Půlka mandátu je za námi. Co jsme stihli prosadit?

Trojice našich zastupitelů v klubu Zelených a Pirátů má za sebou v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje polovinu svého mandátu. Co se nám podařilo? Co se nepovedlo? A na co se chceme soustředit v dalších dvou letech? Ve svém textu to shrnuje Jirka Hlavenka:

Na úvod chci připomenout, že v zastupitelstvu jsme v opozici, což znamená, že nemáme žádný “nárok” na prosazování našeho programu. Přesto jsme však svojí aktivitou a dobrou komunikací s vládnoucí koalici dokázali přesvědčit vedení kraje, že alespoň některé z našich návrhů byly přijaty a realizovány.

Prioritou byla transparentnost

Již v začátku působení se nám podařilo dosáhnout zvýšení transparentnosti kraje v oblasti informování občanů z dění v zastupitelstvu. Zde byla situace za hejtmana Haška skutečně ostudná – občané neměli dálkový přístup k dění v zastupitelstvu, dostávali pozdě a často vůbec zápisy z jednání zastupitelstva, kraj nezveřejňoval či odkládal zveřejňování informací, které ze zákona mají být veřejné.

Zavedli jsme přímé videopřenosy ze zasedání zastupitelstva, a pro ty, kteří nemají možnost sledovat zasedání online, jsou zpřístupněny záznamy (audio a video). Zrychlili jsme pak zveřejňování povinných informací ze zasedání zastupitelstva a dosáhli jsme změnu ve zveřejňování hlasování ve výborech a komisích – pokud není jednání jednomyslné, zveřejňuje se jmenovitě, jak kdo hlasoval.

V oblasti transparentnosti pokračujeme dále: podařilo se nám dosáhnout povinnosti poskytovat zastupitelům mimořádné materiály na zastupitelstvo ne později než tři dny před konáním zastupitelstva, a bylo shora omezeno množství těchto materiálů. V předchozích zastupitelstvech totiž občas docházelo k praxi, kdy některé materiály byly poskytnuty v den konání zastupitelstva, což je nepřijatelné – zastupitelé nemají dostatek času je prostudovat a následně kompetentně hlasovat.

Pokrok u středních škol

Za vůbec nejvýznamnější činnost v krajské agendě považujeme vzdělávání. Kraj zřizuje více než 100 středních (a řadu speciálních) škol a jako zřizovatel vůči nim má řadu pravomocí, ale též zodpovědnosti. Iniciovali jsme proces modernizace středního školství v Jihomoravském kraje. První významnou iniciativou byl vznik tzv. Ředitelské akademie, která připravovala adepty i školila existující ředitele z problematiky moderního řízení školy. Prošlo jí několik desítek zájemců. Zájem překročil očekávání i kapacitní možnosti, a akademie bude proto pokračovat i v dalších letech.

Dalším podstatným krokem bylo provedení rekonkurzů na ředitelská místa v jihomoravských středních školách u ředitelů a ředitelek, kterým končilo funkční období. Podařilo se vykomunikovat odborné veřejnosti a zájemcům, že tato výběrová řízení budou opravdu otevřená – tedy že bude rozhodovat pouze kvalita a připravenost uchazečů. Na rozdíl od minulých řízení, kdy byl v podstatě předem známý vítěz, se to okamžitě projevilo ve vysoké účasti – na některá z vypsaných míst se ucházelo 4-5 uchazečů, což je dle “pamětníků” nebývale vysoký počet. Bylo tedy z čeho vybírat a jsme rádi, že jsme na významné střední školy v Brna i jinde v kraji mohli vybrat opravdu kvalitní uchazeče. Školu dělá ředitel, a má-li se školské vzdělávání začít zlepšovat, pak bez ředitele, který je s cíli ztotožněn, který má dostatek vůle a sil změny realizovat, toto dělat nelze.

Modernizace školství pokračuje – jsme teprve na začátku. Nyní školy, které jsou na to připravené – zejména co se týká pedagogů – začínají do vzdělávání zavádět moderní prvky, známé například ze severských zemí. Zjednodušeně řečeno jde o vedení žáků a studentů k osobní iniciativě a zodpovědnosti, k zlepšování jejich tzv. měkkých dovedností, k ústupu od frontální výuky směrem k projektům, spolupráci a tvůrčí činnosti žáků a studentů. Jsme rádi, že se řada středních škol do těchto inovací pustila. Kraj je bude i nadále podporovat – metodicky i finančně. A samozřejmě i v dalších dvou letech budou probíhat rekonkursy a hledání kvalitních ředitelů a ředitelek námi zřízených škol.

