Půlka mandátu je za námi. Co jsme stihli prosadit?

Trojice našich zastupitelů v klubu Zelených a Pirátů má za sebou v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje polovinu svého mandátu. Co se nám podařilo? Co se nepovedlo? A na co se chceme soustředit v dalších dvou letech? Ve svém textu to shrnuje Jirka Hlavenka:

Na úvod chci připomenout, že v zastupitelstvu jsme v opozici, což znamená, že nemáme žádný “nárok” na prosazování našeho programu. Přesto jsme však svojí aktivitou a dobrou komunikací s vládnoucí koalici dokázali přesvědčit vedení kraje, že alespoň některé z našich návrhů byly přijaty a realizovány.

Prioritou byla transparentnost

Již v začátku působení se nám podařilo dosáhnout zvýšení transparentnosti kraje v oblasti informování občanů z dění v zastupitelstvu. Zde byla situace za hejtmana Haška skutečně ostudná – občané neměli dálkový přístup k dění v zastupitelstvu, dostávali pozdě a často vůbec zápisy z jednání zastupitelstva, kraj nezveřejňoval či odkládal zveřejňování informací, které ze zákona mají být veřejné.

Zavedli jsme přímé videopřenosy ze zasedání zastupitelstva, a pro ty, kteří nemají možnost sledovat zasedání online, jsou zpřístupněny záznamy (audio a video). Zrychlili jsme pak zveřejňování povinných informací ze zasedání zastupitelstva a dosáhli jsme změnu ve zveřejňování hlasování ve výborech a komisích – pokud není jednání jednomyslné, zveřejňuje se jmenovitě, jak kdo hlasoval.

V oblasti transparentnosti pokračujeme dále: podařilo se nám dosáhnout povinnosti poskytovat zastupitelům mimořádné materiály na zastupitelstvo ne později než tři dny před konáním zastupitelstva, a bylo shora omezeno množství těchto materiálů. V předchozích zastupitelstvech totiž občas docházelo k praxi, kdy některé materiály byly poskytnuty v den konání zastupitelstva, což je nepřijatelné – zastupitelé nemají dostatek času je prostudovat a následně kompetentně hlasovat.

Pokrok u středních škol

Za vůbec nejvýznamnější činnost v krajské agendě považujeme vzdělávání. Kraj zřizuje více než 100 středních (a řadu speciálních) škol a jako zřizovatel vůči nim má řadu pravomocí, ale též zodpovědnosti. Iniciovali jsme proces modernizace středního školství v Jihomoravském kraje. První významnou iniciativou byl vznik tzv. Ředitelské akademie, která připravovala adepty i školila existující ředitele z problematiky moderního řízení školy. Prošlo jí několik desítek zájemců. Zájem překročil očekávání i kapacitní možnosti, a akademie bude proto pokračovat i v dalších letech.

Dalším podstatným krokem bylo provedení rekonkurzů na ředitelská místa v jihomoravských středních školách u ředitelů a ředitelek, kterým končilo funkční období. Podařilo se vykomunikovat odborné veřejnosti a zájemcům, že tato výběrová řízení budou opravdu otevřená – tedy že bude rozhodovat pouze kvalita a připravenost uchazečů. Na rozdíl od minulých řízení, kdy byl v podstatě předem známý vítěz, se to okamžitě projevilo ve vysoké účasti – na některá z vypsaných míst se ucházelo 4-5 uchazečů, což je dle “pamětníků” nebývale vysoký počet. Bylo tedy z čeho vybírat a jsme rádi, že jsme na významné střední školy v Brna i jinde v kraji mohli vybrat opravdu kvalitní uchazeče. Školu dělá ředitel, a má-li se školské vzdělávání začít zlepšovat, pak bez ředitele, který je s cíli ztotožněn, který má dostatek vůle a sil změny realizovat, toto dělat nelze.

Modernizace školství pokračuje – jsme teprve na začátku. Nyní školy, které jsou na to připravené – zejména co se týká pedagogů – začínají do vzdělávání zavádět moderní prvky, známé například ze severských zemí. Zjednodušeně řečeno jde o vedení žáků a studentů k osobní iniciativě a zodpovědnosti, k zlepšování jejich tzv. měkkých dovedností, k ústupu od frontální výuky směrem k projektům, spolupráci a tvůrčí činnosti žáků a studentů. Jsme rádi, že se řada středních škol do těchto inovací pustila. Kraj je bude i nadále podporovat – metodicky i finančně. A samozřejmě i v dalších dvou letech budou probíhat rekonkursy a hledání kvalitních ředitelů a ředitelek námi zřízených škol.

