilu nebo mrknout na web, rozkliknout si jednotlivé trasy a rozhodnout se, kudy se můžou vydat.

Požadavky a podněty ohledně jednotlivých turistických cílů musí jít zespodu – od obcí, přes příslušný destinační management až po centrálu cestovního ruchu. Obec kraji musí dát vědět, že postavila novou rozhlednu, zrekonstruovala nějakou zajímavou památku nebo vytyčila nějakou novou poznávací stezku. Kraj na to pak musí reagovat, centrála cestovního ruchu musí poslat své lidi, aby zajímavé cíle nafotila, zasadila do kontextu celého regionu a dokázala je tak dál propagovat.

Hlavně se musí konečně postupovat koncepčně:
– Tak jako máme dnes docela zmapované top turistické cíle, měli bychom zmapovat cíle a body zájmu pro každou obec, každý mikroregion, každou oblast, kterou bude spravovat příslušný destinační management.
– Destinační management by pak měl přemýšlet, jak body zájmu – rozhledny, zámky, studánky, zříceniny atd., využít jako stavební kameny pro tvorbu konkrétních produktů a zvolit pro ně vhodné cílové skupiny – především vytvářením tras a okruhů.
– Jednotlivé destinační managementy by měly umět zvolit pro každý mikroregion nějaké středisko – obec, hlavní atrakci, která bude provozovat kamenné informační centrum a které zná co nejlépe okolí a umí lidem poradit, kam se jít podívat a řekne jim, co lze v okolí zažít. Z infocenter by měla vzniknout ideálně jednotná rozpoznatelná síť. Kraj by měl tuto síť podporovat jednotným značením, dotací na pracovníky, dodáním marketingových a informačních materiálů, které lákají zároveň i do zbytku kraje.
– Obec musí zajistit ke konkrétním bodům zájmu kvalitní navigaci a informační tabule, turistické značení, musí řešit příjezd, parkování…
– Centrála cestovního ruchu by měla vytvořit kvalitní a moderní online platformu, kde všechny produkty dokáže atraktivně a přehledně prezentovat. Rodina, která se chce projet na kolech, Holanďani v karavanu, banda motorkářů nebo parta čundráků si pak jednoduše vybere, kam pojede, kde stráví jeden den, kde přespí.

Jiří Vedral, člen krajské komise pro cestovní ruch

Jak jsme zastupitele upozornili na podivnou dotaci

Na náš návrh vyjmulo krajské zastupitelstvo ve čtvrtek 21. 6. ze seznamu poskytovaných dotací 200 tisíc korun pro obecně prospěšnou společnost Posílej to dál. Této společnosti založené v roce 2013 poslal kraj v minulých třech letech dotace ve výši 1,5 milionu korun.

Předmětem činnosti společnosti má být třeba:

  • Podpora, výchova, vzdělávání a poradenství zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel včetně možnosti poskytování finanční podpory formou grantů,
  • Mimoškolní výchova a vzdělávání dospělých osob, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
  • Pořádání kulturních produkcí, výstav, veletrhů a obdobných akcí, nebo
  • Ochrana opuštěných, týraných a zatoulaných zvířat, se zajištěním jejich veterinární péče, spolu s odchytem bezprizorních zvířat, navrácení majiteli, popřípadě následná adopce do dobrých rukou.

Když jsme chtěli zjistit, jak bohulibá činnost této společnosti vypadá, nic jsme nenašli. Nemají žádný web ani veřejné telefonní číslo. V poslední zveřejněné výroční zprávě z roku 2015 jsme se jenom dočetli, že plánují projekty na rok 2016.

Pokud se tyto okolnosti neprověří, neměl by kraj v žádném případě dotace této organizaci udělovat.