Posouváme kraj do 21. století

Další podstatnou činností je digitalizace krajského úřadu. Přes to, že jižní Morava je dnes technologickým jádrem republiky, vězí řízení kraje pevně v minulém století. Po kraji neobíhají elektronické dokumenty, ale lidé s papíry v ruce. Množství papírů, které se tisknou a archivují, je neuvěřitelné a neodpovídá to době a možnostem technologii: vždyť kraj vydá jen za tonery ročně skoro pět miliónů korun!

Digitalizace kraje nepřinese jen úspory peněz a hlavně času lidí, ale zkvalitní i činnosti samotné. Například portál pro komunikaci s příspěvkovými organizacemi nesmírně zjednoduší a zprůhlední rozsáhlé komunikační toky, které kraj se svými organizacemi vede tím, že se komunikace soustředí do jednoho rozhraní (namísto zahlcení desítkami tisíc e-mailů).

Digitalizace je mířena nejen na krajský úřad samotný, ale hlavně k celému prostředí Jihomoravského kraje. Typickým příkladem je pořízení nástroje zvaný Utility report (v současnosti je to ve schvalovacím řízení). Jedná se o službu, která výrazně zjednoduší a zrychlí stavební řízení u obcí či jiných subjektů, neboť obsahuje aktualizovanou databází všech inženýrských sítí, takže je možné “na jedno tlačítko” získat u navrhované stavby veškeré informace o sítích, které se jej dotýkají. (Dosud toto probíhalo množství individuálních žádostí s typicky dlouhými lhůtami pro vyřízení). Následně pak aplikace u většiny provozovatelů sítí opět automaticky vygeneruje žádosti o svolení, a v některých případech dokonce zrealizuje i jejich automatické vyřízení, bez zásahu lidské ruky a bez zdržení. Byť jde “jen” o tuto jednotlivost, dokáže zkrátit řízení o týdny a ušetří desítky tisíc hodin pracného ručního vyřizování. Podobných příkladů, kterými chceme z Jihomoravského kraje učinit technologicky pokročilý region – tak jak to odpovídá jeho reputaci – lze uvést mnoho.

Je toho mnohem víc

Naše aktivity se neomezují jen na tyto oblasti, byť je považujeme – i z hlediska toho, čeho jsme vůbec v opozici schopní dosáhnout – za stěžejní, s klíčovou důležitostí. Z dalších věcí lze uvést například následující:

  • Usilujeme o kvalitní mapování pracovní síly v Jihomoravském kraji právě s ohledem na náročné, specializované a high-tech joby. Existující metodiky, které získávají údaje buď z Úřadů práce (pro tyto obory zcela nepoužitelný a nerelevantní zdroj) případně z dotazníků firmám z strany Hospodářské komory (málo relevantní, high-tech firmy většinou nejsou členy komory či dochází ke zcela formálnímu a odbytému vyplnění dotazníku) nepostačují. Hodláme proto tuto oblast zejména z pohledu volných míst – a následného hledání způsobů, jak je doplnit, například cílenými “dovozy” specialistů ze zahraničí – zmapovat důkladně a profesionálně.
  • Digitalizace jihomoravských památek. Dříve rozběhnutému a “umrtvenému” projektu dáváme nový impuls: cílem je zdigitalizovat jihomoravské památky, typicky písemnosti, včetně regionálních. Dnes archivované písemnosti převedeme do digitální podoby, zabezpečíme jejich uložení na datové (ideálně cloudové) úložiště s případným zpřístupněním laické i odborné veřejnosti.
  • Účastníme se pracovní skupiny pro definování koncepce podpory jihomoravského sportu pro příští období. Usilujeme o zvýšení podpory mládežnického a rekreačního sportu v regionech, s důrazem na školení i finanční odměnu trenérům mládeže – dnes nadšencům, kteří to dělají ve svém volném čase a za své peníze. Našim cílem je zejména podpora toho “nejchudšího” sportu, který nemá šanci získat jiné peníze: sport dětí a mládeže, sportovní aktivity v regionech kraje.

A co bude dál?

Na co se chystáme v příštích dvou letech? Pokračování práce ve vzdělávání a digitalizace jsou z podstaty věci – neustále probíhajícího vývoje a pokroku – nekončící. Tak jak jde vývoj se musí vyvíjet i přístup kraje. Chceme, aby kraj “nebyl pozadu”, v ideálním případě aby se dostal do čela inovací. V těchto dvou oblastech tak hodláme vyvinout největší úsilí a strávit maximum času. Rádi bychom se však více angažovali v tolik aktuální a důležité oblasti ochrany půdy a vody. Jihomoravský kraj je “první na ráně”, globální oteplování, pokles spodních vod, ztráta schopnosti půdy vodu zadržovat, degradace půd atd. na něj dopadají s větší intenzitou než na kraje jiné. I zde by měl být kraj “pionýrem” v opatřeních, která alespoň částečně tyto klimatické vlivy zmírní.

0