Jak pomoci Jihomoravskému kraji ke skutečné prosperitě

Jak pomoci Jihomoravskému kraji ke skutečné prosperitě

Za uplynulých pětadvacet let se toho u nás mnoho změnilo. Z těžkopádné ekonomiky, která navíc silně utrpěla ztrátou dříve bezpečně zaručeného odbytu, jsme se stali kvalitní a vyhledávanou výrobní zemí v technicky poměrně náročných oborech. Někdy se nemilosrdně říká, že jsme se stali “zemí montoven”: je v tom kus pravdy, ale i tyto montovny přispěly k nemalému růstu ekonomické výkonnosti země a k zaměstnanosti. A nesmíme přehlížet, že na zahraniční montovny – zejména automobilky – jsou navázány i stovky domácích firem, ve kterých rostou domácí podnikatelé a vzniká tolik potřebný domácí kapitál.

Nyní ale máme už více možností, jak se rozvíjet dál. Jistě by bylo možné se stále na montovny spoléhat a usilovat, aby jich zde bylo ještě více: je zde potenciál i investorský zájem. To však už nepřinese žádný pokrok, neposouvá nás to k nejvyspělejším zemím ani o krůček, stále hluboká propast zůstává. Spoléhání se jen na montovny je navíc velice rizikové. Pokud nastane celosvětová krize v strojírenském odvětví, zasáhne nás drtivěji než jiné, a navíc je jen otázkou času, kdy se budou montovny postupně stěhovat do ještě levnějších zemí na východě.

Jihomoravský kraj a zejména region Brněnska ale disponuje něčím, co nám mohou právem závidět nejen jinde v České republice, ale i v zemích okolo nás: je centrem mnoha desítek, s menšími společnostmi až stovek, technologických firem, koncentrovaných v areálech Technologického Parku a Campusu. Tyto společnosti dnes zaměstnávají s navazujícími službami a dodavateli desítky tisíc osob a zájem neutichá: téměř nepřetržitě přicházejí do Brna další na základě dobrých zkušeností předchozích zaměstnavatelů. Právě tak je důležité, že souběžně se zahraničními zaměstnavateli vznikají i české inovativní technologické firmy, některé z nich se dokonce staly během krátké doby světovými lídry.

Proč jsou technologické firmy pro ekonomiku regionu i státu podstatně cennější než montovny? Zaprvé poptávají a nabízejí intelektuálně náročnou a tvůrčí práci, která je hodnocena dvou- až trojnásobně výše než obvyklá manuální či polomanuální práce v montovnách. Vyšší mzda znamená samozřejmě vyšší životní úroveň, ale také vyšší odvod daní do rozpočtu země. Za druhé, zatímco “ruce” přestěhujete snadno, “mozky” nikoli – a i kdyby zaměstnavatel odešel, o “mozky” se okamžitě poperou jiní, jak ostatně můžeme sledovat na brněnsku každý den. A konečně, v podhoubí technologických firem rostou další domácí technologičtí podnikatelé, vyrůstají další domácí šampióni.

Vidíme, jaký význam má pro brněnský region, potažmo celý kraj, technologické centrum, které zde je a nadále roste. Může však v tomto něco dělat správa Jihomoravského kraje nebo má ponechat veškerou iniciativu na “volném trhu”?

Může? Musí! Růst technologických center v regionu musí pokračovat – nyní je pro to ideální doba, protože poptávka po špičkových a špičkově placených místech v oblasti technologií je enormní a co se jednou postaví a zřídí, může sloužit a přinášet prospěch další desítky let. Není nereálné si představit zdvoj- či ztrojnásobení velikosti současného technologického “hubu” Brna a okolí, a tedy v důsledku obdobně velké zvýšení přílivu peněz do tohoto regionu a vzrůst daňových výnosů, ze kterých lze financovat tolik potřebnou infrastrukturu a podporu chudších regionů. Správa Jihomoravského kraje však to, co by dělat mohla a měla, a nechává se spíše vláčet událostmi. Uveďme si, co je potřeba dělat zejména:

