Dvě nádraží, o dva roky zpět

Dvě nádraží, o dva roky zpět

Hnutí ANO Andreje Babiše představilo před několika dny svou variantu brněnského nádraží – mají vzniknout nádraží dvě, kdy ke stávajícímu přibude další nádraží za řekou. Zastánci tvrdí, že tato varianta “spojuje výhody obou předchozích řešení” – jenomže právě tak můžeme říci, že spojuje právě jen nevýhody obou řešení a přináší ještě další komplikace navíc. A pokud zastánci tvrdí, že toto řešení je levnější, lze právě tak konstatovat, že bude dražší.

Asi tušíte, v čem je problém: zatímco dvě v současnosti posuzované varianty, které budou předmětem podzimního referenda (tj. Nádraží v centru a “U řeky”) mají za sebou již řadu let podrobného zkoumání, posuzování a projektování. Nejsou to návrhy vzniklé po jedné diskusi u stolu, nejsou to výsledky jednoho nápadu, do kterého někdo dokreslil vizualizaci z půlkilometrové výšky. U obou současných návrhů již přesně víme, jak by se realizovalo technické řešení, jaké jsou v něm výhody i překážky, a též kolik by požadovaná rekonstrukce či nová stavba stála. Co víc, před několika dny byla ukončena veřejná urbanistická soutěž, ve které význačné architektonické týmy představily výsledky týdnů a měsíců práce architektů, odborníků na tuto problematiku.

Nic podobného u varianty “dvě nádraží” nemáme: lze vést jen povrchní diskuse bez hluboké znalosti věci a bez argumentů, které jsou podloženy projektem a odbornými analýzami. Které vlaky mají jezdit na současné a které na nové nádraží, když „příměštší“ jezdí do Brna za prací právě tak rychlíky jako osobáky? Nikdo neví. Jak bude nové „hlavní” nádraží vytíženo, když dnes v Brně nastupuje a vystupuje devadesát procent osob z příměstských oblastí a jen deset procent z dálkových spojů – nenavrhujeme náhodou liduprázdné nádraží? Nikdo neví. Nádraží potřebuje další dopravní uzel – budou tedy dva uzly, jeden současný v centru, druhý u řeky, jak budou propojené? Nikdo neví. Nová varianta má „usnadnit rozvoj města směrem na jih” – jenomže skutečně bude rychlíkové nádraží, kterým většina cestujících jen projede, spouštěčem rozvoje jižního Brna, míst ležících mezi dálnicemi a krabicemi průmyslových hal a logistických areálů? Nikdo neví. Jak bude komplikace působit na cestující, kteří budou muset mít o jeden přestup navíc (tramvaj spojující obě nádraží), nebude právě toto faktorem, kdy si to „spočítají” a přesednou z vlaků do aut, čímž bude dosaženo zcela opačného účinku, než se zamýšlí? Nikdo to přesně neví.

Když se to neví, dá se to zjistit: jenomže to vyžaduje čas, mnoho času. V okamžiku, kdy se tato nová varianta vezme do komplexního posuzování, jsme najednou o dva roky zpátky – takový čas, a to ještě optimisticky, pokud předpokládáme, že se neobjeví komplikace a další návrhy, varianty a podvarianty, zabere práce, která novou variantu alespoň přiblíží propracovanosti současných návrhů, aby je bylo možné rovnocenně porovnat. Znamená to, že pokud jsme se v Brně po dlouhých letech konečně dostali poslední krok před cílem – je hotová urbanistická soutěž s veřejně přístupnými návrhy, a za několik měsíců se koná klíčové referendum – se máme opět vrátit o dva roky zpět, a pak nové diskuse, nová posuzování, nová referenda? Obáváme se, že něco takového už není pro Brňáky, jihomoraváky ani pro ostatní návštěvníky Brna přijatelné.

Jiří Hlavenka, kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje a lídr kandidátky Zelení a Piráti

0