Posouváme kraj do 21. století

Další podstatnou činností je digitalizace krajského úřadu. Přes to, že jižní Morava je dnes technologickým jádrem republiky, vězí řízení kraje pevně v minulém století. Po kraji neobíhají elektronické dokumenty, ale lidé s papíry v ruce. Množství papírů, které se tisknou a archivují, je neuvěřitelné a neodpovídá to době a možnostem technologii: vždyť kraj vydá jen za tonery ročně skoro pět miliónů korun!

Digitalizace kraje nepřinese jen úspory peněz a hlavně času lidí, ale zkvalitní i činnosti samotné. Například portál pro komunikaci s příspěvkovými organizacemi nesmírně zjednoduší a zprůhlední rozsáhlé komunikační toky, které kraj se svými organizacemi vede tím, že se komunikace soustředí do jednoho rozhraní (namísto zahlcení desítkami tisíc e-mailů).

Digitalizace je mířena nejen na krajský úřad samotný, ale hlavně k celému prostředí Jihomoravského kraje. Typickým příkladem je pořízení nástroje zvaný Utility report (v současnosti je to ve schvalovacím řízení). Jedná se o službu, která výrazně zjednoduší a zrychlí stavební řízení u obcí či jiných subjektů, neboť obsahuje aktualizovanou databází všech inženýrských sítí, takže je možné “na jedno tlačítko” získat u navrhované stavby veškeré informace o sítích, které se jej dotýkají. (Dosud toto probíhalo množství individuálních žádostí s typicky dlouhými lhůtami pro vyřízení). Následně pak aplikace u většiny provozovatelů sítí opět automaticky vygeneruje žádosti o svolení, a v některých případech dokonce zrealizuje i jejich automatické vyřízení, bez zásahu lidské ruky a bez zdržení. Byť jde “jen” o tuto jednotlivost, dokáže zkrátit řízení o týdny a ušetří desítky tisíc hodin pracného ručního vyřizování. Podobných příkladů, kterými chceme z Jihomoravského kraje učinit technologicky pokročilý region – tak jak to odpovídá jeho reputaci – lze uvést mnoho.

Je toho mnohem víc

Naše aktivity se neomezují jen na tyto oblasti, byť je považujeme – i z hlediska toho, čeho jsme vůbec v opozici schopní dosáhnout – za stěžejní, s klíčovou důležitostí. Z dalších věcí lze uvést například následující:

  • Usilujeme o kvalitní mapování pracovní síly v Jihomoravském kraji právě s ohledem na náročné, specializované a high-tech joby. Existující metodiky, které získávají údaje buď z Úřadů práce (pro tyto obory zcela nepoužitelný a nerelevantní zdroj) případně z dotazníků firmám z strany Hospodářské komory (málo relevantní, high-tech firmy většinou nejsou členy komory či dochází ke zcela formálnímu a odbytému vyplnění dotazníku) nepostačují. Hodláme proto tuto oblast zejména z pohledu volných míst – a následného hledání způsobů, jak je doplnit, například cílenými “dovozy” specialistů ze zahraničí – zmapovat důkladně a profesionálně.
  • Digitalizace jihomoravských památek. Dříve rozběhnutému a “umrtvenému” projektu dáváme nový impuls: cílem je zdigitalizovat jihomoravské památky, typicky písemnosti, včetně regionálních. Dnes archivované písemnosti převedeme do digitální podoby, zabezpečíme jejich uložení na datové (ideálně cloudové) úložiště s případným zpřístupněním laické i odborné veřejnosti.
  • Účastníme se pracovní skupiny pro definování koncepce podpory jihomoravského sportu pro příští období. Usilujeme o zvýšení podpory mládežnického a rekreačního sportu v regionech, s důrazem na školení i finanční odměnu trenérům mládeže – dnes nadšencům, kteří to dělají ve svém volném čase a za své peníze. Našim cílem je zejména podpora toho “nejchudšího” sportu, který nemá šanci získat jiné peníze: sport dětí a mládeže, sportovní aktivity v regionech kraje.

A co bude dál?

