Jiří Hlavenka: Stanovisko koalice Zelení a Piráti k situaci v Thermal Pasohlávky

Lázeňské centrum Pasohlávky patří mezi největší investice Jihomoravského kraje v posledních letech. Jedná se o záměr nejen významný, ale současně velmi kontroverzní. Situaci vzhledem k závažnosti pečlivě sledujeme a naši zástupci se účastní řady jednání týkající se tohoto projektu. Jsme si vědomi toho, že situace okolo projektu je velmi spletitá a proto k objasnění problematiky publikujeme následující dokument.

Lázně pod Pálavou – dávají vůbec smysl?

Poblíž obce Pasohlávky se nalézají dva zdroje podzemní mineralizované termální vody s prokázanými léčebnými účinky, zejména pro pohybové ústrojí. Takovýchto zdrojů se u nás nalézá velmi málo, oba pasohlávecké zdroje jsou navíc dostatečně vydatné i pro trvalé zásobování velkého lázeňského komplexu. Region jižní Moravy a blízkého okolí, se spádovou oblastí okolo 2 milionů osob je bez takovéhoto typu lázní – v případě potřeby tak je nutné jezdit do vzdálenějších léčebných ústavů. Pasohlávky se navíc nalézají v návštěvnicky atraktivní oblasti. Realizace léčebného a lázeňského centra v této oblasti tak dává smysl.

Angažmá kraje a obce Pasohlávky

Přístup kraje k tomuto projektu však považujeme od začátku za chybný. Vznikl „na papíře“ poměrně megalomanský projekt zastavění celé plochy léčebným ústavem, wellness centry, nákupní ulicí či rezidenčním bydlením, ale bez reflektování reality – tedy zda vůbec existuje dostatečný zájem soukromých investorů něco takového zrealizovat. Za účelem naplnění tohoto zcela od reality odtrženého záměru byla zřízena společnost Thermal Pasohlávky, vlastněná většinově krajem a menšinově obcí Pasohlávky, financovaná však z těchto dvou partnerů pouze Jihomoravským krajem, která měla území pro tuto hypotetickou stavbu připravit. (Další zdroje financování jsou dotace EU a úvěry).

Jakkoli zřízení specializované společnosti už kvůli společnému vlastnictví obce a kraje je celkem v pořádku, měla svou činnost omezit pouze na zabezpečení pozemků a obou zdrojů léčivé vody (doposud tam přetrvávají problémy a napjaté vlastnické vztahy) a neprovádět žádnou nákladnou investiční činnost v situaci, kdy vůbec není jasné, kdo tam lázeňské centrum bude stavět a financovat. Namísto toho Thermal Pasohlávky utratil několik set miliónů korun (z rozpočtu kraje, z peněz Evropské unie a nejnověji i z úvěrů od kraje a komerčního bankovního ústavu) na inženýrské práce, jakými jsou silnice, vodovody, osvětlení či kanalizace.

Ač je argumentováno, že těmito investicemi se pozemky „vysoce zhodnotily! (uvádějí se částky okolo 2000 Kč za m2, což je ale zjevně nadsazená a netržní hodnota), skutečnost je taková, že o „zhodnocení“ bude možné hovořit až v okamžiku, kdy areál skutečně někdo koupí a peníze se ocitnou zpět na účtu kraje. Do té doby jde pouze o hypotetické zhodnocení.

Vyjadřujeme tedy stanovisko, že kraj pod vedením bývalého hejtmana Haška v této době postupoval nejen nehospodárně, ale především nesmyslně, kdy draze budoval infrastrukturu pro neexistujícího investora a pro projekt odtržený od reality, existující pouze v hezkých vizualizacích na papíře. Konečně též vyjadřujeme svoje pochybnosti nad utracenými částkami (několik set mil. Kč), kde výsledkem je pouze základní infrastruktura. Domníváme se, že by zde bylo vhodné prověřit, zda byly tyto peníze investovány hospodárně a dle běžných stavebních standardů.

Čínský investor?

Veřejnost byla bývalým vedením kraje neustále konejšena, že vše je připraveno pro movitého čínského investora, který na místě postaví obří areál, který bude zaměstnávat mnoho set lidí, a že jsou k tomu již podepsány smlouvy.

Tyto informace ale byly spíše nepravdivé. Nikdy nebyla podepsána žádná závazná smlouva s povinností pro investora. Stále jen probíhala jednání, zakončená podpisem „memorand“, což jsou spíše obecná stanoviska vyjadřující ochotu dále o věci jednat. Nejsou v žádném případě pro investora závazná – vlastně jde jen o ochotě pokračovat v jednání a zkoumání. Čínská společnost může klidně takovýchto jednání vést paralelně deset v různých zemích a rozhodnout se pak o investici v jednom případě.

I zde považujeme postup předchozího vedení kraje za zcela chybný. V případě, že má municipalita zájem o získání investora do takovéhoto projektu, měla by nejdříve před zahájením vlastního investování transparentně oslovit širší okruh potenciálních zájemců (např. přední evropské lázeňské domy a finanční investory), zjistit, zda širší trh skutečně má o takovouto aktivitu zájem, a poté pokračovat například otevřeným výběrovým řízením končícím závaznými nabídkami (nikoli zcela nezávaznými memorandy). A až na základě závazných před-smluv pak případně začít investovat nemalé veřejné peníze. A pokud by se dostatečný zájem investorů neprojevil, pak jednoduše do projektu nejít, případně s ním vyčkat na příznivější dobu.

