Jiří Hlavenka: Jak pokračujeme v modernizaci jihomoravského školství

Daří se nám plnit náš plán modernizace jihomoravského, zejména středoškolského vzdělávacího systému? Na začátek připomeňme, o co usilujeme.

Po příchodu do jihomoravského krajského zastupitelstva jsme iniciovali v českých podmínkách pionýrskou aktivitu, směřující k modernizaci vzdělávacího systému, a to hlavně v oblasti středních škol, kde je kraj zřizovatelem. Nechtěli jsme čekat, kdy se změnou přijde ministerstvo školství, protože to by mohlo být čekání věčné. I za stávajících pravidel totiž je možné ve vzdělávání udělat velmi mnoho.

Naším cílem bylo především otevřít školství moderním vzdělávacím postupům, které, ač jsou již v západní Evropě i jinde na světě běžné a standardní, mají u nás stále nálepku “alternativy”: vzdělávání s cílením na měkké dovednosti, na schopnost komunikovat, tvořit, pracovat iniciativně samostatně i v malém týmu, postupně redukovat tlak na frontální výuku zaměřenou na memorování faktů a naopak ze zaměřit na pochopení, porozumění tématům, vytváření vlastních závěrů. Na méně drilu a více tvořivosti, na méně poslušnosti a více samostatnosti.

Zatím proběhly první dvě etapy tohoto dlouhodobého –  vlastně nikdy nekončícího – procesu, obě velice důležité.

První bylo spuštění a úspěšný průběh tzv. ředitelské akademie, intenzivního kurzu určeného nejen stávajícím ředitelům škol, ale i uchazečům o místa ředitelů či jejich zástupců. Přestože i dříve probíhala různá školení ředitelů a uchazečů, podstatný rozdíl mezi jimi a námi organizovanou akademií dobře shrnul jeden z uchazečů: “Na předchozích školeních do mě lili předpisy a účetnictví – nyní se konečně dozvídám něco o moderní pedagogice.” Toto ilustruje velmi dobře situaci: zatímco dnes jsou ředitelé z větší části úředníci, kteří “vyplňují papíry” (což je přitom ale práce pro provozního manažera školy, nikoli pro ředitele), cílem a samozřejmě i mezinárodním standardem ředitele je plné soustředění na hlavní činnost školy – vzdělávání. Nikoliv starost, zda má škola v pořádku všechny papíry. Ředitelské akademie se účastnilo několik desítek lidí, zájem byl větší než bylo možné v této fázi naplnit. Počítáme s jejím trvalým opakováním, rok co rok.

Druhou fází byly konkurzy, respektive rekonkurzy na místa ředitelů středních škol. Zásadním krokem bylo “dání na vědomí” v širší odborné komunitě, že rekonkurzovaná místa jsou opravdu otevřená všem uchazečům, že není žádný předem známý vítěz. Na rozdíl od minulosti, kdy byly konkurzy často formální záležitostí a účastnil se jich jen jeden uchazeč, jsme s radostí kvitovali zvýšený zájem, často i pěti či šesti uchazečů. Je vidět, že zájem o to řídit školu zde je, že se účastní i mladší pedagogové s moderním myšlením a vysokou osobnostní i profesní kvalitou. Podařilo se provést rekonkursy na asi dvaceti středních školách v kraji s tím, že v příštích letech očekáváme okolo deseti rekonkursů ročně.

Funkce dobrého ředitele je pro modernizaci vzdělávání dané školy samozřejmě klíčová – ředitel dělá školu. Pokud bude ředitel sdílet vizi postupné proměny vzdělávacího systému, bude ji schopen realizovat, pokud ne, žádné pokyny shora nepomohou.

Nyní vstupujeme do nového školního roku. Můžeme se již těšit na změny? Rychlá odpověď je ano: několik středních škol spouští docela významné změny a inovace vzdělávání, u řady dalších půjde o postupný náběh. Změny vyžadují pečlivou přípravu, zejména jde o schopnost pedagogů je v praxi realizovat. Našim úkolem bude nejen v tomto, ale i v dalších školních rocích školám, jak ředitelům, tak učitelům pomáhat metodicky a školitelsky. Významná a pozitivní je ale jedna věc: je vidět, že školy samotné už o změnách uvažovaly a důležitým impulsem byl přístup zřizovatele, tedy Jihomoravského kraje. Již to, že jsme dali najevo, že změny vítáme a že nebude, tak jako je bohužel často standardem, “každá aktivita po zásluze potrestána”.

S dalšími podrobnostmi, zejména s přiblížením konrétních změn v jednotlivých školách a ve vzdělávacích procesech se brzy ohlásíme.

0