Zelení a Piráti mají řešení pro hlavní jihomoravské dopravní tahy

Zelení a Piráti mají řešení pro hlavní jihomoravské dopravní tahy

Ani po 16 letech své existence nebylo vedení Jihomoravského kraje schopno přijít s návrhem takového řešení hlavních dopravních tepen, které by bylo realizovatelné a vyhovující. Návrh Zásad územního rozvoje (tedy de facto územního plánu kraje), který po dlouhé přípravě spatřil světlo světa, zrušil soud. A právem: tento návrh dále zhoršuje dopravní i hygienickou, tedy zdravotní, situaci osob v oblastech nejvíce postižených dopravou. Navíc by znamenal další zhoršení životních podmínek tam, kde jsou dnes denně překračovány limity hluku i prachu a má řadu dalších nevýhod. Tím tento návrh odporoval zákonu.

Koalice Pirátů a Strany Zelených přichází s vlastním propracovaným návrhem. Ten odstraňuje nedostatky krajského návrhu, nové trasy vede s maximálním ohledem na zastavěná území a tam, kde jsou dnes překračovány limity a kde tak existuje protiprávní stav, situaci výrazně ulehčuje.

Podrobný plán včetně dokumentace předloží koalice Zelení a Piráti v příštích měsících, nyní z něj zdůrazňujeme hlavní body:

Řešení situace na dálnici D1 na jižním okraji Brna. Situace v tomto místě je už teď velmi špatná, kdy nadměrným a stále rostoucím hlukem i prachem jsou postiženy desítky tisíc obyvatel jak jižních brněnských čtvrtí, tak obcí jižně od dálnice, jako jsou Popůvky, Troubsko, Ostopovice, Moravany a další. Pro představu lze uvést, že oblast polétavého prachu, který je prudce škodlivý pro lidské zdraví, se nalézá zhruba v pruhu do dvou kilometrů na obou stranách dálnice. Naše navrhované řešení spočívá jednak v rozšíření dálnice na tři pruhy – toto je již v plánu a investice je vyhrazena – a současně provést uzavření dálnice do tubusů všude tam, kde je to možné. Tubusy, které mohou být též zcela zakryty terénem – čímž dojde k odstranění neprostupné překážky dálnice a k propojení obcí s městem pro chodce či cyklisty, tak jako dříve – představují dramatické snížení úrovně hluku o několik řádů a též podstatnou redukci prachových částic. Obyvatelé dotčených území se tak mohou dočkat nápravy v období několika let!

Řešení tranzitní dopravy od Svitav a od severozápadních směrů (tzv. R43). Navrhujeme vést obchvat tzv. Boskovickou brázdou, kde je možné se vyhnout obydleným území a trasu zrealizovat krátkou díky několika tunelovým úsekům. Náš návrh současně řeší další dva dílčí, ale důležité problémy: přivedení intenzivní dopravy z Vysočiny přes Tišnov a obchvat dnes neúnosně dopravou zatížené Kuřimi.

Vnímáme, že v této oblasti, která je hustě zabydlená i bohatá na cenou přírodu, není možné najít žádné “ideální” řešení: námi navrhovaná trasa je však dle našeho názoru jediná možná, neboť alternativní možnost přes Bystrc není právně průchodná a tudíž realizovatelná.

Řešení tahu Brno-Vídeň (R52). V současnosti prosazovaná varianta přes Mikulov má několik nevýhod, které nejsou dostatečně zohledněny. Utrpí tím jednak jedno z nejcennějších přírodních území v celé republice – Chráněná krajinná oblast Pálava, která bude necitlivě přeťatá dálnicí. Stavba bude vyžadovat novou silnici po hrázi novomlýnských rybníků (vlastně novou hráz), což je technicky velmi obtížné a drahé. Dálnice negativně ovlivní několik obcí (Bavory, Perná, Dolní Dunajovice atd.) prachem a hlukem, a k újmě přijde i historický Mikulov.

Navrhujeme proto aplikovat druhou zvažovanou variantu, tedy odbočku z “bratislavské” dálnice obchvatem Břeclavi. Tato varianta má následující výhody: výstavba bude levná – staví se několikanásobně kratší úsek, využívá se již existující dálnice Brno-Bratislava, nepostihne přírodní území s vysokým stupněm ochrany ani nezvýší zátěž obcí a současně se zrealizuje i tolik potřebný obchvat Břeclavi, jejíž centrum je přetíženo tranzitní dopravou.

Výhledové řešení tranzitní dopravy přes Jižní Moravu. Náš kraj je – bohužel – jedním z hlavních tranzitních území pro evropskou kamiónovou dopravu jak severojižním (tzv. Baltsko-Adriatický koridor) tak směrem západo-východním. Současné trasy v obou těchto směrech míří na Brno, ač v něm ani nezačínají ani nekončí; tento stav přivádění tranzitní dopravy ke krajské metropoli je neúnosný a musí být postupně měněn.

Navrhujeme proto odvedení tranzitní dopravy od prostoru brněnské aglomerace, a to následujícím způsobem:

  • Směr v tzv. Baltsko-adriatickém koridoru odvést tranzitní komunikací Vídeň (popř D2) – obchvat Břeclavi – dolnomoravským úvalem na sever. Toto je nejkratší trasa a dálková komunikace je zde již plánována.
  • Směr severozápadní (Orient East-Med), tedy “na Prahu” a odsud dál do konečných destinací odvést tranzitní komunikací Vídeň – obchvat Znojma – směr “stará císařská cesta” na Jihlavu. I tato trasa je kratší a je plánována.

Řešení s využitím těchto komunikací má následující výhody. Je v obou směrech kratší – což znamená, že je šetrné k zátěži životního prostředí, produkuje méně exhalací a hluku, kamióny jsou na našem území kratší dobu. Obě trasy stejně míjí Brno, do kterého kamióny vůbec nemíří, avšak musejí jej nyní těsně objíždět. Obě trasy vedou mimo větší města a nedotknou se zvláště chráněných přírodních území. Odvedení tranzitní dopravy odlehčí přetíženou dálnici D1 okolo Brna, kde se dnes často tvoří kolony a zácpy.

Jiří Hlavenka, kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje, lídr kandidátky Zelení a Piráti

0