Tím, že kraj otevřel jednání pouze s jedním zájemcem poté, co nainvestoval stovky milionů korun, se dostává do extrémně nevýhodné a nekomfortní situace. Zájemce, kterým je navíc čínská společnost, si samozřejmě snadno zjistí, že je jediným zájemcem, v situaci, kdy kraj nutně potřebuje zainvestovaný a hlavně zadlužený projekt rychle zhodnotit, a v takovém okamžiku má enormní vydírací potenciál, „tahá za delší konec provazu“. Pak není divu, že se objevují jeho požadavky na výstavbu kasina (!!) či jakýchsi uliček s čínskou architekturou, že chce snížit valuaci pozemků a podobně. Kraj si zde svým amatérským přístupem, který byl možná jen veden nějakou politickou snahou „zalíbit se“ bezdůvodně preferované Číně, vskutku zadělal na nemalé problémy, jejichž důsledkem je dnešní situace.

Odvolání představenstva Thermal Pasohlávky

Prázdninové mimořádné zastupitelstvo Jihomoravského kraje rozhodlo o odvolání současného představenstva společnosti Thermal Pasohlávky. Jakkoli jsme názoru, že odvolaný předseda představenstva pan Škrla je zkušeným manažerem a jakkoli bereme v potaz, že jeho úloha byla extrémně obtížná, domníváme se, že většinový vlastník má plné právo vyměnit ředitele své zřízené (majoritně vlastněné) firmy. Z dostupných informací se navíc jeví, že roční náklady na provoz společnosti (především personální náklady a další s nimi spojené) jsou velmi vysoké a neodpovídají běžným nákladům ve firmě, která je v podstatě v útlumu a prakticky aktivně nepodniká.

Situace byla navíc nedobrá v tom smyslu, že Thermal Pasohlávky je společnost s nulovými příjmy, avšak s nemalým úvěrem od kraje a od banky, přičemž tento úvěr jde průběžně na mzdy a další náklady společnosti a je „projídán“, aniž je vytvářena hodnota.

Nedostatek transparentnosti

Za zásadní problém, který se týká celé historie „případu Pasohlávky“, tedy i té současné, považujeme nedostatečnou transparentnost a takřka nulové informování veřejnosti. Jedná se o velkou investici z veřejných peněz a o projekt s dopadem zasahující i přesahující Jihomoravský kraj a v takovém případě je veřejná správa povinna informovat občany o situaci, je povinna „skládat účty“ z činnosti společnosti Thermal Pasohlávky a informovat o dalších záměrech ve věci tohoto projektu, zejména pokud se nachází v takto obtížné situaci. Budeme proto požadovat, aby o dalším vývoji kraj v plné míře a pravidelně informoval jak veřejnost, tak krajské zastupitele.

Shrnutí

Případ „Lázně Pasohlávky“ je provázen řadou pochybení veřejné správy. Ukazuje, že se veřejná správa nemá vrhat do komerčních podnikatelských projektů, neboť s tím nese i podnikatelská rizika, která se právě v tomto případě jasně projevila. Soukromý subjekt nese tato rizika ze svých peněz a je to jeho věc; veřejná instituce ale zachází s penězi občanů, a pokud nejde jednoznačně o věc veřejného zájmu (což nepochybně u wellnessu, nákupních zón, rezidenčního bydlení či snad dokonce kasina jistě není), má to plně nechat na soukromém sektoru. Veřejná sféra téměř nikdy nedisponuje takovou hlubokou znalostí trhu a možnostmi jako má soukromý sektor a v důsledku je pak proti soukromému „protihráči“ ve velmi nevýhodném postavení, jak se ukazuje v případě jednání s čínskou stranou. Prakticky jedinou věcí, která by zde mohla být přijatelným investičním projektem ze strany veřejné správy je léčebný ústav (tzv. OLLÚ, Odborný lázeňsko-léčebný ústav), který by sloužil občanům nejen Jihomoravského kraje v léčbě a rehabilitaci. I zde jsou však nemalá rizika, zejména v obrovské obtížnosti zabezpečení dostatečných personálních kapacit, zejména odborných, ale i pomocného zdravotnického personálu.

Kraj by se dle našeho názoru měl těmto rizikům – spojeným s dalšími obřími investicemi z veřejných peněz, jen náklady na vybudování léčebného ústavu se odhadují na cca 400 milionů korun – spíše vyhnout a usilovat především o to, aby vyšel „se ctí“ ze současného projektu v Pasohlávkách. Tedy najít vhodného investorského zájemce z širšího okruhu, nespoléhat se jen na problematického čínského partnera a dosáhnout především garance navrácení své investice i splacení úvěru. Pak lze zvažovat, zda se pustit do dalších investic z veřejných peněz.

 

Jiří Hlavenka, předseda klubu Zelení a Piráti v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje

0