Když se řekne neziskovka…

Když se řekne neziskovka…

Jednou z našich priorit je otevřít krajský úřad veřejnosti a nastartovat opravdovou spolupráci s obcemi a občany. Zjednodušeně – chceme, aby krajský úřad podporoval rozvoj obcí, aby jim pomáhal, pokud mají na důležité projekty nedostatek peněz nebo jim chybí lidi, kteří by se projektům věnovali. A stejný přístup chceme zavést i směrem k aktivním občanům. Protože lidi ví sami nejlíp, co je trápí. Je důležité začít s veřejností jednat na rovinu, netajit informace a neignorovat oprávněnou kritiku, tak jako se tomu děje například v případě schvalování Zásad územního rozvoje.

A protože člověk je tvor společenský, má tendence se sdružovat. Vznikají proto různé organizace, které propojují aktivní lidi se společnými zájmy a cíli. A díky tomu vzniká celá řada zajímavých a důležitých projektů, které mohou velice pozitivně ovlivňovat kvalitu života v našem kraji, případně potlačit věci, které moc pozitivní nejsou. Ano, řeč je o neziskovkách.

Neziskovky jsou v poslední době cílem celé řady útoků. A nejedná se bohužel jen o verbální útoky politiků a „politiků“ napříč politickým spektrem i významem v rámci ústavní hierarchie, ale i o útoky fyzické, zejména ve spojitosti s uprchlickou krizí. I přes dlouhodobou tradici, kterou v naší zemi neziskové organizace mají, panuje u části veřejnosti nepochopení jejich významu a koluje celá řada mýtů. Občanskou společnost i neziskovky jako její významnou součást považujeme za velmi důležitou. Proto se tématice nestátních neziskových organizací chceme věnovat a uvést na pravou míru dezinformace, které plují veřejným prostorem. Začneme od začátku.

Co o neziskovkách říká zákon?

Neziskové organizace jsou právnické osoby zřízené, na rozdíl od klasických firem, za jiným účelem, než je zisk. Zřizovatelem může být jak stát či složky státní správy – hovoříme pak nejčastěji o příspěvkových organizacích, tak lidé vně státní správy – a v tomto případě se jedná o nestátní neziskové organiazce (NNO, či za angličtiny NGO). A právě NNO jsou tím, co nás v tomto článku zajímá. Právní formy NNO určují Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (právní formy spolek, ústav, nadace a nadační fond), zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (sociální družstva), Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných organizacích (obecně prospěšné organizace) a Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (registrovaná církev, náboženská společnost a církevní právnická osoba). Jednotlivé právní formy se liší v různých požadavcích na strukturu organizace a povinnosti vůči státu, spojuje je to, že jejich je jejich činnost obecně prospěšná, případně nekomerční činnost ve prospěch soukromých osob. Neziskové organizace vedou účetnictví, jako jakékoliv jiné právnické osoby, podléhají kontrole finančního úřadu a podle zaměření své činnosti případně dalším složkám státní správy.

O co v nezisku jde?

Činnost velké části neziskovek zajišťují výhradně dobrovolníci ve svém volném čase. Existuje ale hodně NNO, které fungují na profesionální úrovni, mají tedy normální zaměstnance, kteří za svouji práci pobírají mzdu. Často se setkávám s údivem, jak mohou lidi v neziskové organizaci pobírat mzdu, když je nezisková. Je to jednoduché, některé aktivity prostě na čistě dobrovolné bázi dělat nejdou, typicky se jedná např. o sociální služby (kvůli požadavkům plynoucím ze zákona o sociálních službách, časové náročnosti, nutnosti se neustále vzdělávat a být klientům sociálních služeb k dispozici). Je třeba si uvědomit, že neziskovky působí často tam, kde komerční sféra selhává, protože některé činnosti nejde dělat se ziskem. Zároveň mají oproti státním organizacím výhodu v tom, že jsou schopné daleko pružněji reagovat na potřeby společnosti. A jejich činnost, kulturou a sportem počínaje a sociálními službami konče, je dostupná široké veřejnosti. Díky vícezdrojovému financování (tedy kombinace financování z veřejných zdrojů, soukromými dary a případnou doplňkovou komerční činnsotí) dokáží neziskovky poskytovat celou řadu služeb minimálně ve stejné kvalitě jako státní organizace, ale levněji. I proto je státní správa významným podporovatelem neziskového sektoru.

Jaké jsou neziskovky?

Neziskovky nejsou jen mediálně nejznámnější spolky na ochranu přírody a lidskoprávní organizace. Jsou významným poskytovatelem sociálních služeb pro seniory, zdravotně postižené či sociálně znevýhodněné lidi. Jsou to organizace pořádající kulturní akce, pracující s dětmi a mládeží nebo sportovní spolky. Jsou to různá zájmová sdružení. A dělají toho hodně. Na neziskovky plive spoustu lidí, počínaje našim panem prezidentem, přes ultrakonzervativní nebo antiislamistickou část politického spektra, až po různé zájmové skupiny a média. Říct zjednodušeně, že neziskovky jsou zlo, paraziti nebo něco, bez čeho by nám bylo líp, považuju za hodně nešťastný signál veřejnosti. Samozřejmě – tak jako jsou dobří a špatní policisté, lékaři nebo třeba instalatéři, jsou i kvalitní a nekvalitní neziskovky. Věřím ale, že by řada lidí byla překvapena, jaké kontrole ze strany státní správy neziskovky podléhají. Obzvláště ty, které přijímají dotace z veřejných rozpočtů (což je samozřejmě v pořádku).

Mezi největší neziskovky patří Česká obec sokolská, Českomoravská myslivecká jednota, Český rybářský svaz, Český zahrádkářský svaz, Charita, Armády spásy, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezka nebo i Svaz vinařů. Neziskovky jsou i většina moravských folklorních souborů, SOS dětské vesničky, v médiích často zmiňovaný Klokánek nebo třeba Liga za práva vozíčkářů. Ano, opravdu má smysl s neziskovkami spolupracovat a pomáhat jim, pokud o pomoc stojí a pracují poctivě.

Mimochodem, víte, že neziskovkou je ale také Nadační fond Miloše Zemana určený na snížení státního dluhu, organizace Islám v ČR nechceme, Blok proti Islamizaci nebo Institut Václava Klause?

Neziskovky v naší zemi mají dlouho historii, byť přetrženou nacistickou a komunistickou totalitou. Jejich historii v ČR vám přiblížíme v dalším ze série článků.

Radek Holomčík, kandidát do Zastupitelstva Jihomoravského kraje

0