Naše zastupitelka Jana Drápalová říká: „Činnost obecně prospěšné společnosti Posílej to dál o.p.s se podle projektů má zaměřovat na poradenství, například rodinám s nemocnými dětmi. Ale protože jsme nedohledali ani telefonní číslo, ani webové stránky, přijde nám velmi zvláštní, jak tato činnost probíhá. Navrhnu kontrolnímu výboru kraje, který se kontrolami vyúčtování krajských dotací při své činnosti zabývá, aby prověřil dotace, poskytnuté této organizaci v minulých letech.“

Navýšení počtu nemocničních lůžek je nezbytné, říká David Oplatek

Prudkou reakci veřejnosti vyvolalo březnové uzavření příjmu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Šlo skutečně o mimořádnou situaci, protože na území Jihomoravského kraje nebyly jiné volné kapacity. Pacienty ve vozech záchranné zdravotní služby přijaly až nemocnice ve Zlínském kraji a na Vysočině. Na skutečnost, že v kraji chybí lůžka akutní péče, však dlouhodobě upozorňují nemocnice i záchranáři.

Počátek problému lze hledat v roce 2011, kdy vedení kraje vyšlo vstříc požadavku zdravotních pojišťoven a souhlasilo se zrušením několika set nemocničních lůžek. Tehdejší jihomoravský hejtman Hašek ujišťoval veřejnost, že změna se veřejnosti nijak nedotkne. Nebyla to pravda a brzy se to začalo ukazovat.

Teprve nyní, když je problém viditelný i na veřejnosti, se začínají hledat řešení. Kraj přitom vedle nedostatku lůžek akutní péče trápí i další problém. Tím je stárnutí obyvatel a s ním i rostoucí potřeba zdravotní péče. Přesněji řečeno – zdravotní a sociální péče, neboť podstatnou část péče o seniory přebírají v době doléčování či chronických problémů právě sociální služby – zejména pečovatelské, asistenční a odlehčovací.

Řešení problému neleží jen v jednom opatření. Z krátkodobého hlediska se ukazuje, že nezbytná je koordinace mezi záchrankou a jednotlivými nemocnicemi. Mezi nimi má specifické a neopominutelné postavení Fakultní nemocnice Brno. Právě její vedení opakovaně upozorňuje na vytíženost lůžek akutní péče a právě po uzavření jejího příjmu situace vyeskalovala. FN Brno je přitom zdaleka největší nemocnicí v Jihomoravském kraji a bez dohody s ní není efektivní zajištění akutní péče.

Je nezbytné navýšit počet nemocničních lůžek, a to zejména lůžek následné péče, aby pacienti mohli co nejdříve uvolňovat lůžka akutní péče, která nyní v kraji chybí především. Těžko však očekávat, že navyšovat počet lůžek lze neomezeně. Zdravotní pojišťovny se mu budou bránit.

Částečně může pomoci zavádění tzv. sociálních lůžek určených pro pacienty, kteří více než zdravotní péči potřebují zejména řádnou pečovatelskou službu, protože se již v důsledku špatného zdravotního stavu nemohou sami obsloužit. Avšak i na takovou službu bude nutno najít další finance. Tentokrát už ne z rozpočtu resortu zdravotnictví, ale z resortu sociálních služeb. Ať tak nebo tak, v obou případech se jedná o peníze, o nichž nerozhoduje samospráva, ale Praha. Možnosti zástupců Kraje jsou tak v této věci velmi omezené.

Určité řešení do budoucna se nabízí díky posunu lékařské vědy a technologií. Ty nám umožňují řadu pacientů ponechat v domácí péči a s pomocí prostředků telemedicíny monitorovat jejich zdravotní stav. Složku péče pak mohou dodat pečovatelské služby. To bude ovšem možné jen za předpokladu, že tyto služby budou dostupné sedm dní v týdnu. Zároveň je potřeba pracovat na podpoře neformální péče z řad blízkých osob a rodiny tak, aby pečující osoby měly možnost kloubit tuto péči se svými dalšími povinnostmi.

Před vedením kraje tak stojí v oblasti zdravotní a sociální péče nemalé úkoly. Řešení jsou. Nyní je potřeba hledat cestu k jejich prosazení.

David Oplatek, člen krajské sociálně-zdravotní komise