Proč bychom měli podporovat alternativní vzdělávání?

Proč bychom měli podporovat alternativní vzdělávání?

Samotný pojem „alternativní školství“ v mnoha lidech vyvolává negativní konotace – pokládají to za zbytečnou extravaganci, představují si pod ním místo, kde si děti místo učení hrají, místo, které je nemůže připravit na budoucí studium či povolání… A přitom z odborných studií i srovnání státních maturit vyplývá, že například waldorfská lycea představují špičku mezi českými gymnázii.

Co je vlastně alternativní školství?

Za alternativní školy považujeme takové vzdělávací instituce, které se nějakým způsobem liší od tradiční, tzv. herbartovské školy. U nás se můžeme setkat nejčastěji se školami typu Montessori, Waldorfskými školami či školami s daltonským nebo jenským plánem. Ty se od sebe v mnohém liší, ale společné mají to, že zpravidla kladou daleko větší důraz na rozvoj osobnosti dítěte, zaměřují se více na dítě jako jednotlivce, na vztah mezi učitelem a žákem, na vytváření prostředí příjemného pro učení, na co nejaktivnější zapojení dítěte do výuky a na umění získávat informace a pracovat s nimi, spíše než na prosté memorování definic a „biflování“.

Doba se změnila, je potřeba změnit přístup ke vzdělávání

Žijeme v době, kterou můžeme označit za „hyperinformační“ – jsme zahlceni informacemi a více než kdy dříve je potřeba, aby si děti osvojovaly schopnost s informacemi pracovat. Žáci a studenti alternativních škol často nemají naučené definice, ale jsou vychováváni právě k tomu, aby dokázali rozpoznat relevantní zdroje, získávali z nich informace a uměli s nimi pracovat a zasazovat je do kontextu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mi základní škola s alternativním – konkrétně daltonským – plánem dala pro budoucí studium vysoké školy více než klasické gymnázium, na které jsem nastoupil po ní. Daltonský plán je typ vzdělávání, který klade důraz především právě na samostudium a na to, aby se děti naučily samy vyhledávat informace a pracovat s nimi – žáci dostávají například za úkol samostatně či ve skupinkách zpracovat nějaké téma (k čemuž je jim k dispozici např. knihovna a počítačová studovna) a následně je přednést zbytku třídy. Učí se tedy jak informace získat a zpracovat, tak je předávat dál.

Aby alternativní vzdělávání mělo smysl, musí kraj jeho rozvoj podporovat

V dnešní době existuje řada alternativních mateřských a základních škol, avšak nabídka alternativních středních škol je stále značně omezená. A právě okamžik, kdy žák přejde z alternativní základní školy na klasickou střední školu, může být problematický a frustrující – proto by měl kraj, který je zřizovatelem středních škol, rozvoj sítě škol alternativního typu podporovat. Dokud totiž nebude síť alternativního školství kompletní, jeho pozitivní dopad bude limitovaný.

Matouš Vencálek, kandidát do Zastupitelstva Jihomoravského kraje

0