Na co se chystáme v příštích dvou letech? Pokračování práce ve vzdělávání a digitalizace jsou z podstaty věci – neustále probíhajícího vývoje a pokroku – nekončící. Tak jak jde vývoj se musí vyvíjet i přístup kraje. Chceme, aby kraj “nebyl pozadu”, v ideálním případě aby se dostal do čela inovací. V těchto dvou oblastech tak hodláme vyvinout největší úsilí a strávit maximum času. Rádi bychom se však více angažovali v tolik aktuální a důležité oblasti ochrany půdy a vody. Jihomoravský kraj je “první na ráně”, globální oteplování, pokles spodních vod, ztráta schopnosti půdy vodu zadržovat, degradace půd atd. na něj dopadají s větší intenzitou než na kraje jiné. I zde by měl být kraj “pionýrem” v opatřeních, která alespoň částečně tyto klimatické vlivy zmírní.

Navigace pro hendikepované: brzy i na jižní Moravě!

Zelení a Piráti chtějí do Jihomoravského kraje rozšířit projekt navigace pro hendikepované, který se právě připravuje na Vysočině. Navigace významně usnadní pohyb po městech lidem na vozíčku, se zrakovým či jiným postižením, nebo třeba i rodičům s kočárkem. Na realizaci projektu se bude podílet krajský odbor informatiky.

Klub Zelených a Pirátů v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje se ujal projektu ROUTE4ALL, který se snaží zpřístupnit město lidem s postižením nebo horší pohyblivostí. Projekt mapuje například přístupnost přechodů pro chodce, zastávek MHD nebo dokonce i bezbariérový přístup do některých budov či k bankomatům, a byl tak návodem pro osoby s různou úrovní postižení, jak se mohou bez překážky dostat k cílovému bodu. „Potenciální přínos projektu pro život lidí je obrovský – lidé s různými postiženími se budou moci po Brně i dalších městech snáze a bezpečněji pohybovat,“ vysvětluje předseda klubu Zelených a Pirátů Jiří Hlavenka.

ROUTE4ALL je společným projektem společnosti Central European Data Agency, a.s., sociálního podniku Naviterier, s.r.o. a Českého vysokého učení technického. Projekt mapuje bariéry, kterých si běžný člověk třeba ani nevšimne, ale lidi s postižením nebo s horší mobilitou významně limitují při jejich pohybu po městě. „Navigace vždy najde vhodnou cestu pro konkrétního člověka. Ať už je zrakově postižený, na vozíčku, nebo jde s kočárkem po cizím městě,“ popisuje Hlavenka.

Projekt chytré navigace se právě rozjíždí v kraji Vysočina. Klub Zelených a Pirátů chtěl po hejtmanství, aby se v podobném duchu zrealizoval i v jihomoravských městech. „Navigaci ROUTE4ALL jsme představili vedení kraje. Dostali jsme zelenou pro to, abychom spolu s firmami, které na navigaci pracují, začali připravovat projekt i pro Jihomoravský kraj,“ vysvětluje Hlavenka.

Pro klub Zelených a Pirátů představuje rozšíření projektu do Jihomoravského kraje jasnou prioritu. „Budeme usilovat o to, aby projekt obdržel dostatečnou finanční, metodickou a technologickou podporu od vedení kraje a úspěšně se tady rozjel,“ uzavírá Hlavenka.

Bojujeme za zefektivnění krajských dotací

Jednou z nejdůležitějších součástí krajské politiky je rozdělování dotací. Je potřeba, aby rozdělování peněz skrze krajské dotace bylo co nejefektivnější a kraj nedával peníze na nekvalitní projekty, které život obyvatel Jihomoravského kraje nijak nezlepší. Připomínkování dotačních programů je jednou z oblastí, kde můžeme krajskou politiku ovlivnit i z opozice – skrze naší práci v komisích.

Luboš Sedlák (Piráti) se proto spolu s Helenou Továrkovou (Zelení) zaměřil na změnu podmínek v trojici dotačních programů: Podpora rozvoje venkova, Podpora včelařství a Podpora vinařství, ovocnářství a zelinářství na rok 2019. Většina změn, které jsme navrhli, bohužel schválena nebyla.

