Půlmiliardová investice Jihomoravského kraje: Co může přinést a jaké jsou obavy?

V nejbližších měsících se bude rozhodovat o jedné z největších investic Jihomoravského kraje za poslední roky – o koupi polovičního podílu ve společnosti, které patří nemovitosti v Technologickém parku. Má jít o částku půl miliardy korun, která bude splácená z výnosů společnosti, tedy především z nájemného firem, které dnes v Technologickém parku jsou. Pokud se odkup zrealizuje, bude park vlastnit z poloviny město Brno a z poloviny kraj. 

Má smysl, aby veřejný sektor vlastnil komerční podnikatelskou zónu?

Domníváme se, že právě tak jak by se veřejný sektor neměl standardně „montovat“ do záležitostí, které dobře obsluhuje tržní prostředí, v tomto poměrně unikátním případě existují silné argumenty pro opačný postup.

Jestli něco změnilo a má šanci dále měnit tvář Brna i jeho okolí, je to právě jeho high-tech zóna.

Technologický park v Brně není tuctová průmyslová nebo kancelářská zóna. Představuje mix univerzitního prostředí, špičkových výzkumných ústavů jako je například CEITEC a současně největší hub pro high-tech firmy v České republice – tedy již nyní představuje mix veřejné a soukromé sféry. Jeho význam pro celý region je nedozírný – přitahuje po tisících talenty z domova i dalších zemích, je „líhní“ domácích startupů v prostředí JICu i domovem dalších domácích rychle rostoucích firem a v konečném důsledku také přináší miliardy do státní kasy. Jestli něco změnilo a má šanci dále měnit tvář Brna i jeho okolí, je to právě jeho high-tech zóna, soustředěná nejvíce právě sem. Proto je v tomto případě správné, aby město i kraj uchopily Technologický park jako svou strategickou a rozvojovou záležitost – jeho další rozvoj je nikoli jen v privátním, ale též ve veřejném zájmu. Přesto však uvedená akvizice vzbuzuje určité obavy.

Koupě polovičního podílu v Technologickém parku krajem je v pořádku, obavy lze mít z nedostatečně kvalitního managementu firmy.

Jaké obavy v souvislosti s touto investicí mohou vyvstat?

  • První je, zda cena za odkup odpovídá. V současném ekonomickém boomu jistě ano, přijde-li krize, mohou ceny pronájmů prudce klesnout a koupi (na kterou si kraj půjčí u banky) nemusí být jednoduché splácet. Toto je určitý risk, ale domnívám se, že i v případě ekonomické krize bude brněnský high-tech dále prosperovat. 
  • Druhou pak je otázka rozvoje. Je potřeba zvyšovat kapacity Technologického parku (zejména výstavbou dalších pater budov), což jsou další finance a hlavně obtížná záležitost netypická pro veřejnou sféru.
  • S tím pak je spojena obava třetí, zda bude veřejná sféra, tedy kraj a město, schopna dosadit do společnosti dostatečně kvalitní, vysoce profesionální management a zda jej bude schopna kontrolovat a dozorovat stejně kvalitně, jako kdyby to byl privátní vlastník. Zatímní zkušenosti jsou totiž spíše smíšené. V dobré paměti jsou i poměrně katastrofické příběhy nakládání s vlastním majetkem, jako je příběh Letiště Brno a padesátileté, nevýhodné a nevypověditelné nájemní smlouvy, nebo celý příběh megalomanství u Lázní Pasohlávky, byť snad nakonec neskončí úplně zle.

Doufejme, že od těch dob se přece jen věci změnily a řízení či dozor nad firmou nebude svěřen různým „vysloužilým a zasloužilým“ straníkům, ale profesionálům v managementu a že politické vedení kraje i města bude nad firmou provádět profesionální vlastnickou kontrolu.

Autor: Jiří Hlavenka
(předseda klubu Zelení a Piráti JMK)

 

0