  1. Brno a okolí jsou v současné době už takřka “vyluxované” z vysoce kvalitní pracovní síly: je silná poptávka, ale není nabídka. Jihomoravský kraj se svou obrovskou rolí ve školství musí podporovat otevírání vzdělávacích možností pro tuto tolik žádanou pracovní sílu, musí usilovat o vysokou kvalitu ve vzdělávání (neboť požadavky jsou skutečně vysoké), musí podporovat kvalitní výuku jazyků na školách, neboť znalost jazyků na dobré úrovni je automatickým požadavkem. Toto se ale bohužel neděje, rozvoj středního školství je nedostatečný a neodpovídá měnícím se požadavkům na vzdělání.
  2. Do Brna přijíždí za prací stále více lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí; rozvíjení možností dopravy ale kulhá za poptávkou. Kraj musí ve spolupráci s městem Brnem zlepšit a zintenzívnit hromadnou dopravu, která musí například reflektovat změny v časových schématech “do práce – z práce”, které jsou dnes daleko pestřejší než dříve, rostou požadavky na fungování v pozdních večerních hodinách, případně i o víkendech.
    Pro pracovníky dojíždějící vlastním prostředkem pak je potřeba kromě průchozích příjezdových tras (některé jsou již zoufale přetížené a situace se stále zhoršuje) vybudovat záchytná P+R parkoviště s navázáním na hromadnou dopravu; tím se odlehčí i dopravě uvnitř Brna, která rovněž houstne nad přijatelné meze. I zde je nutno říci, že kraj selhává – je dobře známé, že jako poslední kraj v zemi nemáme dosud schválené zásady územního rozvoje, bez nichž však nelze nic realizovat.
  3. Kraj musí spolu s městem Brnem podstatně zintenzivnit podporu inovačních podnikatelských programů a vůbec podpory vznikajících a rostoucích firem s českým kapitálem. Že se prosperita země musí stavět na vlastních, nikoli cizích firmách, vědí všude na světě – jen k nám se tyto myšlenky dostávají poněkud pomalu. Máme zde výborný příklad Jihomoravského inovačního centra (JIC), které by si ale zasloužilo daleko větší podporu a financování, aby mohlo pokračovat ve svých klíčových rolích: být inkubátorem pro rodící se firmy a podporovat ve vývoji firmy už existující a rostoucí.
  4. Je konečně velmi důležité nezapomínat na regiony a regionální centra, která leží na okrajích kraje. Brno jako každé silné centrum disponuje “gravitační silou”, kterou do sebe stahuje kvalitní a ambiciózní pracovní sílu – tím však ochuzuje jihomoravské regiony. Jihomoravský kraj musí usilovat o to, aby i v regionálních centrech, jako je například Hodonín, Znojmo, Břeclav nebo Blansko vznikaly podmínky pro podobná technologická mini-centra či podnikatelské mini-inkubátory jako je tomu v Brně – jakkoli je to těžké. Situace, kdy centrum bohatne na úkor regionů, je samozřejmě velmi nedobrá a vytváří nerovnosti a sociální pnutí.

Co se má dělat a nedělá, je vidět na orientaci krajského hejtmana na Čínu namísto na technologicky nejvyspělejší ekonomiky, které do regionu přinášejí desítky tisíc pracovních míst. Čína nehledá české mozky, má miliardu vlastních: hledá pouze odbyt pro své výrobky, což je pravý opak toho, co region potřebuje. Krajský hejtman však nekompetentně tráví desítky dní svého vzácného pracovního času v Číně místo toho, aby objížděl Kalifornii, Německo nebo Británii a prezentoval region jako ráj pro technologický sektor, kterým navíc skutečně je.

Jiří Hlavenka, lídr koalice Zelení a Piráti a kandidát na hejtmana Jihomoravské kraje

1