U trojice dotačních programů chybí vymezení cílů, kterých chce kraj skrze rozdělení financí dosáhnout. „Kraji by nemělo jít jen o to, rozdat co nejvíce peněz. Právě tyto dotační tituly by měly cílit na co největší zmírnění následků sucha, se kterými se na jižní Moravě potýkáme,“ říká Luboš Sedlák.

Jelikož je jedním z nejpalčivějších problémů u nás nedostatek vody, navrhli jsme zohlednit při žádosti o dotaci na výstavbu, obnovu a údržbu vesnické zástavby a občanské vybavenosti i to, zda stavba dokáže zadržet dešťovou vodu a hospodařit s šedou vodou. „Jde třeba o zelené střechy, zasakování vody v průlezích a podobně. Nedává smysl, aby kraj na jedné straně podporoval výstavbu, která nezohlední zodpovědné hospodaření s vodou, a na druhé straně dával dotace na zmírnění následků sucha,“ vysvětluje Helena Továrková. Tento návrh bohužel neprošel. Komise to zdůvodnila tím, že existují dotační programy, které sucho přímo řeší – například dotacemi na výstavbu rybníků.

Chtěli jsme také prosadit, aby kraj skrze své dotační programy podporoval i budování širší škály míst, na kterých se budou lidé setkávat, a která by podpořila komunitní styl života ve vesnicích a na malých obcích. Ani to bohužel komisí neprošlo. Kraj bude nadále udělovat prioritu sportovištím nad parky a návsemi.

Komise schválila pouze jeden z návrhů Zelených a Pirátů – upřesnění dotačního programu na podporu včelařství. V rámci programu je podporována výsadba medonosných druhů dřevin. „Navrhovali jsme stanovit, že nepůvodní druhy – třeba akát – by se měly sázet pouze v zastavěných územích. Do volné krajiny podpoříme výsadbu pouze našich původních druhů,” doplňuje Továrková.

*  *  *

Jaké změny jsme v dotačních titulech navrhovali?

  • Kraj by neměl bodově zohledňovat to, zda se obec účastní soutěže vesnice roku.
  • Kraj by měl podporovat, aby u budov a dalších staveb (třeba parkovišť) financovaných z krajských peněz bylo bodově ohodnoceno řešení zadržování dešťové vody nebo využití šedé vody v rámci budovy.
  • Kraj by měl podporovat nejen výstavbu sportovišť, ale i parků a dalších míst, která slouží k setkávání lidí.
  • Kraj by měl podporovat v rámci výsadby medonosných druhů ve volné krajině pouze původní druhy.
  • Kraj by měl u vinařů dotacemi maximálně podporovat, aby se vinaři dále vzdělávali v oboru, inspirovali se v zahraničí a učili se zmírňovat dopady sucha na úrodu (například skrze výsadbu rezistentních odrůd).

Chceme změnit způsob, jakým vedení kraje předkládá materiály na zastupitelstva

Všem krajským zastupitelům chodí před zasedáními zastupitelstva materiály k jednotlivým bodům programu. Na základě těchto podkladů se zastupitelé rozhodují, jak budou hlasovat. Ideální je, když jim tyto materiály přijdou zhruba týden před hlasováním, aby měli čas si je důkladně prostudovat. Stává se ale, že materiály k bodům programu dostávají zastupitelé třeba i několik minut před hlasováním.

Těsně před začátkem samotného jednání dostali krajští zastupitelé materiály například k miliardovému projektu na stavbu čínských lázní v Pasohlávkách. „To už není žádný demokratický proces, to si můžeme na zastupitelstvu klidně pustit film,“ říká náš zastupitel Jiří Hlavenka.

Usilujeme o změnu směrnice pro předkládání materiálů na zastupitelstvo. Chceme, aby zastupitelé měli minimálně tři dny na to, seznámit se s mimořádnými body zastupitelstva. Co bude předloženo později, o tom se hlasovat prostě nebude.

Podstatou demokratického procesu je, že hlasovat lze jen o tom, s čím jsme se měli možnost seznámit a věnovat studiu dané věci takový čas, jaký si zaslouží. Tedy o čem nevíme, o tom nemůžeme hlasovat,“ vysvětluje Hlavenka.

O nešvaru, proti kterému v krajském zastupitelstvu bojujeme, napsala článek brněnská MFDnes.

