O problematice současného sucha očima Radka Holomčíka

O problematice současného sucha očima Radka Holomčíka

V současnosti čelíme problému, kdy naše krajina nedokáže zadržet vodu a nastává tzv. sucho agronomické. “Roční úhrny srážek sice oscilují kolem průměru z let 1961–1990, ale zvyšující se teplota, masivní odumírání lesních porostů, zemědělská půda bez života a měnící se charakter srážek (prší méně často, ale intenzivněji) způsobuje, že sucho střídají bleskové povodně často spojené s erozními událostmi, které ničí malé vodní cykly,“ popisuje problém Radek Holomčík, náš jihomoravský poslanec za Pirátskou stranu.

Základem je podporovat obnovu zmiňovaného malého vodního cyklu, tedy koloběhu vody v rámci menšího území. Pro to potřebujeme, aby krajina dokázala zadržovat vodu a část z ní se zase odparem ze zeleně vracela do atmosféry. Odborně se tomuto říká evapotranspirace – odpar ze zeleně má, kvůli bakteriím, které se vážou na odcházející páru, výrazně vyšší srážkotvorný efekt, než pára z hladiny povrchových vod.

„Pokud tento vývoj nezastavíme, stane se voda nedostatkovým zbožím nejen v krajině, ale i u nás doma“.

Podle Holomčíka je proto dost obtížně pochopitelné nadšení Ministerstva zemědělství pro budování přehrad a dalších povrchových zdrojů vody (vzhledem k omezeným rozpočtům) na úkor systematické práce s krajinou. “Nemám nic proti budování nádrží, pokud to dává koncepčně smysl. Zadržování povrchové vody by mělo být ale až druhou fází, která zadrží tu vodu, jež nepojme půda a rostliny. Proto by se ministerstvo místo stavby pompézních pomníků éry betonu mělo zaměřit na motivaci lidí hospodařících v krajině (zejména zemědělců a lesníků, ale také např. komunálních politiků) k tomu, aby svou činností pomáhali obnovit krajinu, její retenční schopnost a tím i malý vodní cyklus,” navrhuje Radek Holomčík.

A není třeba vymýšlet nic nového, nutná opatření jsou již dobře známá:

  • zmenšování půdních bloků
  • podpora pestřejších osevních postupů a aplikace organických hnojiv
  • nahrazování pesticidů šetrnějšími alternativami
  • rozvoj krajinotvorných prvků (meze, mokřady, remízky atd.)
  • podpora agrolesnictví
  • sázení druhově, prostorově i věkově diferencované porosty v lesnictví

Doteď se ale žádné efektivní kroky ze strany státu pro napravení této závažné situace bohužel nepodnikly. „Vláda nekoná. Koaliční partner dělá, že se ho to netýká. Opoziční strany, kromě Pirátů a s menší výjimkou STANu, to nemají jako téma. Kraje vypsaly dotace, do kterých se nikdo nepřihlásil a tím mají odškrtnuto. Ekologické organizace nikdo neposlouchá. Uplyne rok a zase se nic nestane,” vidí současnou situaci náš krajský zastupitel za Jihomoravský kraj Jiří Hlavenka i přesto, že reálná řešení tu jsou.

“Sucho a klimatická změna se stále chápou jaksi odděleně. Na sucho se reaguje dotacemi na rybníky, které samy o sobě deficit zásoby vody v půdě nezvrátí.“

Co podle krajinného ekologa Viléma Jurka chybí k napravení situace na úrovni krajů, je kvalitní koordinace kraje (mezi odbory, odborem životního prostředí navenek i dovnitř) a účinná krajská koncepce, která by řešila dopady klimatické změny komplexně nikoli prostřednictvím ad hoc dotací. “Sucho a klimatická změna se stále chápou jaksi odděleně. Na sucho se reaguje dotacemi na rybníky. Sama obnova rybníku není špatná, je ale úplně nesmyslné si myslet, že nám to pomůže proti suchu,” vyjadřuje se ke vzniklé situaci Lukáš Kala, náš člen krajské Komise životního prostředí. “Je třeba napojit prameny. Bez dřevin v krajině to také nepůjde, jelikož ochlazují vzduch, snižují výpar a zadržují vodu,” což jsou opatření, která už dlouhodobě náš klub Zelení a Piráti za Jihomoravský kraj podporuje.

 

Autoři:

  • Radek Holomčík, jihomoravský poslanec Pirátské strany
  • Lukáš Kala, zástupce Zelených a Pirátů v Komisi životního prostředí
  • Vilém Jurek, krajinný ekolog
  • Jiří Hlavenka, jihomoravský krajský zastupitel za klub Zelení a Piráti
0