„Neziskovky“ jsou součástí našich tradic

„Neziskovky“ jsou součástí našich tradic
Sdružovat se je jednou ze základních a nejpřirozenějších potřeb člověka. Neziskovky nejsou ničím jiným, než prostředkem pro sdružování lidí s cílem vykonávat nějakou, většinou dobročinnou nebo veřejně prospěšnou, činnost. A to, že mají právní subjektivitu a jejich existence je upravena zákony, je jen důsledek snahy legislativy obsáhnout co nejširší oblast lidského života a nastavit jasná pravidla (to, jestli je to dobře nebo ne, nechám na vkusu každého). Jde o to, aby bylo možno tyto organizace kontrolovat, aby se vědělo, kdo za nimi stojí a pokud žádají o peníze z veřejných zdrojů, aby samospráva věděla, komu je dává.
Občas se setkám s tvrzením, že neziskovky jsou něco, co přišlo ze západu po sametové revoluci, že to je něco nepůvodního, cizího, nového. Není to ale pravda. Historicky lze počátky toho, co dnes nazýváme neziskovým sektorem, hledat v našich zemích v době osvícenství a národního obrození (i když zárodky bychom v Evropě našli mnohem dříve). To úzce souvisí s uvolněním společenské situace a politických poměrů v 18. století a začátkem formování tzv. občanské společnosti. Tehdejší spolky se zaměřovaly na osvětu, kulturu a také emancipaci českého národa v rámci Habsburské monarchie. Občanská společnost a s ní i spolková činnost zažily v druhé polovině 19. století rapidní rozvoj a v této době vznikají spolky, které fungují dodnes, např. Sokol (1862) nebo Klub českých turistů (1888). Významným prvkem občanské společnosti je filantropie a mecenášství.

Zlatou érou spolkové činnosti bylo období první republiky. Na přelomu 20. a 30. let 20. století měl Sokol více než 600 tis. členů, s Českým červeným křížem spolupracovalo více než 35 tis. dobrovolníků – samaritánů.  Vznikaly spolky zaměřené na politiku nebo umění, hasiči a své pobočky si tu budovaly i spolky mezinárodní (nepř. Rotariáni). Některé zdroje uvádějí, že v obcích s 5 tisíci obyvateli bývalo běžně přes 30 spolků a tyto v místech svého působení hrály klíčovou roli ve společenském a kulturním životě obyvatel.

Po německé okupaci a se začátkem 2. světové války byla potlačena celá řada spolků majících politizující charakter – židovské, tělovýchovné, legionářské a další. Některé byly postiženy méně (hasičské spolky) a naopak třeba chovatelské spolky zažívaly nebývalý rozvoj. Po skončení války zase zanikly německé a maďarské spolky a pestrost spolkového života se do předválečnému stavu ani nepřiblížila. Od malých lokálně orientovaných spolků se přecházelo ke vzniku velkých, celostátních svazů zaměřených na konkrétní zájmovou činnost. S nástupem komunismu se vše podřídilo KSČ, občanská společnost prakticky přestala existovat a spolkové organizace dostaly vyloženě masový ráz. Po drobném uvolnění v období  „Pražského jara“ přišla další vlna restrikcí, v opozici proti nim se ale objevily iniciativy jako Charta 77 nebo VONS.

Po Sametové revoluci začala renesance občanské společnosti, zákony jasněji definovaly formu a význam neziskových organizací a nastal jejich masivní rozvoj. Už v roce 1990 bylo registrováno 2.500 neziskových organizací. A jejich počty stále rostou. Neziskový sektor se pomalu profesionalizuje, v některý oblastech je dominantním hráčem (např. sociální služby). Jde to pomalu, ale vývoj je příznivý. V současnosti jde počet neziskových organizací do statisíců.

Pro totalitní režimy je příznačné potlačování občanské společnosti a činnosti spolků. Termíny „neziskové organizace“ a „neziskový sektor“ nejsou ničím jiným než právním pojmenováním právě spolkové činnosti. Proto vnímáme negativně současné tendence části politického spektra špinit neziskový sektor a útočit na něj. Samozřejmě, stejně jako v jiných oblastech, jsou i neziskovky dobré a špatné. A je také samozřejmé, že určitá kontrola musí být, zejména u organizací čerpajících peníze z veřejných zdrojů. Ale sílící útoky na neziskový sektro jako takový i na projevy občanské společnosti odmítáme jako útoky na samotnou podstatu svobodné a demokratické společnosti.

Jsme koalicí moderních stran, které však moc dobře chápou význam tradic. A chceme je smysluplnně podporovat. Spolková činnost, zaštiťovaná termínem „neziskový sektor“, je součástí naší historie a dobrých tradic stejně jako lidové písně, stavění máje nebo houbový kuba na Vánoce. I proto má v našem programu své místo.

Radek Holomčík, kandidát do Zastupitelstva Jihomoravského kraje

0