Boj se suchem nesmí znamenat ničení krajiny megalomanskými přehradami

Boj se suchem nesmí znamenat ničení krajiny megalomanskými přehradami

Díl první – vodní dílo Čučice

Fakt číslo 1: Jihomoravský kraj, stejně jako další místa ČR, trpí suchem a je třeba situaci řešit.
Fakt číslo 2: V Jihomoravském kraji je mnoho turistických oblastí, které jsou oblíbené pro svoji přírodní krásu.
Fakt číslo 3: Kraj má hájit zájmy svých obyvatel a obyvatelek. V jejich zájmu je nepřicházet o oblíbená místa a mít zachovanou krajinu pro odpočinek a trávení volného času. Myslím, že na tomto se shodneme. Takže proč se v kraji už několik let jen tak přihlíží k záměru zničit přírodní rezervaci v údolí Oslavy?

Už několik let trvající sucho je argument, který někteří političtí představitelé, třeba ministři životního prostředí nebo zemědělství, rádi vytáhnou z rukávu ve chvíli, kdy chtějí ospravedlnit ničení krajiny a oblíbených turistických lokalit. Nutno podotknout, že nynější vedení ministerstev zemědělství a životního prostředí nemá s plánem na budování vodního díla Čučice až tak tolik společného a je potřeba jít pár let do minulosti.

13735420_10208358462032189_515286125_n

Údolí Čučic, stejně jako další lokality napříč ČR, patří mezi morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV). O “osudu” takových lokalit se ale, i když se to zdá logické, nerozhoduje v rámci územních plánů dotčených krajů, ale v dokumentu “Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území”. Zjednodušeně řečeno – tento Generel LAPV, který je společným dokumentem Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, je podkladem pro územní rozvoje krajů a územních plánů obcí.

Poslední aktualizace Generelu LAPV proběhla v letech 2009-2011 a podepsali se pod ni tehdejší ministři za ODS – ministr zemědělství Fuksa a ministr životního prostředí Chalupa. Ano, ten ministr životního prostředí Chalupa, který během svého působení obdržel cenu Ropák roku za zákon o šumavském národním parku a který je ekologickými organizacemi a odborníky označován za jednoho z nejhorších ministrů ŽP v novodobé historii ČR. Není tedy nijak podivné, že se proti stavbě přehrady v Čučicích nynější ministr ŽP Richard Brabec staví, dokonce připojil svůj podpis pod petici, která bojuje proti stavbě přehrady. Teď tedy bude na něm, aby se společně s ministrem zemědělství Jurečkou zasadili o další, šetrnou aktualizaci Generelu LAPV. Obyvatelé jihomoravského kraje by ale mohlo zajímat, co pro tuto změnu dělá například vedení kraje. Ostatně – ministr Jurečka je ze stejné politické strany jako část koalice vedení Jihomoravského kraje…

Co tedy může kraj ovlivnit? Generel není plánem výstavby vodních nádrží, ale podkladem, podle kterého se prostřednictvím územního plánování zajistí užívání stanovených území. Není to tedy tak, že kraj nemůže dělat vůbec nic. Aktuálně má kraj zpracovávat připomínky k nové verzi Zásad územního rozvoje (ZÚR) a podle informací od lidí aktivních při záchraně údolí Oslavy se několik připomínek týká právě lokality údolí Oslavy. S ohledem na to, jak kraj vypořádával připomínky k ZÚR v minulosti, jsme zvědaví, zda kraj bude svým občanům naslouchat a jejich připomínkami se zabývat nebo bude zájmy svých obyvatel ignorovat.

Se suchem nelze bojovat megalomanskými projekty

Samozřejmě jsme si plně vědomi problémů se suchem, jenže reálně boj s ním v současné době v ČR neprobíhá. Neustále se o něm mluví, strategické dokumenty pro boj se suchem vláda slibuje ještě letos, ale výsledky nejsou vidět. Dle názorů odborníků v oblastech vodohospodářství, ochrany krajiny a ekologie nejsou velké přehrady, takové jak je navrhuje Generel, příliš efektivním opatření pro adaptaci a zmírnění dopadů sucha na krajinu a potřebu pitné vody pro obyvatelstvo. A přitom se jich v Jihomoravském kraji chystá mnohem více – například vodní dílo u Vysočan nebo v u Rychtářova. V krajině je podstatnější zaměřit se na systémová opatření, jako jsou malé vodní nádrže do objemu 2 milionů m3. Koalice Zelení a Piráti jde právě touto cestou, chceme se suchem bojovat v souladu s přírodou, proto hodláme podporovat budování zařízení jako jsou tůně, rybníčky a mokřady. Tedy malé vodní plochy, které přirozeně zadržují vodu v krajině.

Studie za statisíce, která se má opírat o neschválenou územní dokumentaci

Povodí Moravy si v současnosti pro vodní dílo Čučice nechává zpracovávat technicko-ekonomickou studii, jejíž cena je 670 tisíc korun. To je částka, za kterou by se mohlo v rámci kraje vybudovat nebo zrevitalizovat přes dvacet tůní a mokřadů, což jsou mnohem účinnější opatření v boji se suchem. Výsledky studie mají být známy teď v srpnu a mají ukázat, jestli je vodní dílo efektivní a není v rozporu s územními dokumentacemi. Jihomoravský kraj sice ani po 16 letech nemá vlastní Zásady územního rozvoje a není tedy dosud jasné, jak se s územím údolí Oslavy naloží, ale kdo by se nad tím pozastavoval….

Zajímavé také je, že vodní dílo v Čučicích má údajně patřit k opatřením v boji se suchem. V Generelu se ale dočteme, že má plnit funkci záložního zdroje pro JE Dukovany a úpravnu vody Mostiště. Kvůli tomu má být zničeno 6 obytných budov, 179 budov k rekreaci a řada dalších budov, tedy velký zásah do života mnoha set až několika tisíc lidí, kteří v okolí žijí, vlastní nemovitosti nebo se sem jezdí rekreovat.

Vytvoření vodního díla Čučice by taky znamenalo zaplavení skoro 190 ha lesů a 40 ha zemědělské půdy a dojít k nevratnému poškození unikátních biotopů nivních luk a lužních lesů. Údolí Oslavy a Chvojnice je totiž přírodní rezervací, ve které ochranáři evidují výskyt kriticky ohrožených druhů a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Tohle všechno jsou důvody, proč je údolí Oslavy jednou z nejoblíbenějších turistických lokalit pro všechny milovníky a milovnice čisté přírody. Kraj jen přihlíží. Jsou to lidé z nejen z obcí, které mají být stavbou přehrady přímo zasaženy, tedy z Čučic, Ketkovic, Nové Vsi a Senorad, kteří se staví na odpor proti zničení oblíbené lokality.

Není už na čase, aby se o přírodu, krajinu a zájmy obyvatel staral kraj? Jsou lidé, kteří ve vedení kraje budou otevřeně komunikovat a naslouchat lidem. Ostatně – o vedení kraje rozhodnete vy, už letos na podzim.

Jana Leitnerová, kandidátka do Zastupitelstva Jihomoravského kraje

1