Jak předkládání materiálů na zastupitelstva dnes vypadá?
– Standardně jsou materiály pro rozhodování zastupitelstva doručovány sedm a více dní před zastupitelstvem, což je dostatečná doba pro jejich studium a případné další konzultace. Takto je obvykle dodáváno cca 80-90 % všech podkladů.
– Dále pak přibývá dávka mimořádných materiálů, které k rukám zastupitelů doputují cca tři dny před zastupitelstvem. Pokud nejde o materiály zásadního rázu – například s velkým finančním dopadem – a pokud jich není mnoho, je i toto akceptovatelné.
– Za nepřijatelné však považujeme dodávání materiálů úplně na poslední chvíli, buď večer před zastupitelstvem nebo dokonce ráno v den konání zastupitelstva.

Jiří Vedral: Jak vyzrát na turismus v kraji?

V našem kraji je spousta turisticky zajímavých míst. Veškerá pozornost však dopadá na místa, jako je Lednice nebo Pálava. Zbytek kraje pak jakoby pro turisty neexistoval. Část problému je způsobená tím, že se turista, který jih Moravy tak úplně nezná, nedostane k informacím, a ne moc snadno dokáže najít tip na výlet.

Dokonce i já – jsem z Brna, rád si vyjedu v sobotu na půl dne na výlet se psem a rodinou na oběd, na pohodový výšlap. Nemám ale šanci se dozvědět, že v blízkosti Čebína je super rozhledna. A rozhledny teď na jižní Moravě rostou jako houby po dešti (například zde). Jak se ale o nových rozhlednách či zajímavých památkách má člověk jednoduše dozvědět?

Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje musí tvořit a prezentovat promyšlené produkty, investovat do uchvacujících fotek a poskytovat kvalitní a na jeden klik dostupné informace.

Samotná propagace jedné atrakce ale nemá žádný význam. Krajská centrála cestovního ruchu by měla aktivně tvořit „ready to go“ trasy a okruhy pro turisty a návštěvníky kraje. Tématické okruhy a trasy by měly mít různé délky, zahrnovat různé památky a zajímavosti. Tak, aby si v nich každý našel něco svého. Okruhy by měly být jednoduše přístupné. Doby, kdy stačilo postavit k cestě plechovou informační tabuli, jsou už dávno pryč. Dnes je třeba, aby lidé, kteří na jih Moravy přijedou třeba na kolech, mohli jednoduše otevřít aplikaci v mobilu nebo mrknout na web, rozkliknout si jednotlivé trasy a rozhodnout se, kudy se můžou vydat.

Požadavky a podněty ohledně jednotlivých turistických cílů musí jít zespodu – od obcí, přes příslušný destinační management až po centrálu cestovního ruchu. Obec kraji musí dát vědět, že postavila novou rozhlednu, zrekonstruovala nějakou zajímavou památku nebo vytyčila nějakou novou poznávací stezku. Kraj na to pak musí reagovat, centrála cestovního ruchu musí poslat své lidi, aby zajímavé cíle nafotila, zasadila do kontextu celého regionu a dokázala je tak dál propagovat.

Hlavně se musí konečně postupovat koncepčně:
– Tak jako máme dnes docela zmapované top turistické cíle, měli bychom zmapovat cíle a body zájmu pro každou obec, každý mikroregion, každou oblast, kterou bude spravovat příslušný destinační management.
– Destinační management by pak měl přemýšlet, jak body zájmu – rozhledny, zámky, studánky, zříceniny atd., využít jako stavební kameny pro tvorbu konkrétních produktů a zvolit pro ně vhodné cílové skupiny – především vytvářením tras a okruhů.
– Jednotlivé destinační managementy by měly umět zvolit pro každý mikroregion nějaké středisko – obec, hlavní atrakci, která bude provozovat kamenné informační centrum a které zná co nejlépe okolí a umí lidem poradit, kam se jít podívat a řekne jim, co lze v okolí zažít. Z infocenter by měla vzniknout ideálně jednotná rozpoznatelná síť. Kraj by měl tuto síť podporovat jednotným značením, dotací na pracovníky, dodáním marketingových a informačních materiálů, které lákají zároveň i do zbytku kraje.
– Obec musí zajistit ke konkrétním bodům zájmu kvalitní navigaci a informační tabule, turistické značení, musí řešit příjezd, parkování…
– Centrála cestovního ruchu by měla vytvořit kvalitní a moderní online platformu, kde všechny produkty dokáže atraktivně a přehledně prezentovat. Rodina, která se chce projet na kolech, Holanďani v karavanu, banda motorkářů nebo parta čundráků si pak jednoduše vybere, kam pojede, kde stráví jeden den, kde přespí.

