Kalamita kůrovce pod drobnohledem: Kdo je jejím viníkem a jak postupovat dál?

Současná kůrovcová kalamita je obrovská – zasáhla takřka všechny oblasti v ČR a pokryla je rezavými stromy. Zatím je spočítáno, že 18 milionů m3 dřeva padlo kvůli kůrovci. Nicméně výsledné odhady činí až 30-50 milionů m3. Nejhorší situace s kůrovcem je přitom podle Lesů ČR v našem Jihomoravském kraji, dále na Vysočině a na severní Moravě.

Co stojí za kůrovcovou kalamitou?

  1. Nedostatek vody v půdě

Podle Lukáše Kaly, který je zástupcem Zelených a Pirátů v Komisi životního prostředí,  spojitost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou není mnohým lidem zcela zřejmá. Přitom se obecně ví, že smrk koření mělce a bere vodu z povrchové vrstvy půdy, kde se její nedostatek projeví nejrychleji. Smrk navíc patří mezi stálezelené jehličnany, které jsou fotosynteticky aktivní po celý rok. Jakožto jehličnan horských a podhorských oblastí zvyklý na dostatek vláhy, nižší teploty a menší výpar vody z krajiny nese stres suchem velmi těžce. Zhruba deset dní beze srážek je pro něj tak limitní. “Zejména v létě, tak musí mnohdy “vydýchat” i více než 100l vody za den, je velmi náchylný k hmyzím škůdcům, proti kterým se brání výronem pryskyřice. Pokud ale nemá dostatek vody, nemá ani dostatek pryskyřice, a tak je méně odolný proti škůdcům,” vysvětluje Kala.

 

  1. Nadměrné sázení smrků

Viníkem je i nevhodné sázení smrků. Podle krajinného ekologa Viléma Jurka smrk je horská dřevina a do pahorkatin nebo i nížin nepatří. V pahorkatinách je ho možné pěstovat ve směsích, nikoliv však jako monokultury. Pokud má tu smůlu, že byl vysazen do monokultury dalších smrků, je extrémně pravděpodobné, že od “souseda něco chytne”. “Pro lýkožrouta smrkového představují monokulturní smrčiny deprivované suchem ideální příležitost k množení. V takovém porostu se tak může brouk daleko rychleji šířit a může mít až šest generací. To znamená, že hladoví brouci půjdou nejen po všech dospělých smrcích, ale nepohrdnou ani druhově blízkým stromem – modřínem, borovicí nebo douglaskou,” vysvětlují autoři.

Za suchého a teplého počasí, které letos přišlo velmi brzy, kůrovce nejspíš už nic nezastaví.

Zdá se, že stát nad řešením kalamity již zlomil hůl. Místo toho, aby se výběrově odstraňovaly napadené stromy, kácí se holosečně celé porosty. Je s podivem, že do půdy, rozdrancované po těžbě harvestory, sází opět mladé smrčky.

 

  1. Špatné hospodaření státu

Avšak hlavními příčinami šíření kůrovcové kalamity jsou způsoby, kterými Lesy ČR zajišťovaly těžbu a prodej státního dříví. Z výsledků kontroly České inspekce životního prostředí (dále ČIŽP) z období srpna až prosince 2017 plyne, že mezi nejdůležitější zdroje šíření kalamity patří těžba realizovaná externími soukromými subjekty na základě tzv. komplexních smluv a těžba realizovaná na základě prodeje dřeva prostřednictvím tzv. aukcí nastojato. Na řadě příkladů ČIŽP dokladuje, že mezi vyznačením prvních napadených stromů a jejich těžbou uplynulo mnohdy více než 7 či dokonce i více než 10 týdnů, což je doba, která umožnila kůrovci pohodlně dokončit svůj vývoj a odlétnout škodit do okolních porostů. ČIŽP dále zjistila, že Lesy ČR prováděly v letech 2015, 2016 a 2017 úmyslnou těžbu zdravých stromů vlastní technikou v lesích, které spravují, zatímco v jiných částech lesů, kde zajišťují služby přes externí dodavatele (soukromé těžební firmy) a kde prodávaly dříví prostřednictvím elektronických aukcí, nebylo včas zasaženo proti kůrovci. Tímto bylo umožněno kůrovcům dokončit vývoj a dále se šířit.

