Letiště Brno a audit, který nikdy nekončí

Letiště Brno a audit, který nikdy nekončí

Jste majitel firmy a chcete zjistit, zda v ní management neprovádí nějaké nekalosti – co uděláte? Zadáte audit. Spravujete veřejný majetek a chcete zajistit, aby se nikdo nedozvěděl, co v něm vámi vybraný nájemce provádí – co uděláte? Zadáte audit.

Případ brněnského letiště je jedním z těch, které na dálku skutečně nejvíce zapáchají. Připomeňme si, o co jde. Letiště v Brně-Tuřanech, které je včetně pozemků v majetku Jihomoravského kraje, pronajal lidovecký hejtman Juránek v roce 2004 na 50 let soukromé firmě s osobními vazbami na její majitele. Nájemné je nízké a Letiště má přitom ještě možnost si od nájemného odečíst svoje investice, opravy a údržbu – jinými slovy, pokud bude soukromá firma Letiště Brno dostatečně “chytrá” a krajské hejtmanství dostatečně “vstřícné”, nemusí zaplatit na nájmu za padesát let ani korunu. Letiště dosahuje ročního zisku okolo 50 miliónů korun, a ač určité částky za nájem odvádí, zhruba obdobnou sumu dostává zpět od kraje jako dotaci. Celou smlouvu včetně příloh (500 stran) kraj odmítá zveřejnit, ačkoli se jedná o zacházení s klíčovým veřejným majetkem.

Protože takový smluvní vztah je jistě velmi inspirativní, po příchodu nového, dnes smutně proslulého hejtmana Haška to kraj ještě jednou zopakoval – pronajal tentokrát pozemky vedle letiště, pro změnu na šedesát let za deset miliónů korun; podle analýz je cena čtyřnásobně podhodnocená. Na krajských pozemcích, kde měl stát “logistický areál” dnes stojí fotovoltaická elektrárna s ročními tržbami přes 300 miliónů korun.

Je nepochybné, že takové zacházení s krajským majetkem vyvolává mnoho pochybností, přinejmenším však velmi prostou otázku: jednal by soukromý vlastník, který by chtěl pronajmout potenciálně velmi lukrativní letiště i pozemky poblíž s cílem vytěžit z pronájmu maximum, tímto způsobem? Skutečně by pronajal letiště na padesát let za částku, která není jasně závislá na výsledku hospodaření podniku (zisk a tržby)? Brněnské letiště může skomírat – ale stejně tak se z něj může stát vysoce profitabilní hub pro velkou evropskou nízkonákladovou aerolinku; vzdal by se majitel, pokud byste jím byli “vy nebo já” na předlouhých padesát let práv smlouvu revidovat, vypovědět, změnit podmínky, aby odpovídaly férovému nájmu z lukrativního byznysu? Odpovědět si dokážete jistě sami. Je nepochybné, že brněnské letiště bylo v době předání do nájmu zanedbané, odletová hala byla už zcela nevyhovující a malá, a za soukromých vlastníků letiště skutečně rozkvetlo a počty cestujících se znásobily – k tomu ale nejvíce přispívá rostoucí ekonomika a růst Brna jako technologického centra širšího regionu. Kraj, vlastník letiště a pozemků pod ním, však z toho nijak netěží.

Na rostoucí pochybnosti o “výhodnosti” pronájmů letiště i obou pozemků odpovídá hejtmanství takzvaným “auditem”, který by měl do věci vnést jasno. Audit byl zadán v roce 2014 a měl být hotový na začátku roku 2015 – jenomže není hotový dodnes. Respektive hotový je, ale hejtman Hašek jej stále odmítá ukázat, přičemž si vymýšlí stále nové důvody. Dle Haška byl audit v červnu 2015 dokončen, poté však hejtman začal tvrdit, že jej “nelze ukázat, protože je autorským dílem advokátní kanceláře” – což je ovšem nesmysl jako Brno. Audit stále není na světě a objevuje se nový manévr: je potřeba udělat nový audit, novou analýzu. Zdá se, že zveřejnění závěrů auditu nejspíš není po chuti a hledají se tak cesty, jak věc oddalovat, nejlépe až za termín krajských voleb.

Potřebujeme skutečně audit, nebo dva audity? Vůbec ne: stačilo by zveřejnit veškerou dokumentaci, která mezi krajem a nájemcem letiště je – kompletní smlouvy se všemi dodatky, další ujednání, která se během let uzavírají, podrobnosti dotačních titulů mezi krajem a nájemcem letiště, a podstatné pasáže z hospodaření (účetnictví) nájemcem letiště. Argument, že nájemce je “soukromá společnost a po jejím hospodaření nikomu nic není”, neobstojí: pokud nájemce zachází s veřejným majetkem, je standardní součástí smluvních vztahů (mezi krajem a nájemcem), že tyto části budou zveřejňovány, přičemž není problém definovat, které obchodně skutečně citlivé údaje zveřejněny nebudou (například obchodní smlouvy mezi Letištěm Brno a aerolinkami a nájemci komerčních prostor v odletové hale). Na toto se však v původní smlouvě jaksi “zapomnělo” a na padesát let je vymalováno.

Ostatně, i audit samotný byl zadán v duchu úvodních vět článku: byl to audit “právní” (proveden právní kanceláří), přičemž zde samozřejmě na místě by byl audit ekonomický – nejde o to, posoudit, zda je vše v pořádku dle práva (což pravděpodobně bylo), ale zda nebyly uzavřeny smlouvy pro kraj ekonomicky nevýhodné!

Je to stále stejné a prosté: kdo jedná poctivě a kvalitně ve veřejném zájmu, ten rád zveřejní veškeré uzavřené dohody, neboť jsou dokladem jeho dobré práce, jeho zodpovědného zacházení s veřejným majetkem. Kdo jedná nepoctivě, ten se zveřejnění informací bojí, odmítá je a neustále hledá cesty a manévry, jak zveřejnění informací zabránit a jak situaci co nejvíce zamlžit.

Jiří Hlavenka, kandidát na hejtmana a lídr kandidátky Zelení a Piráti

3