Jiří Hlavenka: Vrátíme Brno na leteckou mapu Evropy

I přesto, že je brněnské letiště kvalitně vybavené, má moderní letištní halou a spádovou oblast přes 2,5 miliónů osob, provozuje ostudně málo letů. Důvody jsou dobře známé: kraj jako vlastník letiště si v předchozích obdobích nechal zcela utéct kontrolu nad tímto svým majetkem, měl naprosto minimální možnost ovlivnit otevírání nových linek a ostatně se o to příliš nesnažil. Smlouva kraje s nájemcem, která mu poskytuje nevypověditelný padesátiletý nájem, byla ostatně jednou z nejvíce propíraných a nejzávažnějších kauz minulých krajských vlád.

V tomto volebním období spolu s vedením kraje usilujeme o to, aby se Brno více otevřelo světu. Pomohl nový nájemce letiště, který je vstřícnější (bohužel na něj nevýhodná smlouva přechází beze změny, což nelze jednostranně změnit) a též výrazná aktivita, na které se podílíme při vyjednávání s leteckými společnostmi, které by připadaly v úvahu pro otevírání nových linek.

První úspěch se dostavuje: irská společnost Ryanair, která je největší evropskou aerolinkou co do počtu přepravených cestujících, otevře od října spojení s Milánem. Konkrétně jde o letiště Bergamo, kde má právě Ryanair největší kontinentální hub a ze kterého provozuje sám dalších 70 linek do 25 zemí převážně Evropy. Spojení Brna s Bergamem tak znamená především možnost levných letů do prakticky všech evropských destinací, byť s přestupem – z Bergama však lítá okolo 600 letů jen Ryanairu týdně, takže spojení jsou velmi hustá a čekání na přestup není dlouhé. Ryanair jako nízkonákladová aerolinka samozřejmě neposkytuje cestujícím žádné benefity, nicméně cenová výhodnost pro stále ještě “chudší” Českou republiku z něj dělá zřejmě ideální aerolinii pro naše kraje.

Linka do Bergama však bude létat pouze dvakrát týdně, a to Brno na leteckou mapu Evropy skutečně neposadí. Jaké jsou další možnosti a na čem na kraji pracujeme? Tuto linku vnímáme skutečně jako příslovečnou první vlaštovku, po které, jak očekáváme, přiletí řada dalších. Pracuje se intenzivně na otevírání dalších linek: za rozumné považujeme, aby se během roku otevřelo zhruba šest dalších linek a během dalších roků opět čtyři až šest. Region by měl “nasytit” 10-15 linek odhadovaným počtem okolo půl miliónu cestujících ročně, mezi destinacemi by pak měla být nejen významná přestupní centra, ale i byznysové lokace pro přímé lety. V létě k tomu pak přibývají charterové (předem nasmlouvané a naplněné) lety do turistických center Evropy – těch je ale již nyní z Brna poměrně hodně, jejich počet je přímo adekvátní zájmu cestovních kanceláří a pro jejich zřizování platí jiná pravidla než pro pravidelné linky.

Velkou otázkou je, zda se podaří otevírat linky bez veřejné podpory, tedy bez jejich částečného financování z veřejných zdrojů, z peněz jak města, tak kraje. Domníváme se, že to v současné době možné není: podobný zájem jako Brno má dnes okolo osmdesáti menších letišť po Evropě a aerolinky v době ekonomického boomu mají vůbec problém nasadit linky i tam, kde je naplněnost letů evidentní. Chybí letadla, piloti i palubní personál. Brno navíc přece jen nemá pověst místa, ze kterého by byl obrovský zájem létat – ono také vždy trvá několik let, než se lidé “naučí” létat z určité destinace, než si zvyknou – a příspěvek alespoň na první roky je obvyklý a bohužel nezbytný.

Jiří Hlavenka, předseda klubu

0