Podle jihomoravského poslance Pirátské strany Radka Holomčíka výsledky jasně ukazují, že primární příčinou kalamity je špatný způsob hospodaření a totální selhání systému státní správy lesů. „Lesníci kvůli chybám ve vzdálenější i blízké minulosti nemají nad hospodářskými lesy kontrolu a nemohou včasně zasáhnout při výskytu škůdce. A bohužel ani současná vláda nečiní kroky vedoucí k řešení situace,“ vysvětluje Holomčík.

Co s takovou situací dál?

V lesích je nutné vytěžit do konce března co nejvíce stromů – zdravých i napadených. Pokud se tak nestane, zvyšuje se riziko dalšího šíření kůrovce. “Bohužel tento cíl nebude naplněn a loňská kalamita se s největší pravděpodobností bude opakovat. V tuto chvíli se poukazuje na řešení použitím chemického postřiku. Ten ale nemá opodstatnění a je kontraproduktivní,” upozorňuje Jurek.

U Lesů ČR je stav nejhorší, protože se veškerá těžba musí soutěžit, čímž podnik ztrácí kontrolu i čas. Kritický stav byl mnoho let přehlížen.

Dalším problémem je vznikající nadprodukce dřeva na trhu. “Už teď jsou mnohé pily přeplněné a nucené přistoupit k stop stavu. Ceny za výkup jsou aktuálně poloviční (cca 700 Kč/m3) a pravděpodobně budou ještě klesat,” dodává Jurek. V praxi to může znamenat, že nebude výhodné stromy z lesa ani vyvážet. Nejspíš této situaci ani nepomůže nízká flexibilita se zadáváním zakázek Lesů ČR na výsadby nových stromků. “Hrozí, že vysoutěženo bude nejdříve v květnu, kdy už je pozdě na jarní výsadby. U ostatních subjektů je nutné, aby okamžitě začaly s obnovou lesa – ať už vysazováním kvalitního sadebního materiálu, tak přirozenou obnovou,” doplňuje Jurek.

Smrkové dřevo je jedním z nejlepších v poměru cena/výkon. Jeho nadužívání je proto výsledkem maximalizace zisku namísto zdravého rozumu. Za současný stav si může pouze člověk – špatný hospodář, jakým je státní podnik Lesy ČR.

Tak či onak by mělo Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí okamžitě vypracovat strategii, kterou bude možné aplikovat do legislativy. U vzniku takového dokumentu však nesmí být přítomni lobbisti lesnických firem, kteří si diktují své požadavky, které ve většině případů nereflektují požadavky lesnických odborníků a výzkumníků. “Náš klub dlouhodobě podporuje udržitelné hospodaření v lesích a jejich certifikaci v režimu FSC, protože si uvědomujeme, že „na sucho se musí od lesa“. Zdravý les zadrží (a vypaří) hodně vody, čímž může přispět k obnově malého vodního cyklu a opětovnému zavodnění naší krajiny. Avšak současný postup státu, stojící na holosečné těžbě, bude sucho jen prohlubovat!,“ upozorňuje Kala. Podle našeho kolegy, poslance Holomčíka budou chtít Piráti řešit celou věc ve Sněmovně. „Budeme žádat ministry zemědělství a životního prostředí o vysvětlení, budeme žádat přehodnocení systému hospodaření ve státních lesích, budeme žádat vyvození personální odpovědnosti a s velkou pravděpodobností budeme chtít kauzu řešit i trestně-právní cestou. Není možné, aby stát takto zanedbal péči o majetek v hodnotě v řádu bilionů korun,“ zakončuje Holomčík.

Pro podrobnější znění výsledků rozsáhlé kontroly České inspekce životního prostředí klikněte na https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/pirati-chteji-skandalni-zavery-cizp-resit-ve-snemovne.html

Autoři:

  • Lukáš Kala, zástupce Zelených a Pirátů v Komisi životního prostředí
  • Vilém Jurek, krajinný ekolog
  • Radek Holomčík, jihomoravský poslanec Pirátské strany
0