Jiří Vedral, člen krajské komise pro cestovní ruch

Jak jsme zastupitele upozornili na podivnou dotaci

Na náš návrh vyjmulo krajské zastupitelstvo ve čtvrtek 21. 6. ze seznamu poskytovaných dotací 200 tisíc korun pro obecně prospěšnou společnost Posílej to dál. Této společnosti založené v roce 2013 poslal kraj v minulých třech letech dotace ve výši 1,5 milionu korun.

Předmětem činnosti společnosti má být třeba:

  • Podpora, výchova, vzdělávání a poradenství zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel včetně možnosti poskytování finanční podpory formou grantů,
  • Mimoškolní výchova a vzdělávání dospělých osob, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
  • Pořádání kulturních produkcí, výstav, veletrhů a obdobných akcí, nebo
  • Ochrana opuštěných, týraných a zatoulaných zvířat, se zajištěním jejich veterinární péče, spolu s odchytem bezprizorních zvířat, navrácení majiteli, popřípadě následná adopce do dobrých rukou.

Když jsme chtěli zjistit, jak bohulibá činnost této společnosti vypadá, nic jsme nenašli. Nemají žádný web ani veřejné telefonní číslo. V poslední zveřejněné výroční zprávě z roku 2015 jsme se jenom dočetli, že plánují projekty na rok 2016.

Pokud se tyto okolnosti neprověří, neměl by kraj v žádném případě dotace této organizaci udělovat.

Naše zastupitelka Jana Drápalová říká: „Činnost obecně prospěšné společnosti Posílej to dál o.p.s se podle projektů má zaměřovat na poradenství, například rodinám s nemocnými dětmi. Ale protože jsme nedohledali ani telefonní číslo, ani webové stránky, přijde nám velmi zvláštní, jak tato činnost probíhá. Navrhnu kontrolnímu výboru kraje, který se kontrolami vyúčtování krajských dotací při své činnosti zabývá, aby prověřil dotace, poskytnuté této organizaci v minulých letech.“

Navýšení počtu nemocničních lůžek je nezbytné, říká David Oplatek

Prudkou reakci veřejnosti vyvolalo březnové uzavření příjmu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Šlo skutečně o mimořádnou situaci, protože na území Jihomoravského kraje nebyly jiné volné kapacity. Pacienty ve vozech záchranné zdravotní služby přijaly až nemocnice ve Zlínském kraji a na Vysočině. Na skutečnost, že v kraji chybí lůžka akutní péče, však dlouhodobě upozorňují nemocnice i záchranáři.

Počátek problému lze hledat v roce 2011, kdy vedení kraje vyšlo vstříc požadavku zdravotních pojišťoven a souhlasilo se zrušením několika set nemocničních lůžek. Tehdejší jihomoravský hejtman Hašek ujišťoval veřejnost, že změna se veřejnosti nijak nedotkne. Nebyla to pravda a brzy se to začalo ukazovat.

Teprve nyní, když je problém viditelný i na veřejnosti, se začínají hledat řešení. Kraj přitom vedle nedostatku lůžek akutní péče trápí i další problém. Tím je stárnutí obyvatel a s ním i rostoucí potřeba zdravotní péče. Přesněji řečeno – zdravotní a sociální péče, neboť podstatnou část péče o seniory přebírají v době doléčování či chronických problémů právě sociální služby – zejména pečovatelské, asistenční a odlehčovací.

Řešení problému neleží jen v jednom opatření. Z krátkodobého hlediska se ukazuje, že nezbytná je koordinace mezi záchrankou a jednotlivými nemocnicemi. Mezi nimi má specifické a neopominutelné postavení Fakultní nemocnice Brno. Právě její vedení opakovaně upozorňuje na vytíženost lůžek akutní péče a právě po uzavření jejího příjmu situace vyeskalovala. FN Brno je přitom zdaleka největší nemocnicí v Jihomoravském kraji a bez dohody s ní není efektivní zajištění akutní péče.

Je nezbytné navýšit počet nemocničních lůžek, a to zejména lůžek následné péče, aby pacienti mohli co nejdříve uvolňovat lůžka akutní péče, která nyní v kraji chybí především. Těžko však očekávat, že navyšovat počet lůžek lze neomezeně. Zdravotní pojišťovny se mu budou bránit.

