Představujeme nejvhodnější řešení silnice R43

Představujeme nejvhodnější řešení silnice R43

Koalice Zelených a Pirátů představuje nejvhodnější řešení u snad nejkomplikovanějšího dopravního problému v Jihomoravském kraji, severozápadního obchvatu města Brna pod označením R43.

Dlouhodobým ignorováním problému ze strany vedení Jihomoravského kraje a postupným zvyšováním dopravní investici je současná situace v této části kraje neúnosná hned na několika frontách. Dopravní tepna od Svitav je ve špičkách přetížená ke hranici kolapsu, a to jak tranzitní (dálkovou) dopravou, tak dopravou místní. Naprosto neúnosný je pak průjezd městem Kuřim, kde i zde tvoří ve špičkách kolabující dopravu z naprosté většiny tranzit mířící směrem na Tišnovsko a dále na Vysočinu.

Krajem dlouhodobě a marně prosazované řešení v trase tzv. “Hitlerovy” dálnice má řadu nevýhod – tou podstatnou a neřešitelnou pak je to, že jde o řešení nerealizovatelné, neboť porušuje platné zákony: zavádí totiž o oblasti, ve které již dnes jsou dopravou překročené hygienické limity, dopravu další. Pokud bude kraj toto řešení nadále prosazovat, bude soudy smeteno stejně jako předchozí pokusy. Nejde však “jen” o porušování zákona – překračování limitů hluku a polétavého prachu v hustě obydlených oblastech významně poškozuje zdraví obyvatel.

r43_2Je tedy potřeba najít řešení, které je realizovatelné, které platné legislativě vyhoví. Jediné takovéto řešení spočívá ve vedení obchvatu tzv. boskovickou brázdou. Toto provedení je vypracováné do kvalitního projektu dopravních expertů a obsahuje řešení nejobtížnějších úseků v této variantě.

Obchvat odbočuje z dálnice D1 před Ostrovačicemi a pokračuje po kraji lesa (tzv. Podkomorské lesy). Nezasahuje přitom do Přírodního parku Podkomorské lesy a je tak v pořádku z hlediska ochrany přírody.

Důležitý je obchvat obce Veverská Bítýška. R43 v této variantě navrhujeme vést cca kilometr od obce východním směrem, po přemostění brněnské přehrady pak trasa míří do tunelu vyhloubeného východně od obce Chudčice. I zde se tak vyhýbá zmíněnému přírodnímu parku i maloplošnému chráněnému území Břenčák. Je velmi důležité zmínit, že na R43 napojí silnice z Veverské Bítýšky směrem k Brnu: tím se podstatně zkrátí trasa místní dopravy z této části kraje (Veverská Bítýška a dalších cca 10 obcí) a odlehčí se dnes dosti frekventovaná silnice okolo Brněnské přehrady, kde hustý provoz nabourává rekreační ráz oblasti a velmi častý provoz cyklistů i chodců.

Následuje další krátký tunel, kterým trasa obchvátí Moravské Knínice. Následuje dále velmi důležité napojení na silnici od Tišnova, která je přeložena jižním směrem tak, aby neprocházela přes obce Čebín a Hradčany: naše řešení tak nejen podstatně ulehčí Kuřimi, ale i těmto obcím, které trpí tranzitní dopravou procházející středem obcí stejně jako město Kuřim.

Město Kuřim trasa obchází ze severozápadu v dostatečné vzdálenosti, aby město nebylo rušeno negativními vlivy dopravy, zde též navazuje na dálniční úsek (xxx), tj. na “kuřimskou” dálnici.

Trasa pokračuje velmi důležitým obchvatem Lipůvky a Lažan, což jsou obce, které trpí tranzitní dopravou snad nejvíce. Obchvat je veden zhruba kilometr západně od obou obcí, dále podobně obchází obec Černá Hora a Lysice. Trasa D43 pak končí na území kraje kruhovým objezdem, který do ní svádí dopravu ze směrů od Svitav, Boskovic, Skalic nad Svitavou, Kunštátu a Jevíčka.

Při modelování této trasy je nutné si uvědomit, kam doprava ze severního (od Svitav) a severozápadního (Tišnovsko) směru míří. Sestává jednak z dopravy místní – tedy typicky obyvatelé z těchto regionů mířící do Brna a naopak, a z dopravy tranzitní, typicky kamiónové, která míří směrem k D1 a pak do dalších směrů (východ, západ, jih). Místní doprava se pak dělí na dva významné proudy: její větší část míří do severních městských částí Brna, menší pak do jižních částí města. Naše řešení je odpovědí na oba tyto směry: doprava do severních částí Brna pokračuje přímo “kuřimskou” dálnicí, a tam kde to je pro cestující rychlejší, použijí nově vybudovaný obchvat.

Je nutné poctivě uvést též polemiku s touto variantou. V dnešní době husté zástavby v okolí moravské metropole není možné najít žádnou “bezbolestnou” či ideální variantu.

Možná výhrada zní, že obchvat Brna jde příliš velkým obloukem a bude pro řidiče neatraktivní, ti pak použijí stávající trasy. Obchvat však, přestože je “opticky” delší, prodlužuje dobu jízdy oproti variantám prosazovaným krajem jen nepatrně, dle našich odhadů o minutu či dvě, což je vzhledem k délce trasy nepatrné. Používaný argument též zní, že řidiči od Tišnova budou i nadále projíždět Kuřimí, protože se jim zdá severozápadní obchvat dlouhý. Průjezd Kuřimí je však dnes velmi zpomalen několika kruhovými objezdy a křižovatkami s řízením semafory a je v každém případě podstatně delší než obchvatem.

Námi navržené řešení se pak přibližuje několika obcím, vždy však je dodržena minimální zákonná vzdálenost (obvykle je několikanásobně větší). Pro zvýšení komfortu obyvatel těchto obcí je pak možné dálnici zahloubit a postavit protihlukové stěny.

Námi navrženou variantu neprezentujeme jako definitivní a definitivní i ve všech detailech: chceme jí ukázat, že k nerealizovatelné variantě prosazované tvrohlavě krajem existují daleko lepší varianty. Jsme pevného názoru, že u jakýchkoli složitých dopravních řešení je vždy nutné předložit varianty, posoudit je a porovnat je a zvolit tu nejvhodnější. Situace, kdy kraj bez jakéhokoli diskuse prosazuji svoji variantu jako “jedinou možnou” je jednak v rozporu s pravdou, a jednak je bohužel pro současné vedení kraje typická.

0