Vilém Jurek: Každý na svém štěrkopísečku

Nad Slováckem stále visí Damoklův meč v podobě těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu. V prostoru okolo Bzence, Moravského Písku, Strážnice a dalších obcí hrozí snížení kvality podzemních vod a vůbec ohrožení kvality životního prostředí. Přes deset let se snaží získat těžební společnost povolení k těžbě na ploše přes 50 ha. Místní samosprávy, spolky a v neposlední řadě Jihomoravský kraj a Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. vyšli do boje.

Ačkoliv se záměr nachází na území Zlínského kraje, dopad těžby má přesah do okresu Hodonín, který už leží v Jihomoravském kraji. Okolí Uherského Ostrohu je známé odedávna těžbou štěrku. Současně je lokalita známá velkými zásobami podzemních vod v rámci ochranného pásma vodního zdroje Bzenec komplex. Voda je zadržována v kvarterních sedimentech, kde je zakonzervovaná a nabývá hodnot pro pitné účely. Podzemní systém je zajímavý a tajuplný. Tvoří se tu pomyslné řeky, kudy proudí čistá voda. Hydrogeologové často hovoří o podzemních jezerech.

Pokud dojde k narušení vrstev sedimentů, hrozí kontaminace zdroje pitné vody. To snad nemůže chtít nikdo? Zvláště pak v době, kdy zápasíme se suchem, a do několika let bude mít voda cenu zlata. Vypadá to však, že skupině lidí to vůbec nevadí a ještě záměr podporují svým souhlasným stanoviskem.

Celý problém se netýká jen vody, sucha nebo zvýšené nákladní dopravy. Pozoruhodný je zejména přístup úřadů, které rozhodují v neprospěch obyvatel regionu. Pro zahájení těžby je potřeba povolení báňského úřadu (BÚ). Hlavními podklady pro povolení těžby štěrku je hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), vyjádření vodoprávního úřadu a stanovisko krajské hygienické stanice, protože těžbou bude dotčena chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a ochranné pásmo vodního zdroje Bzenec komplex.

Kdo si přeje těžbu?

V informačním systému EIA najdeme k těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu tři posudky (2007, 2012, 2015). Těžební firma se od roku 2007 snaží děj se co děj prosadit svůj záměr. Dvakrát to nevyšlo. Až v březnu 2015 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) řeklo ano a vydalo závazný souhlas. Pikantní na tomto stanovisku je, že obsahuje 58 podmínek, za kterých je možné těžbu realizovat. Je to nevídaný kompromis a v běžném řízení EIA by posouzení dopadlo pro těžaře špatně.

V případě stanoviska k zásahu do chráněné lokality vodního zdroje vydala jihomoravská hygiena zamítavé stanovisko. V říjnu 2016 vydal BÚ v Brně koncept rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení těžby na základě negativního rozhodnutí hygieniků. Tím mohl příběh skončit. Avšak v listopadu 2016 podal těžař podnět k přezkoumaní negativního stanoviska na Ministerstvo zdravotnictví. Na začátku roku 2017 Ministerstvo rozhodlo, že ruší stanovisko jihomoravské hygieny a platí souhlasné stanovisko zlínské hygieny.

Pokud dojde k narušení vrstev sedimentů, hrozí kontaminace zdroje pitné vody. To snad nemůže chtít nikdo. Zvlášt v době, kdy zápasíme se suchem.

Vodoprávním úřadem pro oblast Uherského Ostrohu je městský úřad Uherské Hradiště. Ten už vydal dvě nesouhlasná stanoviska (podobně na tom je i vodoprávní úřad ve Veselí nad Moravou, které je obcí s rozšířenou působností na území Jihomoravského kraje). Důvodem pro zamítavé stanovisko bylo, že těžebna je v záplavové oblasti a vyskytly se nové skutečnosti na základě nových hydrogeologických posudků, které posudek EIA nezohlednil. Posudky dvou renomovaných laboratoří například upozornily na závažnou chybu v samotné metodice, kdy se použil nevhodný matematický model pro výpočet pohybu vody v celém území. Bohužel Krajský úřad Zlínského kraje přezkumné řízení zrušil rozhodnutí z Uherského Hradiště a sám rozhodl od vydání souhlasu k těžbě. Důvod? Těžebna není stavba a pro ni záplavová oblast neplatí, nové hydrogeologické závěry nejsou závazné a nelze s nimi dále pracovat. V létě 2018 vyšlo ke všemu najevo, že Česká geologická služba se již na podzim 2017 vyjádřila, že těžba je riziková. MŽP expertizu neakceptovalo a usoudilo, že posudek je nedostatečný. Máme tak tři zamítavé posudky, které přebíjí posudek, o které řada odborníků prohlásilo, že obsahuje vážná pochybení.

V květnu 2018 obdržela Oblastní báňská správa v Brně (BÚ) konečně od MŽP souhlasné stanovisko. Začátkem nového roku BÚ zahájil tolik obávané řízení o stanovení „dobýváku“. Nyní mají možnost dotčené orgány podat odvolání. Ohlásily se již místní samosprávy, odvolávat se bude i krajský úřad Jihomoravského kraje. Lze doufat, že to nebude jen na těchto subjektech a vyjádří se i další organizace. Ofenzivně by se měli zachovat ústavní činitelé, čili poslanci a senátoři, kteří nás reprezentují v Parlamentu ČR. Perličkou celého hnutí odporu je, že pozadu nezůstal bývalý hejtman Hašek, který brojí proti těžbě a plánuje založit spolek na ochranu vody.

A co bude dál?

V relativním pohledu na věc nejde mluvit zatím o prohře nebo výhře obou stran. Aby mohla reálně začít těžba štěrku, musí být vydáno povolení hornické činnosti a schválení plánu přípravy, otvírky a dobývaní atd. Část pozemků, kde se má těžit navíc vlastní město Uherský Ostroh, takže i zde je možnost.

Co si o celém příběhu máme myslet? Na jedné straně je těžař, který přijde a bude šestnáct let těžit, a pak zas odejde. Na druhé straně je zástup místních občanů, kteří těžbu opravdu nechtějí. Ať z důvodu možné kontaminace podzemních vod nebo zvýšení provozu na silnicích (odhaduje se, že při roční těžbě 200 000 tun projede tamními obcemi až 60 nákladních automobilů denně). Těžbu si přeje pouze těžař a patrně po ní touží i úředníci, kteří vydávají souhlasná stanoviska jak na dopravníkovém pásu. Nikdo další těžbu nechce, přesto se činné orgány obrátily lidem zády. „Nepomůžeme, musíme postupovat v souladu s platnou legislativou,“ slyšíme od úředníků. Jenže za jakou cenu? Za cenu zničení pátého největšího zdroje pitné vody, který napájí 140 000 obyvatel okresu Hodonín? Ministerstvu životního prostředí a Krajskému úřadu Zlínského kraje je názor lidí lhostejný. Inu, každý si hrabe na svém štěrkopísečku.

Vilém Jurek, krajinný ekolog
(autor spolupracuje s klubem Zelených a Pirátů v otázkách ochrany životního prostředí)

0