Částečně může pomoci zavádění tzv. sociálních lůžek určených pro pacienty, kteří více než zdravotní péči potřebují zejména řádnou pečovatelskou službu, protože se již v důsledku špatného zdravotního stavu nemohou sami obsloužit. Avšak i na takovou službu bude nutno najít další finance. Tentokrát už ne z rozpočtu resortu zdravotnictví, ale z resortu sociálních služeb. Ať tak nebo tak, v obou případech se jedná o peníze, o nichž nerozhoduje samospráva, ale Praha. Možnosti zástupců Kraje jsou tak v této věci velmi omezené.

Určité řešení do budoucna se nabízí díky posunu lékařské vědy a technologií. Ty nám umožňují řadu pacientů ponechat v domácí péči a s pomocí prostředků telemedicíny monitorovat jejich zdravotní stav. Složku péče pak mohou dodat pečovatelské služby. To bude ovšem možné jen za předpokladu, že tyto služby budou dostupné sedm dní v týdnu. Zároveň je potřeba pracovat na podpoře neformální péče z řad blízkých osob a rodiny tak, aby pečující osoby měly možnost kloubit tuto péči se svými dalšími povinnostmi.

Před vedením kraje tak stojí v oblasti zdravotní a sociální péče nemalé úkoly. Řešení jsou. Nyní je potřeba hledat cestu k jejich prosazení.

David Oplatek, člen krajské sociálně-zdravotní komise

Jak jsme ušetřili malým obcím hromadu starostí

Díky aktivitě Jiřího Hlavenky a Radomíra Pavlíčka (STAN) teď mohou obce v Jihomoravském kraji ušetřit peníze a zbavit se starostí. Kraj nově nabízí obcím možnost využívat jeho systému spisové služby. Zejména malé obce tak teď nemusí složitě řešit, jak informační systém nutný k jejich každodenní činnosti provozovat. Nabídky zatím využila zhruba čtyřicítka obcí z Tišnovska.

Ještě donedávna musely obce v kraji složitě uvažovat, jak provozovat spisovou službu, která je elektronickým systémem k archivaci a správě veškerých dokumentů. Mohly si systém zajistit samy, nebo si zaplatit jednoho z komerčních provozovatelů služby, to je ale vyšlo draze. „V závislosti na velikosti obce se tato částka pohybuje od několika tisíc korun, až po desetitisíce,“ vypočítává starosta obce Železné a předseda Výboru pro rozvoj Jihomoravského kraje Radomír Pavlíček.

Další možností bylo spojit se kvůli provozu služby s jinými obcemi. To zkusila necelá čtyřicítka obcí z Dobrovolného svazu obcí Tišnovska, ale po pěti letech Tišnov službu obcím vypověděl. „Systém nestačil svou kapacitou.  Hrozilo, že by obce přišly o všechna svá data, což by pro ně byla katastrofa,“ přibližuje problémy Jiří Hlavenka.

V podobné situaci jako na Tišnovsku mohou být obce v celém kraji. Proto se Hlavenka s Pavlíčkem rozhodli složitou situaci obcí řešit. „Krajský úřad provozuje vlastní spisovou službu a má dostatečné technologické zázemí i kapacitu. Rozhodli jsme se proto iniciovat, že Jihomoravský kraj převezme za menší poplatek provozování spisové služby pro obce, které o to budou mít zájem. Obce tak ušetří peníze oproti situaci, kdy musí využívat služby soukromých provozovatelů, a odpadne jim starost, že se pokazí nějaký systém a přijdou o veškerá data,“ vysvětluje Hlavenka. Krajský systém teď využívají obce na Tišnovsku a ostatní obce v Jihomoravském kraji mají možnost se k nim přidat.

Většina obcí nemá aparát pro udržování potřebného zařízení a software nutného k provozu spisové služby. Proto obce přivítaly jednoduché krajské řešení. „Údržbu zajištuje Jihomoravský kraj, zástupci obcí mají ke službě přístup z kteréhokoliv místa. A data i s vazbou na přicházející nařízením EU o GDPR, jsou bezpečně uložena na prostoru územně správního celku, a ne u komerční organizace,“ uzavírá Pavlíček.